"Tato výzva přesahuje každého z nás" prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, když představila nový evropský rozpočet a jeho zásadní součást záchranný balík na pomoc zemím postiženým koronavirem. Komise navrhuje poskytnout nevídanou částku 750 miliard eur. Z toho půl bilionu, které si chce půjčit na finančních trzích budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Komise tak reaguje na největší ekonomický výpadek v historii Evropské unie, který způsobila koronavirová omezení.
(editovaný přepis rozhovoru s europoslancem TOP 09 Luďkem Niedermayerem)
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Pane Niedermayere, podívejme se nejdřív na objem toho záchranného balíku. Český premiér Andrej Babiš z hnutí ANO by považoval za logické, kdyby si Evropská unie půjčila jen tolik o kolik se propadnou příjmy do víceletého finančního rámce unie, kvůli propadu HDP jednotlivých členských států. Což je podle jeho odhadu 110 miliard EUR. Není, tedy těch 750 miliard přehnaných?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec / TOP 09/
Český premiér pan Babiš, ale předpokládá, že Evropská unie by se hlavně měla postarat o země jako je Česká republika, to znamená o ty chudší země a poskytnout jim kohezní miliardy ve stejném rozsahu jako v minulosti. Vůbec neuvažuje o tom, že by Evropská unie měla řešit dopady této krize, která z ekonomického hlediska je největší od druhé světové války. To je opravdu přístup, který nikdo v Evropské unii nesdílí. Rozsah balíku odpovídá do určité míry intenzitě té krize. Uvědomme si, že tímto rozhodnutím, pokud ho členské země schválí a potvrdí ho Evropský parlament a také národní parlamenty do toho budou zapojeny, se navýší velikost evropského rozpočtu z 1 % HDP na 2 % HDP. Pro porovnání, rozpočet obvyklé země v Evropě je mezi 30–40 % HDP. Tuším, že rozpočet americké federace 15 % HDP. Takže bavme se o tom, že evropský rozpočet na to, co lidé, co občané Evropské unie očekávají, je hrozně malý. Toto navýšení by dalo šanci tomu, aby Evropská unie podpořila snahy zemí restartovat své ekonomiky.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Pane Niedermayere, na co se podle vás budou ty peníze využívat a nebude to v podstatě pro lidi třeba staršího věku, jak naznačuje Alexandr Vondra?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec / TOP 09/
V té diskusi jasně zaznělo, že nové peníze nejsou na řešení nějakých starých historických problémů jednotlivých zemí. Ty peníze by měly směřovat na co nejrychlejší restartování evropské ekonomiky a tady plně souhlasím s panem Vondrou, že my jsme všichni na jedné lodi. Oživení české ekonomiky a vyloučené bez toho, aniž by aspoň trošku šlapal zbytek Evropy. Takže k těm starším nebo těm sociálně slabým se ta pomoc vlastně dostane, přestože ta ekonomika bude jakžtakž prosperovat, nebude vysoká nezaměstnanost, firmy budou mít zisky, všichni budeme platit daně, a to umožní udržet sociální systémy. Takže myslím si, že peníze musí být jasně směřované na to, kde každé jedno euro vytvoří co největší hodnotu. Vytvoří hrubý domácí produkt, vytvoří daňové příjmy a vytvoří zaměstnanost. Je to o efektivitě výdajů a myslím si, že tam by třeba Česká republika a některé další země mohly sehrát velkou roli v tom, že nebudou prostě akceptovat, aby ty peníze skončily ve výdajích, které jsou neefektivní. A upřímně my doma v tom šampioni nejsme.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Pane Niedermayere, souhlasil byste s tím, že teď je na čase, aby si Česká republika řekla o to, aby se zařadilo jádro mezi čisté emisní zdroje, a aby se nějak mohla postarat o svoje občany, kterým hrozí zdražení tepla?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec / TOP 09/
Vůbec nerozumím této logice, protože to, co brání postavení jaderné elektrárny, je ekonomická nevýhodnost projektu. Další věc je, že pokud se bojíme o to, že lidé budou platit vysoké účty za teplo, tak je velmi efektivní pomoc renovovat jejich byty tak, aby výrazně klesla spotřeba. Už umíme stavět skoro pasivní domy v novém standartu. Příplatek na té ceně je relativně malý a ten program rekonstrukce stávajících nemovitostí je všemi ekonomy považován za jeden z nejlepších programů na restartování ekonomiky, protože zaměstnává hodně lidí z malých a středních firem. Má velmi vysoký fiskální multiplikátor. Spíš bych chtěl upozornit, že pokud jednání bude mezi 27 premiéry, z nichž jeden každý bude zbývající šestadvacítku vydírat tím či oním, tedy více či méně absurdním požadavkem, tak se k té dohodě nedostaneme. Jde hrozně čas, protože nejde jenom o to, jestli to bude těch 750 miliard euro, což je docela slušná částka. Já jsem rád, že se na tom shodneme. Ale jde hlavně tu rychlost. Mám pocit, že vytvořit nějaký konstruktivní vztah se úplně nedaří na základě vydírání.
Poslechněte si celý rozhovor s europoslancem TOP 09 Luďkem Niedermayerem.
Zdroj: ČRo Radiožurnál, 27.5.2020
