Otys: Korzárské recepty a trest za úspěch

Pořádně zdanit nemovitosti ve chvíli, když jich má člověk více než jednu? Rozhodně nebudu sám, kdo tyto nápady sleduje s upřímnou hrůzou. Trest za úspěch má podle progresivní levice vyřešit jakýsi problém. Jen už úplně přesně nechápu, jaký problém to má vlastně řešit.

Obecně jde o velmi nebezpečnou myšlenku, kterou je třeba utnout už v zárodku. Ono totiž zavést vyšší daně za vlastnění více nemovitostí vyřeší možná problém málo namlsané státní kapsy, ale s nedostatkem bydlení pro ty, co ho potřebují, to neudělá vůbec nic. Máte problém s investičními byty? Vstupte do jejich výstavby s omezením a netrestejte jejich majitele. Chcete, aby všichni měli možnost koupit si svůj vlastní byt? Zjednodušte stavební zákon, ať se urychlí výstavba. Tak jednoduché to je.

Jsem z Karlovarska a mám to tu moc rád. Uvědomuji si ale, že stejně jako každý jiný kraj v naší zemi máme i my své problémy. Jeden problém, který trápí nás všechny obyvatele Karlovarska, jsou vybydlené byty a bytové domy po celém kraji. V 90. letech s tím nemohla města nic dělat. Byt dostala rodina nebo jedinec, kteří si o něj zažádali, a pakliže splňovali tabulkovou normu, byt jim byl přidělen. V praxi to vypadalo tak, že rodina přišla, byt za zhruba rok vybydlela a zdevastovala. O neplacení nájmu nemluvě. Místo vystěhování dostala byt nový – a tak to šlo dál a dál.

Jaká byla reakce města? Těchto značných nákladů se města začala logicky rychle zbavovat. Soukromníci totiž nebyli státem tak moc regulovaní, a pokud někdo dělal lidově řečeno binec a odmítal se přizpůsobit, musel pryč. K tomu byl státem zaveden doplatek na bydlení, který vnímám velmi pozitivně v rovině nemajetných rodin, které se snaží nějak přežít. Dá se ale bohužel také slušně zneužívat – a to se děje.

Obecně bych si přál, aby místo dalších restrikcí pro majitele bytů nastupující vládnoucí strany (ty současné na to kašlaly) řešily problém trochu více systematicky jak v Praze, tak ve zbytku republiky. V první řadě by se měl už konečně zjednodušit stavební zákon. Když bude pro developery jednodušší stavět, budeme dříve bydlet.

V druhé řadě by se pak mělo primárně myslet na ty, kteří jsou v nouzi a zranitelní nejvíce. Mám tím na mysli například matky samoživitelky. Každý známe příběhy matek, které kvůli nedostatku příjmů končí na okraji společnosti, protože bývalí partneři jim neplatí alimenty včas nebo vůbec. Zkusme myslet primárně na tyto lidi, ať se za nás další generace nemusí stydět.