Niedermayer: Chtít euro je správné, ale marketingově riskantní

EU chystá fond obnovy evropské ekonomiky. Česká eurokomisařka Věra Jourová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekla, že si EK bude chtít poprvé v historii půjčit na finančních trzích. Znamená to, že vznikne něco jako evropský vládní dluhopis?

Ano i ne. Není to jednoduchá odpověď. V zásadě jde o mechanismus, kdy si půjčí EK z rozhodnutí členských států. A to je rozdíl od evropského dluhopisu, dluh nebude garantovaný explicitně těmito zeměmi. Garantovaný bude jejich příspěvky do evropského rozpočtu. Takže bych to nenazýval dluhopisem. Fakticky jde o společný závazek členských zemí EU, i když je jinak strukturovaný. Emitentem není vláda, ale EK a kryje to penězi členských zemí, které směřují do rozpočtu EU. Je to taková konstrukce, která řeší až politickou hysterii vůči slovu eurobond.

Jakou roli v tom bude hrát Evropský parlament či hospodářský výbor, jehož jste místopředsedou?

To je jeden z nejproblematičtějších bodů současné evropské politiky. EK zřejmě po dohodě s členskými zeměmi vymyslela právní rámec, který by zajistil, že když europarlament schválí finanční evropský plán na sedm let, už nebude rozhodovat o alokaci těch peněz do fondu. To už by šlo jen přes EK a Radu EU. Což je něco, co europarlament nechce přijmout.

Mohou tomu europoslanci zabránit?

Mohou – tím, že neschválí finanční perspektivu na sedm let. Což je samozřejmě něco, co bychom neradi. Chceme, aby evropská část boje proti ekonomické krizi existovala a byla silná. Nelíbí se nám ale, aby o stovkách miliard eur, které půjdou přes evropský rozpočet a které jsou ručené evropským rozpočtem, europarlament nerozhodoval. Mrzelo by mě, kdyby hrozilo odložení tohoto pomocného projektu kvůli tomu, že představitelé členských zemí nejsou ochotní spolurozhodovat s Evropským parlamentem.

Jaká podle vás bude EU po pandemii koronaviru? Bude více sjednocená, nebo bude posilovat koncepce národních států, které si mají rozhodovat spoustu věcí samy?

Kdybychom o tom mluvili 20. března, ta perspektiva by nevypadala dobře. Když jsme začali jednat, informace z jižních států o nedostatečné pomoci od ostatních byly zoufalé. Od té doby se to začalo výrazně měnit k lepšímu. Myslím, že bude rozhodující, jak skončí ten fond rozvoje. Chudé země očekávají, že bohaté pomohou. Víc postižené země legitimně očekávají, že pomohou státy, které koronavirus postihl méně.

Neopakuje se do jisté míry ta diskuze okolo migrační krize? Zase tu jsou postižené státy, i když jiným problémem, a zase očekávají pomoc ostatních. Není to obdobná situace?

Samozřejmě je.

Patříte k TOP 09. To je jediná parlamentní strana, která se otevřeně hlásí k tomu, že je třeba přijmout euro. Je to podle vás populární krok, který čeští voliči ocení?

Z hlediska politického marketingu je to velice riskantní krok. Podpora eura ve společnosti může být 20 procent a možná víc, což vypadá jako nadějný elektorát. Je ale velmi rovnoměrně rozdělený do spousty stran a nejdůležitější je, že situace v Čechách vůči euru není normální. Snažíme se ho vytěsnit ze společenské diskuze s tím, že je to přece jasné.
Přitom jasné je, že euro by pro ČR zřejmě dávalo docela dobrý smysl. V tomto momentu je povzbudivé, že existuje politická strana, která je ochotná do toho rizika jít a tlačit dobrou věc. S eurem bychom hospodářsky lépe rostli a byli stabilnější. Jsem rád, že to „topka“ udělala.

Proč je podle vás o tolik menší zájem o eurovolby než o sněmovní volby? K posledním eurovolbám přišlo necelých 30 procent voličů, ke sněmovním 60 procent.

Zároveň tam ale byl velký nárůst oproti předminulým eurovolbám v roce 2014. Dynamika nárůstu byla dechberoucí. Otázkou je, zda v roce 2019 přišli voliči, kteří si uvědomovali, že je to důležité, nebo je inspiroval Andrej Babiš s tím, že nás před EU „ochrání“. Řekl bych, že jsme mentálně do EU nevstoupili. Spousta lidí si myslí, že europarlament nehraje roli a národní politici dělají málo pro to, aby jim řekli, že jsou eurovolby důležité.