(editovaný přepis rozhovoru s europoslancem TOP 09 Luďkem Niedermayerem)
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Jak čtete to, co se odehrálo na G7, zejména změnu názoru Donalda Trumpa? Nejdříve říká: „Věřím, že se dohodneme, byť to bude tvrdé." Nakonec se stane to, co se stalo. Je to taktika?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Spíš bych řekl, že je to projev určité nepredikovatelnosti jeho politiky. Myslím si, že partneři Spojených států, to znamená západní vyspělý svět, mají opravdu velké potíže pochopit to, že Donald Trump podstupuje riziko oslabení určité politické aliance, která je teď nesmírně důležitá. Možná víc než kdykoli v minulosti. Je zřejmé, že doma jsou od svých firem a také od občanů politici pod určitým tlakem, aby reagovali. To zřejmě vedlo k postoji, který amerického prezidenta nepotěšil a bohužel konflikt dále pokračuje.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Vy jste četl to komuniké, které následně americkou stranou nebylo podepsáno?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Ne, já jsem se tím ještě nezabýval. Teď jsem přijel do Štrasburku a zabýváme se naší agendou. Bavili jsme se o tom ve středu a ve čtvrtek v Mnichově za přítomnosti kancléřky Merkelové. Mám pocit, že partneři Ameriky jsou více schopni dohlédnout do konce tohoto problému a zároveň si uvědomují, že je potřeba jednat velmi opatrně, protože rozpoutání obchodních válek je strašně jednoduché, ale jejich ukončení je nesmírně obtížné.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Je samotný akt nepodepsání významný problém? Je skutečně v onom komuniké nějaký významný bod, který by byl potřeba podstoupit sérii podpisů? Anebo je to jenom symbol, který se může třeba časem změnit?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Připadá mi, že je to symbol, který ukázal, že dokonce nejrozvinutější světové ekonomiky demokratického západu nebyly schopny najít shodu. Čili já tomu přikládám mnohem větší politický význam než ekonomický.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Pane Niedermayere, co je vlastně výsledkem celé debaty G7? Donald Trump teď odjíždí na summit s Kim Čong-unem a pravděpodobně tam chtěl odjíždět s nějakou pozicí, která by vyšla i z jednání G7. Jak ta pozice vypadá? Je silnější?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Myslím si, že jednání Spojených států a Severní Koreje s tímto problémem spojeno není, protože prezident Trump tam jede reprezentovat zdaleka nejsilnější vojenskou sílu, která na naší planetě existuje a myslím si, že na tomto se vůbec nic nemění. Nepodepsání toho komuniké je do určité míry precedentní věc. Je potřeba říct, že komuniké většinou vznikají v předstihu před vyjednáváním zmocněných diplomatů zemí, které se účastní, a většinou to komuniké bývá dotaženo do stavu, kdy jsou úpravy absolutně minimální. Je ale možné, že americká administrativa je v situaci, kdy se tam pan prezident Trump rozhodoval intuitivně na základě svých emocí. A to je systém, který ve světové politice tak úplně obvyklý není. V otázce obchodních válek, které opravdu hrozí, a určité divergence nejvyspělejších zemí světa, jsme ale tam, kde jsme byli před tím summitem. Možná s tím, že si uvědomujeme, že je to více nebezpečné. Evropa tady má určitou výhodu, protože nás ekonomicky tyto sankce tolik nepostihují, což vede k možnosti reagovat na to velmi zdrženlivě. To už ale není případ Kanady a Mexika, takže věci se budou zřejmě měnit ze dne na den nebo z týdne na týden a je to, bohužel, nepříjemná situace.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Pane Niedermayere, jeden z diváckých dotazů. Divák Václav se ptá: "Co má na mysli prezident Trump, když mluví o nespravedlnosti v mezinárodním obchodě? Je toto tvrzení oprávněné?"
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Mám pocit, že Donald Trump je pod vlekem konkrétních firem a industrií, které na něho mají vliv už třeba proto, že si myslí, že v nich je nadproporční podíl jeho podporovatelů. On argumentuje tím, že Amerika má s Čínou a také s Evropskou unií velký obchodní deficit. Nepřičítá to tomu, že by americké firmy byly v některých oblastech málo konkurenceschopné, ale přičítá to nespravedlivému nastavení obchodu. Což je v případě, že se bavíme opravdu o férovém obchodu, který je prostý velkých státních zásahů, například mezi Kanadou a Spojenými státy nebo Evropskou unií a Spojenými státy. Jeho tvrzení absolutně odmítám. Jestli někdy existoval nespravedlivý obchod, tak to byl obchod s Čínou. V tom případě západní země tolerovaly obrovské krádeže intelektuálního vlastnictví, tak podporovaly čínský export, který zlevňoval a usnadňoval pronikání čínských výrobků do západních zemí. Tento model byl ale tolerovaný mimo jiné pod nátlakem některých západních firem a některých politiků. Pro ně to bylo výhodné. Možná tam nějaká asymetrie ve férovosti obchodu existovala, ale s vyspělými západními ekonomikami, kde se obchod řídí buďto velkými obchodními smlouvami, nebo pravidly Světové obchodní organizace, je to úplně zavádějící koncept. Prezident Trump, pokud o něčem mluví, tak o tom, že v jiných částech světa se ocel vyrábí levněji a jemu toto vadí, protože vidí, že Amerika tím přichází o pracovní místa a chtěl by s tím něco udělat.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Prezident Trump zároveň píše na Twitter, konkrétně směrem ke Kanadě, o 240 procentech na mléčné výrobky. Co se týká obchodu s Evropskou unií, tak o tom sice Donald Trump na Twitteru nepíše tak často, ale i tady existují zemědělská cla.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Samozřejmě, kdybychom šli do historie, tak vznikla různá cla, ale zdaleka ne všechna pod nátlakem určitých silných lobbistických skupin zmizela. Podstatné ale je, že západní svět se posouvá směrem k odstraňování těchto cel. Myslím, že velmi strategicky se snažíme vyjednávat obchodní dohody s Amerikou, která by některá cla odstranila a v jiných by zavedla pravidla, která by neumožnila takovéto excesy. Svět byl na cestě cla, která v minulosti vznikala, a která nejsou racionální pro fungování ekonomik, protože poškozují spotřebitele, postupně odstraňovat. Teď pan prezident za pomoci ohnutí zákona, který nebyl nikdy k ničemu takovému zamýšlen, vyrazil přesně opačným směrem. Tím vůbec nechci hájit, že některá cla na té či oné straně byla nastavena korektně, ale celý svět se posouval k tomu, že se postupně snažil tyto překážky odstraňovat.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Je nové vyjednávání transatlantického partnerství za úplně nových podmínek teď sci-fi, když víme, jak to probíhalo?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Sci-fi to není. Jednání nejsou uzavřena a bezesporu by bylo možné jednotlivé kapitoly otvírat, ale právě v těch kapitolách se hledalo vzájemně přijatelné řešení. Z naší minulé debaty to vyznívalo, jako by si Evropa chránila svůj trh a Amerika ne. Potom by to vyjednávání bylo samozřejmě komplikované. Američané ale mají také nastaveno spoustu prohibitivních cel někdy z minulosti, například ochranu trhu lehkých nákladních vozidel. Čili v těch kapitolách se vyjednalo, že obě strany ze svých pozic a obranářských opatření ustoupily a výměnou za to si vzájemně otevřely trh. Tento princip bude vždycky stejný. Za jednáním pracují velké týmy ekonomů, kteří samozřejmě ví, že krátkodobě má otevření trhu dopad na pracovní místo, na fungování ekonomiky, krátkodobě to může být negativní, zatímco středně a dlouhodobě spíše pozitivní. To znamená, že každé otevření evropského trhu vyvažují požadavkem na otevření trhu amerického. Princip jednání, i když se otevřou, bude úplně stejný. Vždycky je to tak, že chcete v jednáních dosáhnout toho, abyste svým firmám co nejvíce prospěli, že jim umožníte export, a zároveň jim co nejméně ublížili tím, že sem pustíte nové firmy, které jim budou konkurovat. Princip jednání je stejný a nevím, co nového do toho Donald Trump může přinést. V každém případě je jasné, že pokud by se jednání otevřela, tak je to samozřejmě úspěch, protože teď jsou u ledu. Bude to ale jednání na mnoho let. Tak, aby byla nalezena vyvážená dohoda, za kterou se obě strany stolu postaví, podepíší ji a pokusí se přesvědčit zákonodárce, aby ji ratifikovali.
Zdroj: 90', ČT24, 11. 6. 2018
