Senátoři měli šanci opravit zdánlivý detail ve školském zákoně. V bouřlivé diskusi o inkluzi totiž sněmovnou v tichosti prošla další sporná věc zákona, tedy dolní hranice věku dětí v mateřských školách. Senátoři teď měli šanci vrátit tuto hranici ze dvou let nově schválených sněmovnou zpátky na dosavadní tři roky. Pro mnohé je tato změna jen číslo, údajně výhoda pro matky, které potřebují nastoupit do zaměstnání, nebo případný problém pro učitelky v MŠ.
O potřebách dětí se ale vůbec nemluví. Mezi druhým a třetím rokem se přitom u člověka odehraje proces, který trvale ovlivní jeho další život. Dojde k uvědomění si sebe sama, jinak řečeno dítě pochopí: toto jsem já a kolem mě jsou ti ostatní, u kterých jsem v bezpečí nebo kterých se bojím.
I dobré školky jsou připraveny hlavně na výchovu a vzdělávání. Nemohou zajistit a nahradit citlivé doprovázení dítěte v této důležité vývojové etapě. Mnohdy je to napínavá doba i pro milující rodiče a prarodiče. Je-li potřeba, aby dítě bylo s někým cizím, potom jen v malé, individuálně vedené skupině.
Začínáme být společností jen pro dospělé: je to možná pohodlné, ale také sobecké a nemoudré. Senát měl možnost zachovat se moudře, místo toho ale upřednostnil pohodlnost.
Prezident zákon vetoval a vrací se do sněmovny. Výsledek nového hlasování tento zdánlivý detail bohužel zachránit nemůže.
Nina Nováková, poslankyně TOP 09
zdroj: Lidové noviny, 6. 5. 2016
