(editovaný přepis hlavních bodů diskuze s poslankyní TOP 09 Ninou Novákovou)
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Sněmovna dnes přijala novelu školského zákona. Poslanci během dnešní diskuse řešili návrh poslankyně TOP 09 Niny Novákové, podle níž by mělo do obecných cílů vzdělávání patřit pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic v humanismu vycházejících z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu. Paní poslankyně Nováková, Váš návrh dolní komora nepřijala. Proč ale považujete za dobré, aby školský zákon obsahoval prohlášení o nutnosti osvojení tradic humanismu, které vycházejí z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu?
Nina NOVÁKOVÁ, poslankyně /TOP 09/
My sice můžeme ctít všechny kultury, jelikož respekt ke všem světovým kulturám patří ke znakům naší civilizace, ale to neznamená, že nemůžeme říci, že jedna kultura je naše. Že nemůžeme říct, že tuto kulturu máme, jak praví ústava, chránit, střežit a rozvíjet. V tomto ohledu je v současné době úvod školského zákona velmi bezzubý a relativistický. Tam se opravdu mluví jenom o tom, že se mají podávat informace o světových kulturních hodnotách a tradicích. Evropa dnes ztrácí svou tvář a my bychom měli budoucím generacím předat nějakou kulturní identitu. Marně jsem vysvětlovala poslancům, třeba sociální demokracie nebo KSČM, že mi vůbec nejde o to, aby se do škol zavádělo nějaké náboženství. Odkazem křesťanské kultury, kromě umění, je především sociální citlivost. Takže inkluze, jakákoliv pomoc sociálně slabým, nemocným.... To vše by v naší kultuře nebylo, kdyby nebylo odkazu křesťanství. To je pro mě důležité. Domnívám se, že by to vyrovnalo jev, který je v zákoně školském a rámcově vzdělávacím programu - je to vědomé vedení k multikulturalismu. Domnívám se, že multikulturalismus je ideologie, která nemusí vždycky přinášet pozitivní efekt, a to v tom zákoně máme.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Paní poslankyně Nováková, souhlasíte se změnou způsobu financování škol, které zřizují kraje a taky obce? Jde o to, aby ministerstvo rozdělovalo školám peníze. Už by to neměly dělat kraje a nemělo by to být podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin.
Nina NOVÁKOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Změnu financování si vyžádal terén, vyžádala si ho realita našeho vzdělávacího systému. Obecně s tím souhlasím. Financování škol z hlediska pedagogických i nepedagogických pracovníků stejně přicházelo z ministerstva, ale kraje do toho mohly vstupovat. V tom souhlasím s ministerstvem, že to mezi kraji vytvářelo určitou nerovnováhu. Co může být velkým úskalím této novely, jsou dvě věci. Ta první je, že školní vzdělávací programy jsou individuální pro každou školu. Nemůžeme nikdy odhadnout, kolik hodin by potřebovala která škola pro třídu týdně. A ministerstvo trošičku zamlčuje nebo mluví velmi potichu o tom, že ono samo určí, kolik hodin každé škole zaplatí. To znamená, že i kdyby bylo ve školním vzdělávacím programu něco jiného, musí si hodiny navíc zaplatit zřizovatel. To je první věc. Druhá věc, na kterou upozorňuji už od začátku, je, že se mi nelíbí, že ve vyhlášce budou minimální průměrné počty žáků. Domnívám se, že hranice 17 žáků na třídu je příliš vysoká. Venkovské školy, třeba na Moravě, to může opravdu přímo ohrozit.
Zdroj: Ozvěny dne, ČRo Radiožurnál, 18. 1. 2017
