„Jak si dovolujete zastávat se těch lumpů černokabátnických?!“ „Neopovažujte se požadovat, aby se naše děti učily ve škole nějakou novou historii …“
Je milé dostávat e-maily. Zvlášť od lidí, kteří umí s rozumem v hrsti argumentovat, a můžeme spolu debatovat na jakékoliv téma. Někdy bohužel některé začínají (i končí) ne argumenty, ale výhrůžkami. Na ty příliš reagovat nejde, tak co třeba jít na to jinak?
Zkusme si malý test…
Je u nás víc věřících nebo nevěřících? Nevěřících – a proto je správné, aby naše děti a vnoučata v budoucnu nepřispívaly na platy kněží.
Platí nebo neplatí u nás náboženská svoboda? Platí - už nežijeme v totalitě, takže bychom neměli dávat státní souhlas ke kněžské službě, ani dozírat na to, co dělá církev se svým majetkem.
Bude mít běžný občan „něco“ z nemovitostí vrácených církvi nebo ty nenávratně zmizí? Bude - na polích a v lese se musí hospodařit. Lidé zde najdou práci zaměstnání jako v jakékoliv jiné firmě. A vrácené nemovitosti - budou sloužit i ve spolupráci s obcemi pro sociální služby, charitu, zdravotnické služby nebo jako školy.
Peníze, které se církvím získají za nevrácený majetek, zmizí nebo nám všem k něčemu dobrému poslouží? Poslouží - církve totiž dobře vědí, že tyto peníze jsou posledním příjmem, který od státu dostanou. Proto je soustředí do fondů, z nichž budou platit pastorace (tedy péči o duchovní rozvoj věřících i všech, kteří mají zájem), ale i další služby pro nás všechny.
1. 7. 2014
