Narodil se v roce 1964. Do Senátu kandiduje ve volebním obvodě Plzeň – Město. Kandiduje z pozice starosty Spáleného Poříčí, kterým je již 16 let. Ve svém soukromém i veřejném životě klade důraz na tři věci – školství, ekologii a ochranu památek. Usiluje o to, abychom našim dětem předali co nejméně zničené životní prostředí a také vědomí tradice, prostřednictvím nezdevastovaných kulturních památek. Pavel Čížek má tři děti a v souladu se svými životními postoji je také soukromě hospodařícím rolníkem – má malý jabloňový a švestkový sad a několik hektarů luk.
Vážený pane Čížku, už šestnáct let starostujete Spálenému Poříčí. Pokud byste měl někoho, kdo to u Vás nezná, pozvat, co použijete jako hlavní lákadla?
Pozval bych jej do malebné podbrdské krajiny v těsné blízkosti rozsáhlých brdských lesů, které jsou „menší Šumavou“. Do krajiny malých vesnic se dvěma gotickými kostely v Číčově a Těnovicích. A do Spáleného Poříčí – malého „historického města roku“ s památkovou zónou, renesančním zámkem, barokním děkanstvím, malebnými domy i židovskými památkami, do městečka s výbornými službami pro turisty a s bohatou kulturní a sportovní nabídkou.
Vyjmenovat všechno, co jste v Poříčí za tu dobu zvládli vybudovat, by vydalo na velmi dlouhý seznam. Je něco, na co jste obzvlášť hrdý?
Nejvíc mne těší to, že jsme si po 20 let udrželi důraz na priority vytýčené v roce 1990: ekologii, školství a poté ochranu památek. Tehdy, kdy byla celá naše oblast zpustlá, to vypadalo bláznivě, ale dnes je jasné, že pokud máte něco v obci dokázat, nemůžete jen dohánět nějaké manko, třeba v opravě silnic, ale musíte se zaměřit na budoucnost. A tou jsou děti, snaha o to, předat jim nezničené prostředí i vědomí tradice a návaznosti, kterou představují hmotné památky a duchovní tradice.
Jak se tyto vaše priority odrazily v konkrétních věcech?
Jsem pyšný na naši moderně vybavenou školu, na nový dům s pečovatelskou službou, na 50 novostaveb bytů v malých domcích s levným bydlením, na vytápění obecních objektů tepelnými čerpadly, na opravené památky, zdravotní středisko, chodníky, ulice, dětská hřiště, vyčištěné rybníky, výsadby stromů v krajině atd. V poslední době mi udělalo radost získání dotace na vodovod do našich vesnic, které dodnes neměly k dispozici pitnou vodu.
Rád bych se zeptal na církevní střední školu s ekologickým a sociálním programem, kterou jste založili. Není obvyklé, aby v obci velikosti Spáleného Poříčí byla vzdělávací instituce takového typu. Můžete popsat okolnosti jejího vzniku i to, jak funguje?
Střední školu v našem městečku považuji za snad nejvýznamnější počin. To, čím je pro velké město univerzita, tím je pro nás střední škola, pro menší obec základní škola a pro malou vesničku škola mateřská. Vzdělanost, budoucnost, vztah k místu, prostě mladý život. Bez škol by se obce a města stávaly pouhými zónami bydlení. Střední odborná škola byla založena jako soukromá rodinná škola, po vzniku oboru ochrana přírody a prostředí si těžce vybojovala renomé a nyní buduje sociální obor. V době problémů jsem působil souběžně i jako ředitel školy. Jsem rád, že má škola dobré vedení i učitele, že je školou s přátelským vztahem studentů a učitelů, a že se do ní rádi vrací bývalí studenti.
Na této škole také vyučujete předmět ochrany památek, ty jsou i vaším hobby. Jak hodnotíte současný stav péče o památky a kulturní dědictví obecně v České republice?
V minulých dvaceti letech se udělal v péči o obnovu památek velký kus práce. Památky obnovovala města, památkové ústavy i soukromí vlastníci. Bohužel péče, zvláště o nemovitou památku, je dnes tak finančně náročná, že se přitom nelze obejít bez dotací . Ty ale nejsou nastaveny rozumně. Nejlepší je pro památky plynulý každoroční přísun peněz v menších objemech. Takto jsou nastaveny dotace Ministerstva kultury, např. Program regenerace městských památkových rezervací a zón, v těch je ale velmi málo peněz. Naopak evropské dotace – např. IOP byly nastaveny na české straně tak nešťastně, že upřednostnily jen malý počet velmi drahých obnov památek. Nejsem přítelem grandiózních staveb.
Můžete uvést konkrétní příklad?
Právě rekonstrukce areálu Senátu stála cca 1 mld. Kč. Program regenerace, který je určen pro městské, církevní a soukromé památky ve více než 200 městech s rezervacemi a zónami, rozděluje 250 mil. Kč ročně. Přes 200 měst musí pro stovky potřebných vlastníků vystačit 4 roky s částkou, kterou stála obnova jednoho památkového areálu v Praze. Podobně je nastaven IOP – evropské dotace. Selský rozum říká, že bychom měli ve státě nejprve vytipovat památky, kterým hrozí zřícení a opravit u nich nejprve střechu a nejhorší trhliny. Na tyto účely by měly jít dotace přednostně. Památka pak vydrží další roky čekat na osvíceného investora. Mnoho pro památky dnes dělají jednotlivci a různá sdružení. Ty je nutné podpořit. Samostatnou kapitolou je nedostatečná péče o církevní památky, ale ta zase souvisí s řešením nevydaného majetku církví.
Kromě péče o památky bych řekl, že se vaše veřejná činnost vyznačuje též důrazem na ekologii. Jsou tato témata těmi, kterým byste se chtěl věnovat i v Senátu?
Ochranou přírody a ekologií se aktivněji zabývám přes 20 let. I v osobním postoji se v naší konzumní společnosti nespletete, když budete říkat, že bychom měli méně spotřebovávat neobnovitelné zdroje, méně stavět a jako osoba po sobě za roky svého života zanechat co nejmenší hromadu odpadků. Mnohé je nutné dořešit v likvidaci odpadu, ale nejvíc mě trápí stav naší krajiny. Do pozemkových úprav, územních plánů, systémů ekologické stability, do opatření SFŽP, do zemědělských dotací na údržbu krajiny plynou velké prostředky a výsledek není nikde vidět. Jsem pevně přesvědčen o tom, že za stejné peníze je možné, aby se jednotlivé zákony provázaly a krajina se poté zlepšila tak, aby byla méně ohrožena erozí, snižovala hrozby povodní z přívalových dešťů a zároveň byla přístupná pro pěší a cyklisty. Tématu krajiny bych se chtěl opravdu věnovat.
Kandidujete ve volebním obvodě Plzeň-Město. Jaké vidíte hlavní problémy tohoto obvodu a jak byste jako senátor mohl přispět k jejich řešení?
Velkou část obvodu představuje okres Plzeň jih, je v něm malá část Klatovska a Horažďovicko. V této části obvodu znám mnoho měst a obcí opravdu důvěrně, zejména jejich problémy, investice atd. Jsem v dlouhodobém přímém kontaktu s řadou starostů. Chtěl bych se tam objevovat ne při stříhání pásek, ale při problémech. Pomáhat při jejich řešení. K vlastní Plzni a zejména ke Slovanům mám velmi osobní vztah. Narodil jsem se tu, prožil zde první roky života a dlouhá léta sem jezdil k prarodičům. Ti zde prožili většinu života. Slovany dnes mají centrum blízko úřadu, daří se obnova infrastruktury, parků. Určitě bych rád pomáhal při rozvoji jejich škol. I Slovany mají stále ještě dost možností rozvoje, např. obnovu nevyužitých areálů. Při některých záměrech bych snad mohl pomoci zkušenostmi s nejrůznějšími dotacemi. Celkově bych se chtěl v Senátu snažit o dohodu mezi různými názory. Jednat věcně, řešit konkrétní problémy včas a ne hádkami před televizními kamerami.
Přestože se v komunální politice pohybujete již 20 let, doposud jste byl vždy nestraník. Co Vás přimělo k tomu, abyste v nadcházejícím volebním období hájil barvy TOP 09?
Nestraníkem jsem stále. Ale před posledními volbami jsem viděl, že mnozí politici se klidně chovají podle úsloví „po nás potopa“ a dokonce dávají najevo, že je vůbec nezajímá pověst našeho státu. Vrcholem nezodpovědnosti bylo odvolání vlády během předsednictví Evropské unii. I v běžném životě se snažím vysvětlovat lidem, kteří si stále půjčují na rozmařilý běžný provoz či na dovolenou, že to není dobré. Znám totiž konce takových rodin. Většinou v nich na takové chování doplatí děti. Podobné je to ve státě, a proto jsem podpořil TOP 09, která má mimo jiné v programu rozumné hospodaření a ne přenášení problémů na další generace.
