Niedermayer: Andrej a jeho motýle

Pan Babiš je člověk, který osobně může udělat opravdu hodně pro to, aby kolem nás byli motýle (ale i jiný, stále více ohrožený a pro krajinu nezbytný hmyz). Myslím, že nikdo jiný v naší zemi takovou moc (a také odpovědnost) nemá. 

Má dokonce dvě cesty a po těch by se měl vydat:

1. Je největším hospodářem na zemědělské půdě (a ovládá firmy produkty nakupující)
Proto může, pokud mu skutečně „o motýle“ jde, postupně leč dramaticky změnit to, jak se k půdě chová. Nejsem expert, ale od těch, co tomu rozumí, vím, že jde nejméně o tři proveditelné kroky:

• Může zásadně snížit rozlohu lánů a nepěstovat na velkých plochách monokultury. Obojí pomůže nejen hmyzu, ale i zadržovaní vody (požadovat takovéto chování může, díky své tržní síle, myslím někdy i po těch, od kterých výpěstky kupuje).
• Omezit dramaticky využívání pesticidů. Zejména tam, kde to je až absurdní (zjednodušení sklizně – pre harvest). Je to nastupující trend v celé EU, máme se kde poučit. 
• Volit nejen v oblasti chemie k přírodě mnohem více šetrné postupy, které chrání přírodu a půdu (orba, třeba podsevy, omezující dopady pěstování některých plodin)

2. Ale pan Babiš je i premiérem a osoba, která diktuje chování vlády. Pokud jsou „motýle“ tak důležití, tak může udělat ještě více, než jako největší zemědělec:

• Všechny tyto podmínky zahrnout do pravidel pro poskytování dotací. Dnes platný systém (tuším, že na části území maximální rozloha pole 30 ha a možnost krácení dotací) asi dost motivující není. Stejně tak je možno, postupně a prediktabilně, zpřísňovat podmínky pro použití nahraditelné a nebezpečné chemie v naší přírodě a v zemědělství (opět přes podstatné omezení přístupu k dotaci, pokud zemědělec podmínky nesplní).
• Mimo to, protože „motýle“ nejsou jen český problém, by se premiér mohl pokusit postavit naší zemi do čela těch, kteří chtějí další chemickou i jinou devastaci půdy a životního prostředí zastavit. Byla by to „pozitivní“ agenda a něco, pro co bychom velmi dobře našli vlivné spojence. A je to oblast, kterou má smysl řešit na půdě EU.
• Vytvořit pro lepší orientaci spotřebitelů nějaké věrohodné označení toho, že potraviny vznikají „odpovědně“ (zachraňují „motýle“) tak, aby rostoucí část zákazníků mohla dát najevo své preference (třeba i akceptací o něco málo vyšší ceny)

Ač nejsem fanda pana premiéra, musím říct, že pokud by se jasně a rychle touto cestou vydal, získal by za to můj respekt. Bohužel se mi zdá , že jeho plán je zcela jiný. Na místo řešení špatného vsakování vody do půdy a problémů vodu odvádějící regulace řek, vybetonujeme nové přehrady (což má zásadně nižší účinnost) nebo zadotujeme pár nádrží na dešťovku u několika domů. A podle toho, co mi říkají lidé, jejichž rodiny v lesích hospodaří po staletí, kůrovcové kalamity souvisí s příliš pomalou reakcí vlastníků lesů, kteří upřednostňují nasazení těžké techniky. To je směr, ke kterému pojetí zemědělství, které vláda drží, právě směřuje.

Takže, pan premiér se musí rozhodnout. Pokud svou obavu o „motýle“ myslí vážně, měl by rychle a jasně konat. Anebo následným mlčení potvrdí, že nikoliv poprvé „jen tak žvanil“. 

To by ale neměl být konec, neb iniciativy v bodech, které může řešit premiér, se může ujmout parlament a vládu donutit tyto kroky postupně udělat.