Odborářskému vydírání nemíníme ustoupit
Komentář Jaromíra Drábka
Za oprávněnou snahu odstranit tento feudálně socialistický přežitek naturálního hospodářství není ani tak úporná snaha zaplnit státní pokladnu děj se co děj, ale především odstranění této do nebe volající daňové nespravedlnosti. Někomu možná připadají tyto benefity jako prkotina. Ve skutečnosti se jedná o půl miliardy korun ve státním rozpočtu. Každý nechť si podle své vlastní fantazie představí, co vše by se dalo za tuto sumu pořídit. A podle toho, jaký rozsah stávka bude mít, můžeme k této sumě připočítat ztráty, která touto vyděračskou akcí utrpí národní hospodářství. Odboráři si musejí být navíc velice dobře vědomi, že deklarovanými důvody stávky se ocitli mimo zákonný rámec toho, co zákon připouští. Odstranění daňových výjimek totiž není nic, co by jen zdálky připomínalo kolektivní vyjednávání. Proto by se měl příslušný soud pondělním trucpodnikem co nejdříve zabývat.
Plánovaná stávka je o to podivnější, že odboroví předáci velice dobře věděli o chystaných změnách v dostatečném předstihu, aniž by tehdy cokoli namítali. Lze jenom spekulovat o tom, co je najednou vedlo ke změně stanoviska. Zda je to skutečně péče o blaho svých členů, nebo zda se stali nástrojem předvolebního boje. Jenom pro pořádek - zavedení odvodů z DPH ve standardní výši zákonných sazeb ještě totiž automaticky neznamená, že benefity budou nutně zrušeny, a odborářští bossové to moc dobře vědí.
Přestože věcné důvody mluví proti, vláda i některé parlamentní strany nakonec kývly na to, že otázku benefitů ještě jednou sněmovna projedná. Ani to ale odborovým předákům nestačí. Ať již nové projednání ve sněmovně dopadne jakkoli, poslanci TOP 09 návrh nepodpoří. Nejenom proto, že jde o nesystémový krok, který by nás vrátil zpět. Vyděračům se totiž neustupuje. Zvláště když si vynucují něco, co jim nepatří, a když si za rukojmí berou většinu národa. Podáte-li jim dnes prst, zítra vám utrhnou celou ruku.