(editovaný přepis rozhovoru s předsedou TOP 09 Jiřím Pospíšilem)
Vladimír KROC, moderátor
Poslanecká sněmovna dnes zamítla návrh pravicové opozice zařadit na program diskusi o okolnostech kauzy Novičok v reakci na nedávné výroky prezidenta Miloše Zemana k otázce, jestli se tento jed, jímž byl v březnu v Británii otráven bývalý ruský agent Sergej Skripal, v minulosti také vyráběl nebo testoval v Česku. Prezident se na základě informací zpravodajských služeb vyjádřil v tom smyslu, že se tu Novičok vyráběl. Podle kritiků to ovšem bylo vyjádření nepřesné vzhledem k tomu, že ve zdejších laboratořích byl podle odpovědných míst a expertů vyroben pouze ve stopovém množství, jen v rámci testů. Poslanci, kteří chtěli tuto věc probírat na dnešní schůzi, tvrdí, že Miloš Zeman svými výroky zveřejnil citlivou informaci a poskytl Rusku příležitost zpochybnit závěr britských zpravodajců, podle nichž Novičok ve Skripalově případě pocházel z Ruska. Pane Grospiči, váš poslanec Leo Luzar v návrhu proti projednávání tohoto bodu uvedl, že parlament tu není od toho, aby hodnotil přímo voleného prezidenta, a že KSČM odmítá dehonestaci hlavy státu. Takže poslanci nemají právo se na schůzi vyjadřovat ke krokům prezidenta a muselo by to automaticky znamenat jeho dehonestaci?
Stanislav GROSPIČ, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru, místopředseda /KSČM/
Samozřejmě, že poslanci mají právo se vyjadřovat k tomu, co dělá hlava státu, ale musíme brát také na zřetel, že má jinou pozici, než dříve, kdy byl přímo volený oběma komorami parlamentu. Nyní je to přímá volba. Ze své politiky je odpovědný parlamentu pouze zprostředkovaně. Myslím si, že dehonestace probíhá od řady jiných politických subjektů už dlouhou dobu. V podstatě začala už před prezidentskými volbami a pokračuje neustále dále. Myslíme si, že v současné době není vhodné prostředí na to, aby se dál přenášela a eskalovala v současné Poslanecké sněmovně.
Vladimír KROC, moderátor
Pane Pospíšile, jak rozumíte této argumentaci?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda /TOP 09/
Já tuto argumentaci zásadně odmítám. Žijeme v demokracii a říkat, že pokud budeme debatovat o krocích určitého ústavního činitele, v tomto případě hlavy státu, tak ústavního činitele dehonestujeme, tak tato argumentace je hodná 19. století. Já si myslím, že bylo na místě, aby Poslanecká sněmovna kvůli našim zahraničním partnerům uvedla na pravou míru nepřesné a podle mého názoru nepravdivé a někdy dokonce lživé výroky prezidenta Zemana týkající se kauzy Novičok. Jak víme, tak výroky prezidenta Zemana byly použity v mezinárodním kontextu, byly zneužity ruskou propagandou a ruskými představiteli. Já jsem na ně dotazován například v Bruselu svými kolegy a bylo by dobře, aby jiný ústavní orgán v České republice, v tomto případě logicky Poslanecká sněmovna, jasně odpověděla na otázku, jak je to s Českou republikou a s Novičokem. Takže usnesení bylo podle mého názoru potřebné. Nešlo o to, abychom útočili na prezidenta republiky.
Vladimír KROC, moderátor
Nemůže být ale něco na tom, že část sněmovny mohla chtít diskuse využít k tomu, aby se nejen dostala k meritu věci, ale k tomu, že by se především vymezila vůči prezidentovi?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda /TOP 09/
Prezident Zeman těmito svými výroky podle mého názoru poškodil Českou republiku v zahraničí, pomohl ruské propagandě a v zásadě Českou republiku opět dostal do mezinárodního sporu mezi Evropskou unií a Ruskem. V takovémto případě je dobře, když parlament přijme usnesení, které uvede tyto výroky na pravou míru. Já sám, jak jsem řekl, jsem dotazován v Bruselu, jak je to s Novičokem v České republice. Nějaké relevantní vyjádření by bylo na místě. Že se vede debata a věcně se kritizuje velmi špatný a nepravdivý výrok jednoho z ústavního činitelů, v tomto případě hlavy státu, nepovažuji za nic špatného. Je to součást demokracie a k demokracii patří debata.
Stanislav GROSPIČ, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru, místopředseda /KSČM/
Já určitě souhlasím s tím, že k demokracii patří debata. Podobnou debatou si prošel nedávno Senát a jeho výbor v podstatě odmítl tu věc dát na plénum Senátu s tím, že postačí projednání v Senátu a potom dopis předsedy Senátu, který bude adresován s jeho obsahem prezidentu republiky. Vycházím z toho, že to stačí a ten výbor velice dobře věděl, jak zhodnotit tyto závěry. Myslím, že i samotná vláda a příslušná ministerstva na tuto věc reagovala docela promptně a rychle. Navíc si myslím, že je tou kauzou poškozována zejména Česká republika ve vztahu k tomu, co spustila Velká Británie, která aniž ta šetření byla ukončena, aniž byla jasně prokázána, kde je vina a kdo způsobil otravu dvojitého agenta Skripala, tak jednoznačně obvinila Ruskou federaci a tím poškodila řadu zemí Evropské unie a mezi nimi i samozřejmě Českou republiku.
Vladimír KROC, moderátor
Teď té argumentaci nerozumím. Jakým způsobem poškodila, pokud by to bylo pravda, Českou republiku a další země Evropské unie?
Stanislav GROSPIČ, místopředseda sněmovního ústavně právního výboru, místopředseda /KSČM/
Poškodila ji tím, že uvalila na Ruskou federaci další sankce a v rámci diplomatických vztahů došlo k vyhošťování diplomatů. Samozřejmě se to promítne i do ekonomické stránky i do běžné roviny diplomatických vztahů. To si myslím, že není zcela šťastné. Reagovala na to tak i řada členských zemí Evropské unie, které z kroku Velké Británie nebyly nadšené. Takže já si v tomto kontextu myslím, že výroky prezidenta Zemana nemusí být šťastné, ale nijak prostředí nezhoršují.
Vladimír KROC, moderátor
Pane Pospíšile, máte dojem, že Velká Británie poškodila Českou republiku?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda /TOP 09/
To je samozřejmě pohled komunistické strany a já to zásadně odmítám. Jsem rád, že pan kolega aspoň připustil, že kroky prezidenta Zemana nebyly šťastné. Příběh je ale samozřejmě takový, že Velká Británie s konkrétními informacemi seznámila jak své spojence v NATO, tak své spojence v Evropské unii. Na základě těchto informací, které nebyly veřejné, všichni partneři Británie, jak v NATO, tak v Evropské unii Británii podpořili. Evropská unie v tom byla jednotná. I debata, která probíhala v Bruselu i v Evropském parlamentu, byla v tomto směru jednoznačná, vyjádřili jsme solidaritu vůči Velké Británii. Pouze prezident Zeman vystoupil vůči Velké Británii nesolidárně, začal zpochybňovat věci týkající se Novičoku, začal vytvářet alibi pro Ruskou federaci a tvrdit, že se Novičok mohl vyrábět v zásadě i někde jinde. Dneska je pan prezident Zeman bohužel mluvčím prokremelských sil a víceméně vytvořil odrazový můstek pro další propagandu Ruska o tom, že Velká Británie lže a že Skripal nebyl otráven Novičokem.
Vladimír KROC, moderátor
Pane Pospíšile, vy to chcete zkusit znovu a prosadit svolání mimořádné schůze k této kauze. Co vám dává naději, že by to příště mohlo projít?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda /TOP 09/
Doufám, že tentokrát by to mohlo projít. Tady jde o více než přetahování se nad Milošem Zemanem mezi stranami, které ho podporují a které jsou proti němu. Tady jde o mezinárodní pozici a obraz České republiky v Evropě. O to, jak jsme vnímáni v Evropě, zda jsme solidní partneři, nebo si tady ústavní činitelé hrají svoje mocenské hry navzdory jednotě Evropské unie. To je pro nás důležité, že to nechceme vzdát a chceme tuto otázku otevírat na půdě Poslanecké sněmovny. Tohle není běžná kritika Miloše Zemana za jeho četná pochybení. Toto je o tom, že někdo, a je to bohužel hlava státu, systematicky poškozuje Českou republiku v rámci Evropské unie a v rámci NATO svými nepodloženými, nepravdivými a často lživými informacemi. Je třeba opakovat a je třeba říct veřejnosti, že ANO, KSČM a SPD pana prezidenta bohužel kryjí.
Zdroj: Ozvěny dne, ČRo Radiožurnál, 22. 5. 2018
