Adeptkou na předsedkyni Evropské komise se stala až ve chvíli, kdy selhalo jednání o spitzenkandidátech – tedy volebních lídrů, vzešlých z voleb do europarlamentu. Přestože bylo vidět, že nemá zkušenosti z evropské politiky, během jednoho až dvou týdnů se někdejší dlouholetá ministryně německé vlády dobře zorientovala, vzpomíná s odstupem na začátky Ursuly von der Leyenové v čele Komise europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) ve Speciálu Martiny Maškové a Jana Bumby.
Coby členka Evropské lidové strany von der Leyenová „zvolila takový postup, aby získávala podporu hlavně ostatních politických skupin. A ve výsledku na mě působí jako silně nezávislá šéfka komise,“ shrnuje Niedermayer.
Ursula von der Leyenová nastupovala do funkce s vizí uhlíkové neutrality, boje proti klimatickým změnám nebo rozvoje technologií a digitalizace. Nedlouho po její inauguraci ale starý kontinent zasáhla koronavirová pandemie.
„Když se podíváme nazpět, tak Unie reagovala velmi rychle – vytvořila systém společného zadávání veřejných zakázek na dodávky léků nebo zdravotnického materiálu, rychle jsme schválili mechanismus pomoci a zajistili jsme vakcíny pro celou Evropu,“ vyjmenovává úspěchy europoslankyně Radka Maxová (za ANO).
A připomíná také organizovaný přesun asi 80 tisíc obyvatel EU uvězněných mimo Evropu: „To byla výborně koordinovaná pomoc. Je vidět, že když táhneme za jeden provaz, tak dosáhneme daleko více.“
Před Ursulou von der Leyenovou ale stojí nejen úkol zvládnout další vývoj koronavirové krize. Důležitou agendou je v tuto chvíli schválení víceletého rozpočtu, který kvůli podmínce dodržování právního státu vetovali představitelé Polska a Maďarska.
„Uvidíme, jestli se je podaří přesvědčit, aby stáhli své veto, které je podle mého názoru absolutně nesmyslné a naprosto neodůvodněné,“ komentuje redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska.
Součástí rozpočtu má být i mimořádný balík na pomoc ekonomice zasažené důsledky pandemie v hodnotě 750 miliard euro. Evropská komise si má bezprecednentní sumu půjčit jménem členských států.
Také europoslankyně Maxová kritizuje postoj dvou středoveropských zemí a věří, že se vyjednavačům podaří na Polsko a Maďarsko zatlačit: „Evropa to bude pro obnovu velmi potřebovat. Nemůžeme si dovolit jakékoliv zpoždění.“
Ve jménu jednoty
Pro zachování jednoty Unie je podle Housky šťastnou okolností, že předsednickým státem je v této době Německo v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou: „Ta je totiž známá tím, že se chce vždycky dohodnout a chce, aby se pod kompromis podepsali všichni.“
Na to, že Merkelová udělá všechno proto, aby našla nějaký kompromis, byť se možná ve finále bude málokomu líbit, se můžeme spolehnout, myslí si novinář. „Pro ni je zachování jednoty a jednomyslnosti hodnotou samo o sobě.“
Luděk Niedermayer ale upozorňuje, že politici jako Viktor Orbán nebo Mateusz Morawiecki zacházejí v konceptu německé kancléřky stále dál:
„Merkelová stojí mezi dvěma ohni. Na jedné straně je stále rostoucí znepokojení mnoha členských států ohledně zacházení s evropskými penězi nebo vládnutí některých zemí. Proti tomu pak stojí stále větší razance prosazování svých pohledů na svět u politiků, jako je Viktor Orbán, nebo lidí ze strany Jarosława Kaczyńského (Právo a spravedlnost).“
Poslechněte si celý rozhovor s europoslancem TOP 09 Luďkem Niedermayerem.
Zdroj: Český rozhlas Plus, 1.12.2020
