Před dvěma lety požádalo 18 senátorů Ústavní soud, aby zrušil část školského zákona. Chtěli, aby úřady o vzniku nové školy nemohly rozhodovat jen podle kapacity škol v okolí. Neuspěli.
Senátoři se obrátili na Ústavní soud v době, kdy ministerstvo školství doslova z roku na rok zpřísnilo postup při posuzování žádostí o zápis nové školy do školského rejstříku. Začalo je totiž posuzovat i podle toho, zda neodporuje dlouhodobému záměru vzdělávání v České republice nebo v příslušném kraji. Do té doby při posouzení žádosti hrálo roli jen to, zda žadatel splnil všechny podmínky nutné pro zajištění provozu školy – například zda má kvalifikované zaměstnance nebo vhodnou školní budovu. Pak ale ministerstvo školství začalo brát v úvahu další kritérium – jak jsou naplněny školy v okolí. Například soukromých základních škol v té době přibývaly ročně zhruba čtyři desítky. Poté, kdy žádosti začaly být posuzovány i podle nového kritéria, těch kladně posouzených ubylo.
Podle senátorů, kteří Ústavnímu soudu návrh na zrušení této části školského zákona poslali, není možné o bytí, či nebytí nové školy rozhodovat jen na základě zmíněného dlouhodobého záměru, jehož obsah není v zákoně ani jasně vymezen, a je tak zcela v rukou úředníků a politiků. Navíc podle nich nová praxe ministerstva prý porušovala i právo rodiče zajistit dítěti nejlepší vzdělání.
„Rodiče chtějí pro své děti vždy to nejlepší vzdělávání. Ideálně by tuto poptávku měly pokrýt veřejné školy, ale pokud tomu tak není, je to právě na soukromých školách,“ říká senátor (TOP 09) a bývalý ředitel veřejného gymnázia Jiří Růžička.
Ústavní soud nicméně všechny jejich argumenty zamítl. Stát podle něj může rozhodovat, jak zajistí povinné školní vzdělání. Podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka stát tím, že reguluje vznik nových škol, do ústavních práv nezasahuje – soukromé školy tvoří jen doplněk systému veřejného školství.
„Nález Ústavního soudu se může stát v budoucnu nejen brzdou, ale přímo zpátečkou před rok 1989, kdy jiné než státní vzdělávání nebylo možné,“ komentuje jeho usnesení senátor Michael Canov (STAN+SLK). Tvrdí, že soukromé školy budou moci už jen zanikat, neboť všude bude obsazeno veřejnými školami.
„Rozhodnutí Ústavního soudu samozřejmě respektuji, ale nesouhlasím s ním. Dlouhodobé vzdělávací záměry podléhají politické koncepci. Příkladem může být Karlovarský kraj a jeho snaha omezit střední školy se všeobecným vzděláním a naopak preferovat učňovské,“ říká Růžička. Ten se snahy změnit současnou praxi ani přes rozhodnutí Ústavního soudu nevzdává. „Budeme zvažovat návrh novely školského zákona. Důležité ovšem je, aby došlo obecně ke zkvalitnění vzdělávání tak, aby rodiče nebyli nuceni pro své děti hledat alternativy,“ dodává Růžička.
Zdroj: Mladá fronta DNES, Radka Hrdinová, 19.7.2019
