Nováková: Medvědí služba chlapcům v Chrastavě

Během posledních týdnů se dvě ministerstva a jedna inspekce předhánějí v energických postojích a rozhodnutích, aby bylo jasně patrné, že si vědí rady, mají situaci pod kontrolou a všechna zařízení podobného typu „ať dají pozor„. Trochu zběsilý chod událostí spustilo kritické vyjádření paní ombudsmanky a jistě také podnět dvou bývalých zaměstnankyň.

Jedná se o Chrastavu a výchovné a vzdělávací zařízení tam umístěné. Výchovný ústav, dětský domov, ochranná výchova, to jsou pojmy, kterým dala vzniknout selhání dospělých. V oblasti výchovy i základní péče. Také v důležitém úkolu být dobrým příkladem a předávat základní pravidla, bez jejichž dodržování by společnost nemohla existovat. Musíme se spolehnout, že nám druzí lidé nejsou nebezpeční, jinak bychom nemohli ani nastoupit do vlaku metra. Děti musí věřit, že se o ně dospělí postarají a ochrání je, my dospělí musíme věřit, že dostaneme zaplaceno za práci, že nám místo dobrého jídla v restauraci nepodstrčí jed. Zní to absurdně, ale jinak by náš život plynul jako horor. Děti v zařízení v Chrastavě mnohdy leccos zlého zažily, někteří už leccos ne zrovna dobrého udělaly. Práce velkého týmu dospělých, kteří se snaží napravit, co jde a působit na kluky tak, aby se jednou, snad, mohli stát slušnými lidmi, je nesmírně těžká. Když v týmu někdo selže, zmaří se práce druhých a dopadne to i na děti.

Z médií jsme se dozvěděli, že dlouhá řada dospělých od soudců, pracovníků sociálně-právní ochrany dětí, kurátorů, vychovatelů i ředitelky opakovaně selhávala, selhání šla dokonce tak daleko, že nabyla dodržována lidská práva a že se do zařízení dostaly děti omylem. Není těch nekompetentních a nelidských trochu moc? Posunují metody „ode zdi ke zdi“ mladé lidi s problematicky založenými základy výchovy správným směrem? Od těch, kteří mohou rozhodovat byla vyřčena slova a došlo k rozhodnutím, která vztyčují varovný prst ke stovkám lidí, jejichž práce je riziková a psychicky nesmírně náročná. Nepřidává se další článek v řetězu nespravedlností a selhání?

Když na hřišti nedodržujete pravidla hry, uvidíte kartu a můžete být vyloučen. To v životě udělat nesmíme. Chceme-li vrátit zraněné osobnosti dětí do hry, musíme pravidla vyžadovat důsledně.