Pandemie koronaviru nás všechny nutí uspořádat si znova priority. V první řadě teď musíme myslet na naše zdraví a bezpečí. Pevně věřím, že se nám podaří situaci zvládnout. Nicméně ten největší boj nás asi ještě čeká. Dalším pacientem v řadě, jemuž půjde o přežití, bude naše ekonomika.
Současná krize poukazuje na bolestivou slabinu vlády. Je reakční a chaotická. Selhává především v distribuci ochranných pomůcek a informací pro občany i místní samosprávy. Takovou liknavost si ovšem už brzy nebudeme moci dovolit.
Dalším pacientem v kritickém stavu je totiž naše ekonomika. Lékaři s oblibou tvrdí, že základem pevného zdraví je prevence. Na podobné teorii by se mohli shodnout i ekonomové. Takový stát, který nedokáže předvídat vývoj trhu a zároveň nedělá maximum pro zdraví malých i středních podnikatelů, může mít v blízké budoucnosti nemalé problémy.
V České republice je přes 2 miliony živnostníků, kteří v důsledku zavedených opatření zůstávají často doma. Mají nulový příjem, ale stále jsou povinni platit odvody na sociální a zdravotní pojištění. Finanční závazky mají i vůči svým dodavatelům a nezbaví se ani povinnosti platit za nájem kanceláří nebo provozoven.
Také máme 5 milionů Čechů v zaměstnaneckém poměru, kteří mají v této situaci nárok na 60 % své standardní mzdy. Jejich mzdu platí ze svých prostředků zaměstnavatel, tedy často právě firma, která vzhledem k opatřením vlády svou obvyklou činnost vykonávat nemůže.
Živnostníci i zaměstnanci jsou na stejné lodi. Pokud nechceme, aby se tato loď „potopila“ a tržní ekonomika v Česku přežila, nezbývá nám než sáhnout do kapes zaměstnavatelů, pracujících i živnostníků. Nikdo z nich však do současné finanční tísně nespadl vlastní vinou. V této mimořádné situaci se stát musí připravit na to, že velká řada z nich to zkrátka finančně „neutáhne“. Pokud se tak skutečně stane, skončí řada zaměstnanců na pracovních úřadech a někteří podnikatelé se budou muset vzdát živnosti, kterou budovali třeba celý život. Spojovat je bude neochota i nemožnost utrácet. Ekonomická krize se v takovou chvíli rozjede na plné obrátky.
Vláda se po dlouhém otálení sice pokouší hodit všem podnikatelům záchranné lano v podobě bezúročných půjček. Takové lano má však na své konci oprátku. Je to totiž půjčka, kterou jednoho dne stejně bude muset splatit. Navíc jsou podnikatelé nuceni ručit podepsáním blankosměnky. Měli bychom si uvědomit, že podnikatel není tím, kdo krizi způsobil. Pokud jeho firma nepřežije vinou nedostatku kupní síly, nezbude mu než odevzdat celý svůj osobní majetek. To nesmíme dopustit.
A proto nabízíme Vládě pomocnou ruku a navrhujeme jí následná opatření:
1) Příspěvek pro OSVČ bez zaměstnanců ve výši 45 tisíc korun rozložený do tří měsíčních dávek (březen–květen).
Na OSVČ se nevztahují současná opatření vlády a propadají tak sítem podpor.
2) Odpuštění sociálního pojištění za zaměstnance na rok a následné snížení odvodů na polovinu po dobu jednoho roku, obdobně u živnostníků.
Odložení platby a daňového přiznání je pouze odložení problému. Náklady je nutné maximálně snížit.
3) Odložit platbu daně z příjmu za rok 2019 pro živnostníky, malé a střední podnikatele k 31. 12. 2020 a následné rozložení do dvanácti měsíčních splátek. Okamžitou vratku odvedené daně ve výši 10 % jako podporu pro zvládnutí krize. Zároveň zrušit zálohy daně z příjmu v roce 2020 (pro OSVČ odložit platby záloh obdobně).
Přestože podnikatelé mají připravené peníze na zálohy a odvod daně z příjmu, tak je žádoucí, aby byly použity pro rezervu a pokrytí nákladů. Zrušení záloh do konce roku je potřebné, protože skutečná daň z příjmu za rok 2020 bude významně nižší než současný vyměřovací základ.
4) Stát bude platit nemocenskou (i tu která nesouvisí s koronavirem) od prvního dne po přechodnou dobu jednoho roku.
Kromě koronaviru jsou zaměstnanci na nemocenských i z důvodu jiných onemocnění a zaměstnavatel je nucen prvních čtrnáct dní platit nemocenskou dávku, i když má utlumený nebo zcela uzavřený provoz.
5) Odložení odvodu DPH za prokazatelně nezaplacené faktury.
Někteří podnikatelé v pudu sebezáchovy omezili platby jen na nejnutnější a velmi zvažují, kdy a komu zaplatit. Přesto ve chvíli, kdy fakturu vydám, jsem nucen jako podnikatel odvést DPH, aniž bych ho měl zaplacené.
6) Odpuštění nájmů podnikatelům v prostorách měst, obcí a jiných státních institucí po dobu tří měsíců.
Přímá podpora podnikatelů, kteří uvítají jakékoliv snížení nákladů. TOP 09 již podobný návrh prosadila například na úrovni hlavního města Prahy.
7) Odklad splátek úvěrů a hypoték pro OSVČ, malé a střední podniky minimálně o tři měsíce. (prodlouží se splácení úvěru).
Opatření pro větší stabilitu a šanci na přežití podnikatelů.
8) Odložení plateb za energie o tři měsíce a následné rozložit platbu do dvanácti měsíčních splátek.
Opatření pro větší stabilitu a šanci na přežití podnikatelů.
9) Zvýšit míru tolerance státní správy vůči opožděným platbám a penále daňových nedoplatků.
Také finanční správa by měla v nelehké době být solidární. Vyšší tolerancí by zmírnila tlak na poctivé podnikatele, kteří své závazky sice splácejí, ale mohou se v důsledku krize opozdit.
10) Neprodlužovat lhůtu pro vracení odpočtů na DPH na 45 dní.
Senát má k projednání Vládní novelu daňového řádu, která počítá s prodloužením lhůty pro vrácení odpočtů. Doporučujeme vládě, aby zachovala zdravý rozum a novelu neprosazovala. Nemůžeme na jednu stranu podnikatele podporovat a na druhé straně jim brát. To postrádá smysl.
Lukáš Otys, místopředseda TOP 09
Zdroj: Echo24.cz, 24.3.2020
