(editovaný výběr hlavních bodů diskuse s europoslancem Luďkem Niedermayerem. Na celý záznam se můžete podívat ZDE)
Václav MORAVEC, moderátor
Pane europoslanče, vy jste v tomto týdnu v Evropském parlamentu odmítli zatím přiznat Číně statut tržní ekonomiky. Čekáte na analýzu Evropské komise. Doplnil byste nějakou alternativu, které se ve vztahu k Číně nabízejí?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, bývalý guvernér ČNB /TOP 09/
Je to trošku komplikovanější. Pro mě je naprosto jasné, že Čína není tržní ekonomika, jak si ji představujeme. Říkám to při vědomí, že nikdo přesně neví, co je to tržní ekonomika. My, jakožto Evropská unie, máme nějakou definici složenou z pěti kritérií. Tam by Číňané měli trošku problém to splnit. Jádro debaty je ale o tom, jaká opatření na ochranu před neférovými dovozy může Evropská unie použít. Na konci roku bohužel přestává platit paragraf v části 15 smlouvy o vstupu do WTO, který nám umožňoval během 15 let používat razantní opatření. Tohle přestane platit. Musíme nějakým způsobem nadefinovat opatření v sektorech, které jsou ohroženy tím, že čínské firmy na trhu nesoutěží férově, abychom tyto segmenty ochránili před neférovými dovozy. Týká se to zejména ocelářství a keramiky. Tam se v zásadě nabízí jedna cesta, kterou by Evropský parlament nevítal - to znamená porušení pravidel Světové obchodní organizace. Druhá cesta, kterou bychom také nevítali, by bylo přenesení obchodu do standardních pravidel Světové obchodní organizace. To by znamenalo, že by došlo k příchodu výrobků s mnohem menšími bariérami. Znamenalo by to ekonomický problém. Třetí cesta je nadefinovat režim, který v oblastech, ve kterých pro to máme dobré důvody, ochranu nastaví.
Václav MORAVEC, moderátor
Čínské investice se skloňují stále častěji. Podívejme se, které čínské investice v České republice to teď aktuálně jsou. Čínský investor letos například zvýšil podíl v letecké společnosti Travel Service na 49,92 %. Firma v uplynulých měsících získala také 60 % ve fotbalové Slavii, majoritu ve firmě na výrobu nápojů Lobkowicz Group, investovala i v mediálních skupinách Médea Gropu a Emprese Media. Investovala i do realit. Má také získat 50% ve finanční skupině J&T Finance Group a kupuje i 90% podíl v internetovém prodejci zájezdů Invia.cz. Souvisí podle vás míra čínských investic s procesem, který se odehrává a který je pro Čínu důležitý?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Je stále nečitelné, co to jsou čínské investice. Investuje tady jedna finanční skupina, která má mnoho peněz a není úplně jasné, jak se k nim dostala. Připadá mi ale, že u nás došlo k ne úplně vhodné politizaci tohoto tématu. Myslím, že Česká republika a její vláda by měly usilovat o to, abychom byli dobrým místem pro investice všech možných typů. Někdy jsou to tchajwanské firmy, někdy jsou to americké firmy, německé firmy, a také by to měli být čeští podnikatelé. To je to, oč se tady hraje. V případě, když tady nebude investovatelné prostředí a budou zde investovat jenom čínské firmy, tak to bude docela podezřelé. Když tady bude dobré podnikatelské prostředí, tak spolu ty firmy budou soutěžit. Když jsme slyšeli mluvčího pana prezidenta, který byl od začátku vstřícný k požadavkům čínské strany, tak by byli čínští vyjednavači hloupí, kdyby se do té smlouvy nesnažili dostat co nejsilnější formulace, které by jim konvenovaly. Je dobře, že to vláda odmítla. Nevím, z čeho pan prezident vychází, z jaké definice tržní ekonomiky, ale mám pocit, že většina ekonomů a politiků se shoduje na tom, že Čína znaky standardní tržní ekonomiky nesplňuje.
Václav MORAVEC, moderátor
V případě, že nebude Číně přiznán status tržní ekonomiky, nemůže se to Evropě vymstít? Protože Čína má pak možnost zažalovat Evropskou unii a státy Evropské unie u Světové obchodní organizace. Tam by mohla Evropa tento soud prohrát?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
To, o čem se tady bavíme, je, jak budou vypadat obchodní vztahy Číny po prosinci. Ono to s tím statutem tržní ekonomiky úplně nesouvisí. To je minimálně z krátkodobého pohledu ekonomicky důležitější otázka. My teď na základě toho, že komise přijde s analýzou situace, tak doufám, že členské země dají velmi rychle pokyn, jak máme postupovat a nastavit nějaký hybridní režim. To znamená jiný, než je teď a jiný, než je ten, který by stál pouze na pravidlech Světové obchodní organizace. Tento režim potřebujeme do prosince uvést v život. Pokud k tomuto dojde, tak se samozřejmě může stát, že to Čína bude rozporovat. Předpokládám ale, že naši evropští právníci ten režim nastaví tak, aby odpovídal cíli, ale byl legálně v pořádku. Pak bychom se do toho problému neměli dostat. Do problému bychom se dostali, kdyby převážil názor, že změnu smlouvy, ke které v prosince automaticky dojde, budeme ignorovat a budeme pokračovat v našem dnešním režimu. V tom případě bychom se dostali do problémů. Nejsou to problémy, které vzniknou ze dne na den, protože by se musely rozjet nějaké procedury u Světové obchodní organizace. Znovu opakuji, i to, co odhlasoval parlament. Chceme respektovat naše právní závazky, ale zároveň chceme respektovat ekonomickou realitu, kdy čínské firmy na řadě trhů nesoutěží férově. Třeba díky různým státním pobídkám, díky státem motivovanému vzniku nadměrné kapacity.
Václav MORAVEC, moderátor
Jaké máte vysvětlení pro to, že v České republice s výjimkou několika nevládních organizací v čele s Glopolisem není veřejný tlak na lepší výběr v rámci korporátní daně? Aby nedocházelo k tomu, že nadnárodní firmy, velké korporace optimalizují?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Podle mě jsou to dvě věci. První: To povědomí tady nebylo. Než jsem se začal zabývat touto agendou v parlamentu, tak jsem si myslel, že náš hlavní problém je takzvaný transfer pricing. To je například cena, za kterou český dodavatel dodává své mateřské firmě do Německa - například motor, převodovku nebo něco jiného. Povědomí o finančních operacích tady nebylo příliš široké a kupodivu nezabraly ani velké evropské skandály, jako například LuxLeaks, které byly v Německu na titulních stránkách. U nás o to velký zájem nebyl. Potom se toho politicky i ekonomicky správného tématu, lepšího výběru daní, ujal pan ministr financí tím, že zavedl elektronickou evidenci tržeb. Přišel s tím, že řešení na úrovni DPH je jeho návrh na reverse charge. Což nás jaksi odklonilo od linie, která probíhá v Evropě. Problém mezi malými a velkými podnikateli je, že u těch velkých člověk vidí, že mají logicky přístup k některým programům, například k investičním pobídkám, kdy už to vyžaduje určitou velikost. Ukazuje se, že velké firmy najednou nějak mysteriózně dosahují na mnohem víc evropských fondů, což tady dřív nebylo. Zároveň se na ty malé zavádí požadavky v kontextu vyšších daní a vyšších administrativních povinností. Není bez zajímavosti, že když Rakušané zaváděli svoji elektronickou evidenci tržeb, tak jsou tam výjimky pro nejmenší podnikatele. To v Čechách nikoho nenapadne. Problém malých podnikatelů není, že bychom měli vysokou daň ze zisku, ale zásadní problém je, že administrativní náklady na podnikání jsou tak vysoké, že většina z nich se k zisku ani nedostane.
zdroj: Otázky Václava Moravce, 15. 5. 2016
