Otys: Třikrát a (prosím už) dost, paní Maláčová

Už si moc nedokážu představit větší odtržení od reality, než jaké v posledních měsících předvádí paní ministryně Jana Maláčová v tandemu s KSČM. Opakovaně se snažili prosadit pět týdnů povinné dovolené. Pokus prosadit v době krize takto nesmyslný zákon je neskutečně nezodpovědné. Jen mě to utvrzuje v tom, že o naši zemi jde této vládě až v poslední řadě. Znovu jim to nevyšlo a znovu je to jen a jen dobře. 

Ono zavedení povinných pěti týdnů dovolené je totiž takový nesmysl, že neměl krom samotných navrhovatelů podporu víceméně nikde. Kdo se zdravým rozumem by také podpořil něco, co by naprosto paralyzovalo menší podniky, které obzvláště v této době musí jet na dvě stě procent? Nehledě na to, že Hospodářská komora vypočítala, že by celá tahle socialistická „legrace“ stála zaměstnavatele 26 miliard. Mohlo by se zdát, že k okomentování zamítnutí jednoho návrhu by od opozičního politika stačil jeden status na twitteru, ale tomuto tématu bychom měli věnovat mnohem více pozornosti. Leccos nám totiž naznačuje o smýšlení současné vlády. 

Zdevastovanou (a stále ještě devastovanou!) zemi chtěla „vyvést“ z krize paní ministryně Maláčová společně s komunisty pomocí výhodnějších podmínek pro zaměstnance. Poslanecká sněmovna totiž dlouhodobě čelí vytrvalým útokům této prazvláštní družiny nájezdníků, která v jedné ruce třímá prapory provolávající dělnickou rovnost a blahobyt pro všechny, zatímco rukou druhou se mávajíce nesmyslnými zákony snaží zlikvidovat zbytky toho, co tu z hrůzovlády současných politických špiček zůstalo. 

Jde přitom již o třetí pokus, který se nese ve stejném duchu. ČSSD přijde s populistickým návrhem, který nijak neprospívá současné situaci, ba naopak problémy přidává, sežene si podporu komunistů a nakonec ostrouhá. Nedávno jsme tu měli zavádění šikanózních opatření, podle kterých by stát získal okamžitý přehled o všech zaměstnancích podniků, kteří u daného zaměstnavatele pracují na dohodu. Dalším „skvělým“ nápadem pak byla změna výpočtu minimální mzdy. Ta by se nově měla počítat z aktuální průměrné mzdy v ČR a tvořit 50 % z její výše.

V normálním režimu by takové návrhy působily možná až směšně. Ale v současné situaci tyto pokusy o zásadní změny jen zbytečně zatěžují státní aparát a kapacity vysokých státních úředníků, kteří by svůj čas a energii mohli využít daleko efektivněji a soustředit se na mnohem aktuálnější témata, jako je znovunastolení rovnováhy pro malé a střední podnikatele, kteří jsou současnými opatřeními zašlapáváni do země jako nikdy dřív. A vím to moc dobře, protože jsem jeden z nich. K té příležitosti jsem nedávno napsal otevřený dopis předsedovi vlády, ve kterém jsem ho mimo jiné vyzval k tomu, aby přestal systematicky likvidovat střední třídu podnikatelů a místo toho se zaměřil na to, jak jim pomoci. Na to jsme ale od naší vlády už tak nějak všichni zvyklí. Možná změna je však blízko, pojďme jí všichni na podzim naproti.