V komentáři „Kamarádi ze zbrojní čtvrti“ (HN 10. 6. 2010) mne pan Leschtina podrobuje sžíravé kritice, která útočí na mou mravní integritu. Nic proti kritice, pokud je založena na pravdivých faktech. Tento komentář je však založen na zcela lživé informaci.
Pan Leschtina tvrdí, že jsem na ministerstvu obrany před patnácti lety prosadil zákon o obchodování s vojenským materiálem. Tento zákon zpracovalo a předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu, kde jsem nikdy nepracoval a nemohl se proto na přípravě zákona podílet. Připomínka tehdejšího ministra obrany, který požadoval, aby mohlo být i ministerstvo obrany držitelem obchodní licence, byla rázně odmítnuta tehdejší Klausovou vládou i Poslaneckou sněmovnou, jejímž členem byl tenkrát i pan Nečas.
O žádný zásadní spor tedy nemůže jít. Bude-li k tomu vůle, stačí mou tehdejší připomínku zapracovat do současného zákona a stát může řadu obchodních operací provádět sám.
Výše uvedené informace jsou snadno dostupné v otevřených zdrojích. Skutečnost, že komentátor Jiří Leschtina staví svůj komentář na lži, je jen dalším smutným dokladem bídy české žurnalistiky, která často píše o příslušné problematice, aniž by o ní cokoli tušila. Ne proto, že by měla nedostupné informace, nýbrž proto, že je líná si je přečíst.
Hospodářské noviny, 11. 6. 2010, Rubrika: Názory, Strana: 11
