O budoucnosti člověka nesmí rozhodovat jeden test

(editovaný přepis rozhovoru s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou za TOP 09)

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Pane Růžičko, jaká pravidla pro počet žáků nastavujete na Gymnáziu Jana Keplera, kde jste ředitelem?

Jiří RŮŽIČKA, první místopředseda Senátu /TOP 09/

Počty studentů jsou již léta ustálené, kraj nemá zájem zvyšovat počty žáků na osmileté studijní obory a na všeobecné čtyřleté obory se počty zvyšují během několika let také velmi málo. Převahu stejně jako ve všech ostatních krajích mají odborné školy. Změna zákona, nad kterou se vede debata, je pouze formální věc, jelikož v praxi zřizovatelé škol, tedy kraje, počty studentů regulují. Přesto, že se ve školském zákoně píše, že o počtech studentů rozhoduje ředitel školy, zřizovatel navýšení studentů platí a tudíž i schvaluje.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Vaše gymnázium není typ školy, který by měl problém s naplněním vzdělávacích programů, avšak v jiných krajích je situace odlišná. V Karlovarském kraji je například na středních školách až tisíc neobsazených míst.

Jiří RŮŽIČKA, první místopředseda Senátu /TOP 09/

Toto je bohužel všeobecně známá skutečnost a již dlouhá léta se o tom debatuje. Osobně to vnímám jako jeden z velkých problémů, který se léta neřeší. Nemáme dostatek financí, učitelů, přitom máme spoustu prázdných židlí. Mluví se o tom, že obsazenost středních škol je asi 60 %, to je přepych, který bychom si neměli dovolovat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Ze strany hejtmanů, ale i expertů na vzdělávání bývá slýcháno, že středoškolským vzděláním procházejí studenti, kteří by za normálních okolností střední školu studovat nemohli. Existuje někdo, o kom by se dalo říci, že středoškolské vzdělání s maturitou by neměl dostat, ale teď ho absolvuje kvůli tomu, že je lidí málo?

Jiří RŮŽIČKA, první místopředseda Senátu /TOP 09/

Říkat dopředu, že daný člověk by neměl jít na střední školu či neměl absolvovat studijní obor zakončený maturitní zkouškou, je cesta do pekel. Patnáctiletý člověk je na začátku života a nelze na základě jednoho testu říci, že na studium nemá. Nebere se do úvahy, z jakého prostředí student pochází nebo jaké měl možnosti. A mně hodně vadí, že se nebere v potaz funkce předešlé školy, která žáky kultivuje a dává jim vzdělání. Dovolil bych si ještě poznámku k tomu, co říkala paní hejtmanka Vildumetzová, která lamentovala nad tím, že určitý počet lidí navštěvují střední školy čtyři roky a poté nezvládnou maturitu. Skromně se mlčí o tom, že to není malý počet lidí. Od té doby, co existují státní maturity, tak ani na třetí pokus neudělalo maturitu 25 tisíc mladých studentů, to je jako jedno okresní město. Je správné, že stát převzal ve vzdělání určitou úlohu, ale velké množství žáků studovalo čtyři roky zbytečně, jelikož po nezvládnutí maturitní zkoušky končí s dosaženým základním vzděláváním, a tím se jim omezují pracovní příležitosti do budoucna. A to není jenom jejich problém, toto je problém celé společnosti a my bychom měli udělat něco pro to, aby studenti dokončovali středoškolské vzdělání. Při ukončení střední školy by měli mít určité vzdělání, ale také kvalifikaci. Hazardujeme tak s potenciálem mladých lidí.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Pane Růžičko, jak Vy řešíte povinný 60% poměr v přijímacích zkouškách?

Jiří RŮŽIČKA, první místopředseda Senátu /TOP 09/

Povinných 60 % testuje základní dovednosti, které by středoškolák měl mít, zbylými 40 % zjišťujeme obecné studijní předpoklady, tedy ne, co se konkrétního naučil na základní škole, ale jaké má předpoklady ke studiu. Zjišťování obecných studijní předpokladů považuji za velmi důležité. Zároveň však mírně negativně vnímám, že veškeré studium a vzdělávání je pouze přípravou na testy.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Vy tedy zachováváte 60 % minimální váhy povinným testům a zbytek věnujete obecným studijním předpokladům. Vnímáte toto rozdělení jako správné, nemělo by být stanoveno jinak?

Jiří RŮŽIČKA, první místopředseda Senátu /TOP 09/

Některé školy nevyužívají ani těch 40 % a z mého pohledu by bylo spravedivé, kdyby poměr byl stanovený napůl. Ale věřím, že ostatním školám to takto vyhovuje, jelikož se tím nemusí tolik zabývat.