Niedermayer: Atraktivita přijetí eura se do tří let ještě zvýší

„Přece jen když odcházíte z veřejného sektoru, potřebujete nasbírat více zkušeností a to mi poradenství umožní. Člověk se potkává s klienty z rozličných oborů, s různými problémy a to má pro mě velkou výhodu,“ říkal tehdy Luděk Niedermayer. Měl pravdu.

Teď je za ním dvanáct let v bankovní radě ČNB, z toho osm let na pozici viceguvernéra a pět let ve velké poradenské firmě na pozici hlavního ekonoma. Když předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg o jedničce stranické volební kandidátky do Evropského parlamentu tvrdí, že je to výborný ekonom, který výrazně převyšuje průměr českých politiků, není to ani pochlebování, ani žádná nadsázka. Během působení v ČNB byl uznávanou autoritou na makroekonomii nejen ve finančních kruzích, ale i mezi veřejností. Ta ho dobře zná z jeho četných vystoupení v médiích. I díky nim víme, že je dlouholetým zastáncem přijetí eura a obhájcem Evropské unie.

Než se rozhodl, zda jako nestraník přijme nabídku TOP 09 na přestup do politiky, důkladně si prošel její program. Zaujalo ho, že se profiluje jako strana, která rozumí tomu, co je Evropa, co pro nás znamená. Důležitý pro něj je i fakt, že TOP 09 dává důraz na ekonomickou zodpovědnost: „Zodpovědnou fiskální politiku potřebuje kvůli sobě, ale důležité pro nás je, aby ji prováděly i další země EU. Když se kterákoli z větších zemí, která je mimo jiné odbytištěm našich výrobků, dostane do potíží, odskáčeme to i my.“ A je ještě jedna věc, která ho do politiky přitáhla. Pro Niedermayera je důležitou záležitostí udržitelnost životního prostředí. Kromě toho, že pečlivě prostudoval program TOP 09, konzultoval jej i s manželkou, na rodině mu hodně záleží. Připouští, že jako každé rozhodnutí, i to jeho nynější v sobě nese riziko. Takže si občas řekne – ježíšmarjá, co jsem to udělal. Osmačtyřicetiletý Niedermayer vystudoval v Brně, kde se také narodil, dnešní Masarykovu univerzitu, a to obor operační výzkum a teorii systémů. Je ženatý, má tři děti.

V čem vidíte nynější politický smysl evropské integrace a jaké poučení by si EU měla vzít z konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou?
To, co pro Evropu znamená Unie, se v čase mění. Na začátku jistě stála snaha o zajištění mírového rozvoje našeho kontinentu, v posledních dekádách řada lidí vnímala projekt unie jako primárně ekonomický. Myslím, že chování Ruska na Ukrajině Evropanům připomene, že unie není zdaleka jen o penězích a volném obchodu, za myšlenkou evropské integrace stojí především sdílení klíčových hodnot, o poměrně široké shodě na formování budoucnosti Evropy a hledání cest k tomu, jak zajistit pro Evropu pevné místo ve stále komplexnějším a složitějším světě. 

Měla by EU – jako reakci na ukrajinskou krizi – akceptovat návrh polského premiéra Donalda Tuska na vytvoření evropské energetické unie?
Domnívám se, že ano, a proto se TOP 09 velmi brzy k této myšlence přihlásila. Nejde zdaleka jen o koordinaci investic například do produktovodů, které by měly zajistit hladkou distribuci třeba plynu z různých bodů vstupu ke spotřebitelům, ale i o reakci na chování Ruska. Je zjevné, že Putinovo Rusko hodlá se zdroji energie zacházet nikoli jako se zbožím, jakkoli důležitým, ale používat je pro mocenské účely. V konceptu energetické unie bude spojená Evropa na druhé straně jednacího stolu podstatně silnějším vyjednávačem, než by to bylo v případě jednotlivých zemí. klimatickým balíčkům, které podřezávaly konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Ukrajinská krize snad probere evropské politické elity ze snění.

Velkým tématem je vstup Česka do eurozóny. Kde vidíte časový horizont vstupu a co soudíte o názoru, že si má země vyjednat výjimku z povinnosti přijmout společnou evropskou měnu?
Česká republika by měla usilovat o vyvázání z povinnosti přijmout euro a měla by z ní učinit pouhou možnost. Předpokládá to vyjednání výjimky z přístupové smlouvy, která by nám umožnila nepřijmout euro, pokud to například neschválí občané v referendu. Když jsme vstupovali do EU, neexistovala bankovní unie, fiskální pakt ani evropský záchranný mechanismus. To nám dává právo náš závazek přehodnotit. Chce to jen politickou odvahu. 

V čem vidíte hlavní příčinu nepříliš účinného čerpání peněz z evropských fondů?
Nepříliš vysoká kvalita české administrativy a její personální nestabilita je jedním z důvodů. Situaci navíc dle mého názoru zkomplikoval příliš vysoký počet operačních programů, který tento problém ještě posílil. Myslím, že většina problémů, kterým čelíme, nepřišla z „Bruselu“, ale od nás. Některé jsou objektivní, jiné ne. Důležité je se ale z nich poučit.

Neadoruji evropské fondy, ale dokud tady jsou, je potřeba z nich čerpat co nejúčinněji. Problémy zapříčinily politické reprezentace. Úvahu o vyjednání výjimky nechápu. Pokud nebude naše země chtít euro přijmout, prostě nebude provádět kroky, které jsou k tomu nutné. Nicméně můj názor je, že pro naše hospodářství by přijetí eura bylo přínosem. Výchozím bodem této úvahy je struktura naší ekonomiky a její provázanost na země eurozóny. Navíc naše země v podstatných ukazatelích, které oceňují riziko vzdání se měnové politiky, podstatně pokročila, rizika spojená s tímto krokem de facto trvale klesají a přínosy spíše rostou. Proces přijetí eura trvá fakticky tři roky, takže teď se bavíme o možnosti, že euro zavedeme v lednu 2018. Myslím si, že do té doby se atraktivita přijetí eura ještě zvýší. Pokud bych se mýlil a pokud by eurozóna roku 2018 nebyla atraktivním klubem pro vstup, nebyl by zásadní problém proces přijímání eura přerušit.

Co považujete jako lídr kandidátky za svůj hlavní přínos pro Česko v evropské politice? 
Dovolil bych si zmínit dva. Pokud se do Evropského parlamentu nakonec dostanu, věřím, že svou profesní zkušeností budu s to přispět k tomu, aby schvalované dokumenty zejména pro oblast hospodářství a finančního trhu, tedy nařízení a direktivy, byly co nejkvalitnější. Mým druhým cílem je působit co nejvíce doma ve směru zvyšování povědomí o tom, co pro nás Evropa znamená a jak funguje.