(editovaný přepis rozhovoru s předsedou TOP 09 a europoslancem Jiřím Pospíšilem)
Daniel TAKÁČ, moderátor
Lídři sedmadvaceti evropských zemí dnes v Bruselu řešili budoucí rozpočty Evropské unie. Státníci diskutují o tom, jestli mají členské státy po odchodu Velké Británie přispívat do společného rozpočtu víc. Česko tuto možnost připouští. Peníze ale musí podle českého premiéra v demisi Andreje Babiše jít třeba na bezpečnost. Zároveň Česko podle premiéra požaduje, aby o penězích, které dostává, mohlo rozhodovat samo. Mělo by být pro příští rozpočtové období peněz víc, stejně nebo méně? Měly by být vyšší, nižší nebo stejné příspěvky?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Myslím, že bude velká snaha zachovat ten rozpočet, jako je dosud, to znamená přibližně 160 miliard euro. Debata bude, jak doplnit výpadek britského příspěvku. Já nejsem příznivcem zavádění přímých evropských daní. Myslím si, že to má jít cestou úpravy příspěvků jednotlivých členských států. Pokud by se nepodařila shoda na tom, jak zvednout rozpočet, pak bychom museli škrtat výdaje Evropské unie. V žádném případě bychom nepodporovali živobytí na dluh. Evropa má utratit to, co vybere a nevytvářet dluhy.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Tedy zaplatit do společné kasy víc.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Připadá mi jako menší zlo zvýšit příspěvek jednotlivým členským státům, než zavádět evropskou daň a posilovat tím principy evropského zdanění, které v našem programu nemáme.
Jiří PAYNE, europoslanec /Svobodní/
Za prvé, platilo nepsané pravidlo, že by příspěvek měl být nejvýše jedno procento domácího produktu členských zemí. Jakmile to prolomí o jednu jedinou desetinku, tak se otevírá cesta k dalšímu navyšování. Takže psychologicky to je docela významná hranice. Za druhé, mě strašně překvapuje, že Evropská komise v březnu loňského roku vyhlásila diskusi o pěti variantách budoucího vývoje Evropské unie, které se dramaticky liší, a my se teď bavíme o rozpočtu, ale vůbec nevíme, pro kterou Evropskou unii, jak to dopadne. To mně přijde docela zvláštní, protože jedna z variant, která se diskutovala v českém parlamentu, má jistou podporu z české strany. A to je, že by toho měla dělat Evropská unie méně a lépe, že by měla některé kompetence vrátit členským státům. Pak by stačil menší rozpočet. Jiná varianta říká: „Pojedeme dál a nic se měnit nebude. Dál budeme užívat Lisabonskou smlouvu a jedeme dál, jako by se nic nestalo.“ To bychom pak asi potřebovali víc peněz. Takže komise v jednom z těch dvou případů s námi nehraje férovou hru. Buďto těch pět variant nemyslí vážně, nebo nemyslí vážně diskusi o rozpočtu.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Pan kolega to říká správně. Já si ale myslím, že je v tuto chvíli zřejmé, že žádná změna Lisabonské smlouvy pro příští rok nebude. Kompetence Evropské unie jsou zde nastaveny podle současného primárního evropského práva, a tudíž je logické, že bychom měli přemýšlet, jak rozpočet zachovat. Já pro navyšování rozpočtu nejsem.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Ono se už mluvilo i o výhledu pro příští rozpočtové období. Teď je otázka, jestli do té doby nějaká změna bude, nebo nebude.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Nebude. V politické debatě, která se v Evropě vyvíjí, není shoda na tom, jaké politiky by se případně měly škrtat. Ti, pro které není společná zemědělská politika klíčová, budou říkat: „Škrtněte společnou zemědělskou politiku.“ Ti, pro které je důležité hlídání vnější hranice, protože jsou zeměmi na obvodu Evropské unie, říkají: „Nemůžeme škrtnout peníze na ochranu vnější hranice.“ Jsem přesvědčený, jak pozoruji debatu na půdě Evropského parlamentu, že k žádné redukci nakonec nedojde. Popisuju to jako fakt bez toho, jestli to je dobře nebo špatně. Jako politici musíme odpovědně přemýšlet, jak kompetence, které tam jsou, finančně zajistit.
Daniel TAKÁČ, moderátor
A je to dobře, nebo špatně?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Já jsem přesvědčený, že je to dobře. Celou dobu jsem říkal, že nejsem pro rozpad Evropské unie. Jsem pro zachování kompetencí, které jsou, ale mají se dělat lépe. Nejsem pro žádný posun k federalismu, ani pro hnaní se k další integraci. To, co je, bych zachoval a dělal bych to lépe. Po debatách na půdě Evropského parlamentu i při vyjadřování evropských státníků vidím, že výsledek bude, že bude zachována Evropa v podobě, jako je dnes. Bude povinností si rozumně říci, jak zajistíme výpadek britského příspěvku. To je praktická otázka vedle debat, které jsou určitě důležité. Já je velmi vnímám, ale ta praktická politika bude, co dělat s rozpočtem, až odejde Velká Británie, jak nahradit 12 miliard euro. A v tom vidím, že než zavádět daně, je lepší vybrat o trošku víc.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Kdo má vybírat šéfa Evropské komise?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Debata, která dnes probíhala na půdě Evropské rady, byla trošičku mimo to, co říká evropské právo. Lisabonská smlouva říká, že předsedu Evropské komise vybírá Evropská rada, to znamená evropští lídři s ohledem na výsledek evropských voleb.
Daniel TAKÁČ, moderátor
A ještě musí komise získat důvěru v parlamentu.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Přesně tak. Jsem přesvědčený, že bychom to neměli posouvat směrem, jak to chtějí někteří politici v Evropském parlamentu. Mělo by to zůstat v rukou hlav států, které by měly zohlednit, jak která frakce dopadla. Ve chvíli, kdy zde nebudete mít jednotné evropské kandidátky a zdůrazňuji, že jsem jejich velkým odpůrcem, tak mluvit o Spitzenkandidátech mně připadá jako iluze, protože Češi si logicky, a je to správně, volí české europoslance z politiků, které znají, v rámci českých voleb. Ve vší úctě, budou znát Spitzenkandidáta, který bude nominován třeba ze Švédska nebo z jiné země? Zásahy do volebního práva, které se teď debatují, jsou úplně zbytečné. Nechme, aby do budoucna probíhaly volby na principu, že si občané v jednom státě vybírají svoje europoslance, které znají, kteří hájí jejich konkrétní národní zájmy.
Daniel TAKÁČ, moderátor
A oni se pak nějak dohodnou v Bruselu.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Dobře, potom ať frakce v Evropském parlamentu nominují své kandidáty na předsedu komise. Je to otázka dialogu a dohody mezi parlamentem a mezi lídry Evropské unie. Nemám rád, když se dopředu určí, že to musí být tak nebo tak. Je to vždy výsledek dohody. Nelze předjímat, že se nestane, že teoreticky vyhraje nějaká extremistická frakce. Tím pádem to bude předseda komise? Třeba frakce, která je protievropská? To by nikdo z nás přece nechtěl a hlavně by to nefungovalo. Takže já bych ty pravidla nechal, jak jsou a hlavně neoddělujme evropské poslance z dané země od jejich voličů, protože volič musí vědět, kdo tam hájí jeho zájmy. Debatují se třeba směrnice o střelných zbraních, lidi to štve a chtějí, aby se ta směrnice napravila na půdě Evropského parlamentu a jdou za svým europoslancem. A když to nebude Čech, kterého znají z České republiky, jak potom budou schopni jej oslovit? Výběr předsedy Evropské komise v praxi problémy nedělá. Minule vyhrála Evropská lidová strana, která nominovala kandidáta a byla zde dohoda s evropskými lídry. Považuji za zbytečné, upravovat v zásadě ústavní pravidla fungování výběru předsedy Evropské komise. Je to taková snaha posilovat federalistické prvky. Já ale konstatuji, že výběr šéfa Evropské komise v praxi nečiní problémy. Proč to tedy měnit? Situace může být po volbách všelijaká.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Několik let se tady mluví o tom, že musíme pomáhat v zemích, odkud přichází migranti. Je to kvalitní pomoc, která migraci zastaví?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Je to to, o čem já a mnozí kolegové hovoří, protože pokud nebudeme řešit potenciální příčiny migrační krize, tak můžeme zavádět jakékoliv kvóty, se kterými nesouhlasím, ale nikdy tu migraci nevyřešíme. Podle poslední studie OSN, pokud bude pokračovat vysychání Afriky tak, jak pokračuje, tak se do pohybu dají desítky milionů lidí. A to musíme řešit mimo Evropu a můžeme to řešit jenom penězi. Pokud budou státy schopny na to opravdu peníze vydat a nezůstane to pouze u příslibu, tak je to jedině dobře a je to jediná možná preventivní cesta.
Daniel TAKÁČ, moderátor
A to cílení je taky v pořádku? Vojenská mise, odstraňování chudoby, zemědělství, školství, vodohospodářství.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Přesně tak. Jenom upozorním na jednu věc. Už jednou jsme zřídili tzv. svěřenecký fond pro Afriku. Evropské státy slíbily peníze a vybraly pouze 15 %. Takže hlavně varuji před tím, aby neskončilo u slov, ale opravdu se ty peníze vybraly a cíleně se investovaly do konkrétních projektů. Je třeba ohlídat, aby se ty peníze nerozkradly, aby do Afriky opravdu doputovaly a pomohly snižovat budoucí migrační krize, protože to sucho dnes všichni experti považují za největší problém pro budoucí migrační toky.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Nigerijský prezident mluví o tom, že je těch peněz málo. Jedna složka pomoci je 400 milionů na vybudování vojenské mise. Potom je to 100 milionů euro každý rok. Nebude Evropa jen platit, platit, platit a migrace bude i přesto pokračovat?
Pavel POC, europoslanec /ČSSD/
Ne, nemělo by tomu tak být. My jsme o tom na výboru pro rozpočet hovořili s pány komisaři, kteří jsou za ty věci zodpovědní. Ta představa je velmi jednoduchá. Svěřenecký fond pro Afriku by měl fungovat podobně jako funguje Evropský fond pro strategické investice. Neměla by to být představa taková, že se budou sypat peníze do nějaké černé díry bez kontroly nad tím, co se s nimi dělá, ale mělo by být poměrně jasné, kam ty peníze tečou a mělo by být umožněno i evropským subjektům v cílových zemích investovat, tvořit tam nová pracovní místa a podílet se na rozvoji těch zemí. Kontrola nad použitím finančních prostředků, které jsou do svěřeneckého fondu pro Afriku poskytovány, bude podle mého názoru výrazně vyšší, než byla faktická kontrola nad běžnými typy rozvojové pomoci.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Myslím si, že zastavení migrační krize z vysychající Afriky nás bude stát dlouhodobě mnohem více peněz. Jsem o tom přesvědčený. Je třeba to občanům říci. Tohle jsou zatím první nástřely. Kéž by se to podařilo zrealizovat. Kéž by se tam konkrétní projekty rozjely. Platí ale teze, že tam musíme místní lidi naučit alespoň základním možnostem pracovat, zajistit tam základní investice a tak dále. Není možné do toho pouze pasivně lít peníze. Bude to ale dlouhodobý proces na roky. To není o tom, že teď někam dáme 400 milionů korun euro, zatleskáme a věc je vyřešena. To kdyby někdo tvrdil, tak by lhal.
Zdroj: Události, komentáře, ČT 24, 23. 2. 2018
