Nováková: Příležitost sportovat má mít každé dítě
(editovaný přepis hlavních bodů diskuze s poslankyní TOP 09 Ninou Novákovou)
Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Paní poslankyně Nováková, vy se problematice věnujete ve školském výboru. Jaký systém financování sportu byste preferovala?
Nina NOVÁKOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Musím přiznat, že ve školství a v rozpočtu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy došlo k určitému posunu. Byly vytvořeny tři nové programy, které se týkají organizace sportu ve sportovních klubech, školního sportu. To je pro TOP 09 a nejen pro TOP 09 mnohem důležitější. Nám nejde pouze o to, aby děti sportovaly. Nám jde o to, aby se zvyšovala fyzická zdatnost a fyzická kultura. Dobré je, že MŠMT také podporuje projekty pro sportování veřejnosti. Tím končí chvála MŠMT. Můžeme se přesunout k tomu, že veřejné zdroje, veřejné finance, které jdou do sportu, a to se týká i fotbalu a hokeje, jdou také z regionů, z krajů a obcí. Třeba kraje výrazně více podporují sport, který inklinuje k profesionálnímu sportu. Je to reprezentace daného kraje. Máme nejlepší fotbalový klub, nejlepší klub hokejový. To vidím jako velice špatné. Kraj to dokonce podporuje takzvaným negrantovým systémem. Kluby dostávají finance podle uvážení kraje. Fotbal i hokej patří ke sportům, které inklinují k profesionalizaci. Naopak neziskové kluby, které se zabývají jinými sporty, musí podávat žádosti o grant. Tohle se mi zdá poněkud nespravedlivé. V obcích, které mohou taky kluby podporovat, je to velice často politická otázka. Tam má vliv politická reprezentace. Vůbec jsme tady nemluvili o olympijském výboru, který velkou část dostává i z loterií a ze sázek. Víme, že loterijní a sazkové společnosti si mohou odepsat až 25 %, pokud to dají jako dar olympijskému výboru. A tam, když se podíváte, podpora fotbalu a hokeje z toho, co uděluje olympijský výbor, tvoří skoro 40 %. Přičemž ostatní sportovní svazy tvoří 47 %. Z hlediska olympijského výboru se domnívám, že je podpora velmi vysoká. Olympijský výbor zvolil proporce, že z 39 % jenom 8 % má hokej a 31 % má fotbal. Teď jsem mluvila o veřejných, ale i privátních zdrojích - to jsou zdroje sázkové a loterijní. Samozřejmě privátní finanční zdroje jsou domácnosti, ale je to také reklama a sponzorství.
Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Systém, který tady kolegové navrhovali, že by se veřejný sektor staral jen o sportoviště. Nechali se inspirovat také v Německu. Co si o tom myslíte Vy? Souhlasíte s tím?
Nina NOVÁKOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Myslím, že naprosté rovnostářství by mělo být při zvyšování fyzické zdatnosti všech dětí, ať jsou na sport talentované nebo nejsou, a to na sportovištích, která jsou především v prostorách škol. Tady bych řekla, že by mělo být úplně rovnostářství. Každé dítě by mělo mít příležitost sportovat. Dál už postupujme podle toho, na co má dítě nadání, věnuje se konkrétnímu sportu. To už je trošku jiná záležitost. Nesmíme žádné dítě diskriminovat, aby rozvíjelo svojí fyzickou zdatnost. Jediné, kde máme jistotu, že nemůže být dítě vynecháno, je škola. Je to zároveň nejlevnější způsob. Ideální by bylo, aby dítě, které má normální tělesnou výchovu, je ve škole, by odpoledne mohlo mít takzvanou třetí hodinu tělocviku. Kdybyste mě viděl, tak jsem se hodně mračila, když říkala paní poslankyně Wernerová, že to vytvořili. Třetí hodina tělocviku je velké téma paní poslankyně Putnové už od minulého volebního období, takže to nevymysleli.
Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Dva a půl tisíce dětí mezi první a pátou třídou bylo zapojeno do studie. Výzkum byl opravdu průkazný. Nejméně oblíbené předměty u nás jsou čeština, matematika, a hlavně tělesná výchova. Naprosto souhlasím, že rodina, škola, výchova, společnost to všechno formuje děti. Řekněte mi ale, jakým způsobem je chcete motivovat v době mobilních telefonů, počítačů, Playstationů a tak dále?
Nina NOVÁKOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Když dítě přivedete ke sportu anebo k pohybování se, tak si můžete být jist, že se chytí. Někdo ho tam ale musí přivést. Trošku jsme tady opomíjeli jednu věc. Každé dítě by se mělo hýbat a talenty bychom neměli ztratit. Neměli bychom je přehlédnout. Ty ale musí někdo objevit. Proto při financování sportu, myslím klubů, třeba špičkových, musíme dávat dostatek prostředků na dostatečný počet trenérů, kteří mohou chodit vyhledávat talenty. Sama jsem to zažila s veslařem Synkem, který chodil do škol a snažil se motivovat děti pro tento sport, který se navíc ještě odehrává v přírodě.
Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Já jsem to zažil třeba s Jiřím Šlégrem nebo s Jiřím Holíkem, kteří říkali, že když měli debaty ve školách, tak se většina dětí koukala do mobilních telefonů, co je nového.
Nina NOVÁKOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Ona to nesmí být debata, musí to být dělání. Třeba s tím veslováním. Přivezly se trenažery, já jsem to sama zažila jako gymnaziální učitel. Děti si to zkoušely, a to bylo úplně úžasné. Potvrzuji ještě jednu věc. Když mluvíme o fyzické zdatnosti a o souvislosti se zdravím, jak jste toto téma naznačil, tak třeba teď je čerstvá zpráva České školní inspekce u dětí v mateřských školkách, že tam získávají návyky na špatné držení těla. Mít špatné držení těla znamená, že se některé orgány špatně rozvíjejí - páteř a tak dále. Podle mě je fyzická kultura a fyzická zdatnost důležitější než povídání si o jednotlivých sportovních disciplínách, aniž bych je chtěla podceňovat. Samozřejmě, že je to určitá motivace, protože chci být taky slavná jako třeba Ondřej Synek, o kterém jsem mluvila. Nebo jako Jágr. Myslím si, že má jít dostatek peněz, a to přes špičkové svazy. To znamená Český olympijský výbor a všechny velké svazy. Ty mají dbát na to, aby byli trenéři kvalitní a v dostatečném počtu. Protože ti trenéři potom objeví talenty. Dřív mohly děti se naprosto volně někde pohybovat a dneska nemají ten prostor. Za 25 let v podstatě zmizely volné prostory k neorganizovanému sportu. Takové ty plácky. To úplně zmizelo. Čili nám nezbude nic jiného než podmínky dětem vytvořit. Jediné férové podmínky jsou na školních hřištích. Tam je to jediné férové, protože tam mohou mít přístup všechny děti a žádné se neztratí.
zdroj: Český rozhlas Plus, 14. 1. 2017, Názory a argumenty