Hned dvě výročí se pojí s letošním 16. lednem. Přesně před 45 lety se na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil student historie na pražské filozofické fakultě Jan Palach, o tři dny později podlehl zraněním ve věku 20 let. Zároveň se letos připomíná 25 let od Palachova týdne a demonstrací z roku 1989.
V dopise, který zanechal, naléhal Palach na to, aby byly učiněny kroky na záchranu posledních zbytků demokracie. „Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem: Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku,“ napsal.
Dodnes není zcela zřejmé, bylli Jan Palach skutečně členem nějaké skupiny, své následovníky, například Jana Zajíce, ale našel. Jeho pohřeb v Praze o šest dní později se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu Starým Městem se tehdy zúčastnilo na 200 tisíc lidí. Budoucí normalizátoři ve vedení komunistické strany hovořili o zneužití Palachova protestu „antisocialistickými silami“.
Palachovo sebeobětování, jímž chtěl vyburcovat společnost z letargie, do níž začala půl roku po okupaci vojsky Varšavské smlouvy upadat, připomene ve čtvrtek filosofická fakulta. V 17 hodin před budovou fakulty, na níž je pamětní deska Palachovi, promluví rektor Karlovy univerzity Václav Hampl a děkan fakulty Michal Stehlík. V 18.40 začne ve vestibulu fakulty výstava o živých pochodních, poté následuje projekce nové verze filmu Hořící keř režisérky Agnieszky Hollandové. Večer věnovaný 45. výročí sebeupálení Jana Palacha pořádá také Museum Kampa v Sovových mlýnech.
Už po poledni uctí dnes Palachovu památku vedení TOP 09 včetně předsedy Karla Schwarzenberga a místopředsedy Miroslava Kalouska. Vydají se na Olšanské hřbitovy.
Zdejší hrob Jana Palacha, pro nějž vytvořil bronzovou desku sochař Olbram Zoubek, již úřady nechaly v 70. letech roztavit, byl obnoven v roce 1990. Urna s Palachovým popelem byla v letech 1974 až 1990 umístěna v jeho rodných Všetatech na Mělnicku.
Událostí z ledna 1989, kdy se 20. výročí Palachova upálení stalo podnětem demonstrací na Václavském náměstí, připomene diskuse v mramorovém sále Lucerny. Promítat by se měly autentické záběry Originálního videojournalu. Diskutéry by měli být tehdejší disidenti Dana Němcová, Alexandr Vondra, Petr Placák a Jiří Suk.
Havel byl odsouzen na osm měsíců a po uplynutí poloviny trestu byl v květnu propuštěn. Na jeho obranu tehdy vznikla petice, pod kterou se podepsali i lidé mimo disent a jež byla inspirací pro další zásadní petici s názvem Několik vět. Palachův týden v roce 1989 měla zakončit 21. ledna takzvaná národní pouť do urnového háje ve Všetatech, které však bezpečnostní aparát ještě zabránil. Veřejná bezpečnost a Státní bezpečnost 16. ledna 1989 u pomníku sv. Václava zatkla Václava Havla a také Alexandra Vondru.
Právo, 16. 1. 2014, rubrika: Zpravodajství, str. 4
