Niedermayer: České předsednictví se může pochlubit bezprecedentními výsledky

Jakou známku byste vystavil Evropské unii za řešení energetické krize?

Záleží, z jakého pohledu se na to díváme. Oceňuji, že Evropská unie byla letos schopna rychle přijímat opravdu masivní rozhodnutí. Výborným úspěchem je také ta solidarita. Nesmíme zapomínat, že spousta evropských zemí je od energetické krize, minimálně z hlediska bezpečnosti dodávek, odtržená. Oni nám klidně mohli říct, tohle je váš problém, my ho řešit nebudeme, což se nestalo. Takže v průměru by to bylo někde kolem dvojky. Nejsme však ani zdaleka u konce a leží před námi úkoly, které se ještě vyřešit nepodařilo. Musíme zajistit, že budeme snižovat spotřebu a zvyšovat nabídku natolik, abychom se nedostali do problémů s bezpečností dodávek. Dále musíme hledat cesty, jak umožnit, aby ceny energií byly co nejnižší a zároveň urychlit strategické investice, které zajistí, jak vyšší bezpečnost, tak nižší cenu.

Co si myslíte o zastropování ceny plynu?

To slovo strop se v poslední době stalo strašně populární, zahrnuje to nicméně rozdílné přístupy. Jedním je zastropování ruských cen. Smyslem tohoto opatření není nic jiného než, aby příjmy ruského státu byly nižší. Pak tu máme ten iberský model, a sice snížení špičkové ceny elektřiny vyráběné z plynu. K tomuto návrhu je Evropská komise skeptická, a řekl bych, že oprávněně, protože by to vedlo k vyšší spotřebě plynu. Celkově se domnívám, že musíme být velmi opatrní, abychom se nedostali do situace, kdy se budeme snažit zpacifikovat ceny a výsledkem toho bude, že nebudeme mít dostatek dodávek. Jinak co se týká energií, tak do budoucna mám také obavu, že bude akcelerovat diskuze na téma uvolnění pravidel státní pomoci.

Proč se toho obáváte?

Protože by to mohlo znamenat další přesun od adresné pomoci k plošné, která je méně efektivní a více nákladná. Některé země, které mají dobrou rozpočtovou politiku a velký fiskální prostor na poskytování těch podpor si plošnou pomoc mohou dovolit, nicméně Česká republika momentálně čelí asi nejhorší fiskální situaci od svého vzniku v roce 1993 a náš prostor je velice omezený. Čili pokud by uspělo volání po rozvolnění pomoci velkým firmám, tak se obávám, že se buď dostaneme do rozpočtové situace, která bude na hranici zvládnutelnosti, nebo naše firmy získají menší pomoc než ty zahraniční a to by nebyl dobrý výsledek. Je tedy v našem zájmu, aby se ten rámec nerozvolňoval, což může ovlivnit Rada Evropské unie, které nyní předsedáme.

Jak byste celkově zhodnotil české předsednictví?

Čelili jsme bezprecedentní situaci a můžeme se pochlubit bezprecedentními výsledky, což je hrozně dobré. České předsednictví sehrálo výraznou roli v tom rychlém a razantním rozhodování v oblasti energetiky. Plus máme také velkou zásluhu na udržování jednoty ve vztahu k ruské agresi na Ukrajině. No a do třetice mám obrovskou radost z toho, že naše vláda poprvé jednoznačně podporuje Evropskou unii a vysvětluje občanům, k čemu nám je členství v ní dobré, proč ona stojí za námi a my stojíme za ní, což je obrovský posun. Doufám, že to neskončí předsednictvím a mohlo by to vytvořit určitou bázi pro to, abychom se v tomto světě lépe zorientovali.

Kdo z českých politiků na tom nese hlavní zásluhu?

Ty úspěchy jsou do značné míry zásluhou lidí, kteří nejsou tolik vidět. Nechci jmenovat, ale jedná se o různé níže postavené diplomaty, kteří odvádějí tu náročnou práci vyjednávání. To znamená, že Česko teď má vysoké desítky extrémně kompetentních lidí. Stát by se měl snažit si ty nejlepší z nich udržet, abychom si zachovali dynamiku našeho vlivu na fungování Evropské unie. Viděl jsem to i na příkladu jiných zemí, které v okamžiku, kdy už neměli předsednictví, tak stále využívali znalostí těchto expertů a výrazně tak v Evropě posílili svůj vliv.

(celý rozhovor zde)