„Ministři se zřejmě zalekli spekulací některých analytiků, podle kterých česká adaptace Green Dealu skokově zdraží benzin. Chyba je, že v klimatické politice se vláda soustředí hlavně na desítky miliard pro velký byznys, ale veřejnosti neprezentuje, jak podpoří domácnosti s nízkým a středním příjmem. Peníze na to máme,“ říká europoslanec Luděk Niedermayer v podcastu Crunch.
Česká vláda odložila projednávání tří klíčových strategických dokumentů, které se týkají takzvané Zelené dohody pro Evropu. Členové vlády to oficiálně vysvětlovali zaměřením pozornosti na tendr na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech, důvodem ale také mohly být obavy z reakce veřejnosti – nový systém emisních povolenek se dotýká i domácností na úrovni cen fosilních paliv a vytápění, do kterých dodavatelé ceny povolenek promítnou.
„Myslím, že se hraje o schopnost prezentovat veřejnosti věci, které jsou dohodnuté a smysluplné, a postavit se dezinformacím, které se do společnosti dostávají,“ říká europoslanec Luděk Niedermayer v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Zdůrazňuje, že nový okruh emisních povolenek byl schválen před několika lety (paradoxně za českého předsednictví Evropské unii) a že většina peněz získaných z emisních povolenek by se měla vrátit. Výnosy totiž zůstávají v zemi, kde se vybraly.
„Česko dostává nad rámec svého férového podílu obrovské množství peněz z evropského rozpočtu právě na zajištění dekarbonizace – bavíme se o stovkách miliard korun. Zatím se ale spíš soustředíme, jak ty peníze přesměrovat velkému byznysu, třeba teplárníkům nebo do podpory velkých fotovoltaik, ale méně mluvíme o konkrétních lidech. Projekt Oprav dům po babičce za mě nebyl dobrý příklad. Řada jiných zemí šla cestou klimatické dividendy. Peníze na to, abychom chytře podporovali domácnosti s nižšími a středními příjmy, máme,“ říká europoslanec.
Odhady některých analytiků, že ceny benzinu vzrostou o 10 až 15 korun, jsou podle něj neopodstatněné. „Nikdo dostatečně razantně nereagoval na tuhle extrémní spekulaci, podle které by to mohlo mít tak obrovské dopady. Strhlo to vlnu, na kterou představitelé vlády a ti, kteří podporují rozumnou politiku na ochranu klimatu, nebyli dostatečně připraveni. Pokud by vlády někdy v budoucnu rozhodly o zdražení benzinu, stane se to plánovaně, nikoli omylem,“ říká Niedermayer.
Bývalý ekonom, který byl letos zvolen do Evropského parlamentu již potřetí, v Crunchi také komentuje vznik nové frakce Patrioti pro Evropu, která sdružuje národovecké a některé krajně pravicové strany. Vedle hnutí ANO a zástupců Motoristů zahrnuje také Fidesz Viktora Orbána, Národní sdružení Marine Le Penové nebo rakouské Svobodné.
„To není nová frakce, je to v podstatě přemalovaná frakce ID, která se pohybuje na tom pravém extrému. Musím uznat, že Viktor Orbán je šikovný politik. Místo toho, aby žádal o vstup do této frakce, založil novou a ostatní teď chodí za ním, jestli mohou jít s ním. Část europoslanců Andreje Babiše si myslí, že tam zabloudil omylem,“ tvrdí.
Zatímco jednička kandidátky hnutí ANO Klára Dostálová tvrdí, že novou frakci Patriotů spojují témata přepracování Green Dealu, přísnější migrační politiky a národní suverenity, europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) pro Aktuálně.cz uvedl, že mu to v nové frakci „příliš nevoní“.
Niedermayer byl za frakci Evropská lidová strana zvolen místopředsedou Hospodářského a měnového výboru, Veronika Vrecionová z ODS (frakce ECR) dokonce povede Výbor pro zemědělství. Členové nové Babišovy frakce kandidovali do různých výborů i vedení parlamentu, ale nebyli zvoleni. Ocitli se totiž v „sanitárním kordonu“, kdy se vládnoucí strany europarlamentu neformálně dohodly na izolaci zástupců frakce. Což lidé z ANO, ale také třeba Jan Skopeček z vládní ODS označují za nedemokratické.
„Poslanci z Patriotů pro Evropu mají plná práva jako všichni ostatní poslanci. Mohou kandidovat do jakékoliv funkce, mají přidělená místa ve výborech a mohou předkládat návrhy,“ namítá Niedermayer. „Nicméně, aby jejich pohled na svět získal podporu, musí přesvědčit ostatní poslance, což se zatím nedaří. První hlasování ukázalo, že jejich pohled na svět, zejména v otázce ruské agrese na Ukrajinu, je odlišný od zbytku parlamentu,“ dodal. Europoslanci ANO nepodpořili rezoluci vyjadřující podporu Ukrajině, Filip Turek ze strany Motoristé hlasoval proti.
Celý rozhovor s Luďkem Niedermayerem si můžete poslechnout v podcastových aplikacích. Dozvíte se v něm také:
