Některé kroky jsou brutální

* LN Jaký je to pocit vrátit se po 14 měsících na stejný post? Čekal jste v době, kdy končila Topolánkova vláda, že opět zasednete na křeslo ministra financí?

Ne, ne, ani chvilku ne a pak ještě dlouho ne. Vlastně až do voleb ne. Pravda je, že když jsem se loučil, Janota mi říkal, že si nepřeje nic jiného, než aby to mohl předat zase mně. Já jsem to bral jako kompliment od kamaráda. To, že se to vyplnilo, je přání voličů a já ho budu rád naplňovat.

* LN Jaké budou vaše první kroky? Příprava programového prohlášení vlády?

Práce na programovém prohlášení je důležitá, ale já musím rychle udělat dva kroky, které musí proběhnout do hlasování o důvěře vlády.

* LN Které dva kroky to jsou?

Zaprvé musím předložit vládě stav letošního rozpočtu. Letošní deficit je cílen na 5,3 procenta HDP a my si z hlediska věrohodnosti, ratingu i vůle k dodržování pravidel šetření nemůžeme dovolit, aby toto číslo bylo překročeno. Protože se teď seznamuji s propady ve výběru spotřební daně, výběru pojistného i dani z příjmu právnických osob, tak je zřejmé, že ještě letos se v jednotlivých kapitolách musí zavázat prostředky, které nesmí být utraceny dříve, než budeme stoprocentně vědět, že nehrozí překročení deficitu 5,3 procenta HDP.

* LN Je v tuto chvíli již jasné, jak velké prostředky bude potřeba zavázat?

Teď jsme na tom začali pracovat, přesto, na základě dlouholetých zkušeností, to tipuji na částku kolem deseti miliard korun. To znamená, že ještě teď musím vládě navrhnout plán, abychom věděli, kde neutratíme deset plánovaných miliard, bude-li to nutné. S vysokou mírou pravděpodobnosti je opravdu nebudeme smět utratit. To musím udělat hned, to je ten první krok.

* LN A ten druhý krok?

Druhý krok, který následuje spíš v řádu hodin než dnů, je předložení závazných limitů pro jednotlivé kapitoly na rozpočet roku 2011. Ty budou opět vycházet jednak z politického zadání koaliční smlouvy, jež upravuje některé příjmy a výdaje, a jednak z reálného vývoje rozpočtové ekonomické situace. To znamená čísla, která dostanou resorty s tím, že ať se jim to líbí, nebo ne, víc příští rok utratit nesmí. Jen tak můžeme splnit onen cíl pro rok 2011, tedy nemít větší deficit státního rozpočtu než 135 miliard korun. To samo o sobě znamená změnu ve výši zhruba 75 miliard korun. Kdybychom totiž neudělali nic, tak deficit by byl zhruba o 70 až 75 miliard korun vyšší.

* LN Víte, kde těch zhruba 75 miliard korun vzít?

Oproti autonomnímu vývoji musíme něco přes 50 miliard ušetřit na výdajích a zhruba něco kolem dvaceti miliard ne zvýšit, ale spíše udržet v příjmech. To vychází z koaliční dohody, takže budou-li všechny politické síly držet slovo, jde jen o technické zpracování politického rozhodnutí, které jsme již udělali. Rozpočet roku 2011 je rozpočtem, do kterého lze z časových důvodů promítnout jen parametrické změny, nebo chcete-li škrty. Skutečně reformní bude až rozpočet pro rok 2012. Tam se tedy již promítnou zásadní reformní a systémové změny především v ekonomicko-sociálních systémech.

* LN Jaké budou vaše hlavní priority v úřadu?

Upřímně řečeno, teď je hlavní rozpočtová sezona a ty první dvě priority jsem již řekl: udržet deficit na 5,3 procenta HDP v roce 2010 a připravit rozpočet na rok 2011 tak, aby ho vláda mohla do konce září předložit sněmovně a aby deficit nebyl vyšší než 135 miliard korun. Současně s tím startovat všechny zásadní reformní systémové změny v ekonomicko-sociálních systémech. To jsou změny, které se týkají reformy sociálních dávek, zdravotního pojištění, penzijního pojištění, daňové správy a nové daňové legislativy.

* LN Existuje pořadí, v jakém se budou připravovat reformy jednotlivých oblastí?

Bude se na nich pracovat paralelně. Liší se to pouze v termínech předložení: něco jsou možná brutální kroky, ale jejich legislativní nebo technická příprava je velmi jednoduchá, a dají se tak předložit v řádu dnů. Skutečně zásadní změny ekonomicko-sociálních systémů, tedy takzvaně chytré reformy, jsou věcí mnoha měsíců.

* LN Co bude podle vás nejobtížnější prosadit?

Mluvíme-li o zásadních změnách v ekonomicko-sociálních systémech a mluvíme-li o parametrických škrtech, tak mluvíme o tom, že v ekonomicko-sociálních systémech bude muset být více osobní spoluúčasti a více individuální zodpovědnosti. Některé skupiny osob přestanou dostávat peníze, na které byli zvyklí, přestože si na ně nikdy nevydělali. Toto vysvětlit je obtížné. Když někomu snížíte příspěvek, vnímá to ten člověk tak, že mu něco berete. Je obtížné mu vysvětlit, že stále ještě dostává, a to na úkor někoho jiného, kdo to musí platit. Toto je ta nejobtížnější společenská diskuse, která nás čeká.

* LN Už jste četl předávací protokol, který vám připravil odcházející ministr Janota? Bylo tam něco, co vás překvapilo?

Četl jsem ho. Nečekal jsem tu nesmírnou pečlivost. Když jsem přebíral ministerstvo po Vlastimilu Tlustém, tak jsem dostal jeden papír, na kterém bylo sedm vět. Teď jsem obdržel precizní, padesátistránkový dokument, kde jsem musel obdivovat pragmatismus pana ministra Janoty, neboť zjevně předpokládal, že přijde někdo, kdo o tom neví vůbec nic. Tam je to skutečně naprosto pregnantně, precizně popsáno, s edukací a s vysvětlením pro každého orangutana, který neumí nic jiného než číst. Obdivuji tu precizní úřednickou práci.

* LN Měl bývalý ministr Janota pravdu, když říkal, že pro vás z toho protokolu bude zajímavých tak pět stran?

Ano, měl pravdu. Ten zbytek jsou notoriety, které jsou lidem pracujícím v této problematice známé.

* LN U některých kauz Janota připojil doporučení, jak situaci řešit. Dáte na jeho rady?

Odpovědnost za rozhodnutí nesu já. Nechci se schovávat za to, že jsem tak rozhodl proto, že mi to doporučil můj předchůdce. Nicméně doporučení Eduarda Janoty jsou pro mě velmi zásadním argumentem, že se danou věcí budu zabývat. Koneckonců, dohodli jsme se, že nadále budeme ve styku. Já si velice vážím toho, že jako nestranický odborník je připraven být součástí reformního týmu TOP 09. Pochopitelně jeho doporučení beru a vždy budu brát velmi vážně.

* LN Počítáte s tím, že byste privatizoval některé státní podniky?

Odpověď má tři části. Tou první je státní majetek, který by skutečně privatizován být mohl, protože neexistuje důvod, proč by měl být v majetku státu. Nicméně jsme v ekonomické situaci, která nevzbuzuje velký investiční apetit. Proto si nemyslím, že tento majetek by mohl být kvalitně privatizován v následujících třech až čtyřech letech. Týká se to například Letiště Praha, Budvaru či některých částí České pošty. Druhý případ jsou podniky související s energetikou. Řada z nás, včetně mě, si v minulosti pohrávala s myšlenkou jejich privatizace, ale dnes je energetika natolik propojena s bezpečností, že o privatizaci nemůže být řeč. Týká se to ČEZ, ČEPS, MERO a ČEPRO. Třetí otázkou je, zda v následujícím období přikročíme k té operaci, kterou jsem již v roce 2008 realizoval. Jde o prodej části akcií ČEZ se zpětným odkupem. Nelze vyloučit, že se k tomu vrátíme.

* LN Pracuje se již na zavedení zdanění státního příspěvku stavebního spoření?

To už píšu, s velkou radostí. To budeme expedovat velmi rychle, aby rozpočtový dopad mohl být ještě v roce 2011. Je to velmi jednoduchá novelka. Dělám to rád. Kromě toho, že tím šetřím prostředky daňových poplatníků, tím zároveň snižuji nynější nesmyslnou distorzi a diskriminaci na trhu finančních produktů.