Niedermayer: Česko má z rozpočtu EU obrovský přínos

(editovaný přepis rozhovoru s europoslancem TOP 09 Luďkem Niedermayerem)

Barbora TACHECÍ, moderátorka

V Bruselu dnes v průběhu odpoledne začala konference o budoucím víceletém finančním rámci Evropské unie, což jako téma vypadá dosti nezáživně. Ovšem je to naprosto klíčové. Tuto konferenci zahájil šéf Evropské komise Juncker. Když se dneska řekne budoucí víceletý finanční rámec Evropské unie, znamená to, jestli se rozpočet Evropské unie bude zvětšovat nebo zmenšovat? 

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/

Mimo jiné také. Tento víceletý rámec je dokonce víc než běžný jednoletý rozpočet, s jakým hospodaří Česká republika. Určuje pravidla pro hospodaření Evropské unie na několik let. Dokonce i o tom se vede diskuse, jestli by to nemělo být víc než stávajících 5 nebo 7 let, kolik se používá. Určuje to, kolik peněz bude evropský rozpočet přerozdělovat ze svých příjmů a kolik bude do jednotlivých zemí na jednotlivé programy posílat. Takže je to velmi důležitá strategická záležitost, která rozhodne o tom, jak bude finančně Evropská unie po roce 2021 fungovat.

Barbora TACHECÍ, moderátorka

Tím pádem určuje i nejen, jak bude finančně fungovat, ale kam vlastně celá půjde, protože ty finance to ukážou. Je to tak?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/

Na druhou stranu je evropský rozpočet z vůle evropských politiků, premiérů a ministrů financí členských zemí hodně malý. Je to zhruba 1 procento HDP, zatímco členské země běžně přerozdělují 30 až 40 procent HDP. Ale celá řada položek v tom rozpočtu má velmi významnou a symbolickou roli, jako je například kohezní politika, to znamená určitá míra solidarity bohatších zemí s chudšími. Koneckonců jsou v tom rozpočtu také skryty výdaje třeba na bezpečnostní politiku, protože řada věcí, které mohou zvýšit bezpečnost Evropské unie, by se měla platit z evropského rozpočtu. 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

Je dneska v Evropské unii většinový názor o tom, jestli bude ten rozpočet ve výhledu několika let růst nebo ne?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/

Je to velmi paradoxní, protože členské země volají po tom, aby Evropská unie platila co nejvíc výdajů a zároveň volají po tom, aby do Evropské unie co nejméně peněz odváděly. K tomu člověk nemusí mít univerzitu, aby pochopil, že to nemůže fungovat a dostává se to do tlaku. Střednědobý finanční rámec bude kompromis. Už také proto, že se na něm musí dohodnout všechny země Evropské unie. Tipoval bych, že bude proti dnešnímu stavu růst jenom velmi mírně. 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

Znamená to ale, že schodek, který perspektivně vznikne z neexistence příspěvků Británie, bude plně nahrazen zvýšenými příspěvky od jiných zemí?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/

Zatím od představitelů Evropské komise zaznívá, že jejich návrh by byl, aby nemalá část tohoto problému, který vznikne s vystoupením Velké Británie, což nejsou žádné sumy, které by se nedaly zvládnout, byla krytá úsporami v některých programech a zároveň navýšením příjmů. Navýšení příjmů může přijít buďto z rozpočtu členských zemí, anebo tím, že se zvýší vlastní příjmy Evropské unie, což jsou například příjmy z cel nebo z daní. 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

Vy už jste to naznačil. Rozhodování o finančním rámci Evropské unie bude podléhat jednohlasnému schválení všech zemí. Je to opravdu tak?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/

Ano.

Barbora TACHECÍ, moderátorka

Znamená to, že když si jakákoli malá země řekne: Mně tohle nevyhovuje. Chtějí ode mě čím dál víc peněz, místo toho, aby přemýšleli, kde ty peníze ušetřit.  Tak je schopná to zablokovat?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/

Samozřejmě. Ale uvědomme si, že Česká republika má z evropského rozpočtu obrovský přínos, protože patříme do oblasti čistých příjemců. To znamená mezi země, které z rozpočtu dostávají mnohem více než do něj platí. Tyto země se snaží udržet status quo, aby se rozpočet příliš neměnil. Čistí plátci jsou ti, kteří volají po podstatných změnách. Různé korupční kauzy nebo zneužití evropských fondů právě ohrožují snadnost nalezení dohody mezi zeměmi, které z rozpočtu peníze v čistém vyjádření dostávají, a těmi, kteří je tam odvádějí.

Barbora TACHECÍ, moderátorka

Na druhou stranu se mnohé země nebudou rozhodovat jenom na bázi toho, jestli víc dostávají nebo dávají, ale na bázi toho, kam vlastně Evropská unie jako celek chce se zvýšenými rozpočty jít. Když to přeženu, víme, že Macron říká něco jiného, než by říkali třeba Le Penovci, kdyby se dostali k moci.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/

Ale politika je o hledání vzájemně přijatelného kompromisu. V okamžiku, kdy představitelé členských zemí nenajdou přijatelný kompromis, tak je to svým způsobem jejich selhání. Zatím se vždycky podařilo kompromis nějakým způsobem najít. Problém se sestavováním rozpočtu je spíš v souboji různých partikulárních zájmů. Zemědělci, farmáři volají po tom, aby se jejich část rozpočtu nesnižovala. Kohezní země, jako jsme my, volají po tom, aby jim bohatší země posílaly co nejvíce peněz. Zároveň všichni voláme po zvýšení bezpečnosti v Evropě. Spíš to bude o hledání vyváženého kompromisu. Zatím se v historii Unie tyto kompromisy dařilo nalézt.