Nedostatek pracovníků by vyřešily flexibilní úvazky

(editovaný přepis rozhovoru s europoslancem TOP 09 Luďkem Niedermayerem)

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Zaměstnanost láme postupně jeden rekord za druhým. Tento trend potvrzují i dnešní údaje Českého statistického úřadu. Podle nich postupně ubývá i lidí, kteří nemají práci déle než jeden rok. Momentálně už tvoří méně než třetinu nezaměstnaných. Napjatá situace na tomto poli začíná brzdit ekonomický růst a zdejší zaměstnavatelé hledají nejrůznější východiska. Do značné míry se přitom snaží vykrýt nedostatek pracovních sil dovozem zájemců ze zahraničí, čemuž mají pomoci i nové mechanismy pro zájemce třeba až z daleké východní Asie. Před několika dny regionální Hospodářská komora v Brně oznámila, že se spolu s vedením kraje chystá hledat pracovníky pro místní podniky na Ukrajině, na Balkáně i jinde. Vy jste v nedávném komentáři pro týdeník Respekt namítl, že dovoz dělníků třeba až z Asie, ale i z Ukrajiny, není cesta, kterou by se měly zdejší podniky vydávat. Mohl byste vysvětlit, proč se Vám to nezamlouvá? 

Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB, europoslanec /TOP 09/

Myslím, že je to až poslední instance. Důvodů, proč to není optimální řešení, je hodně. Především z lidského hlediska mi to připadá, jako kdybychom lidi zaměňovali za přístroje, které naložíme, přivezeme sem, postavíme do továrny na nějaké pracovní místo a čekáme, že tam něco odpracují. Když je nebudeme potřebovat, tak je pošleme zpět, což se mi lidsky nelíbí. V roce 2008 jsme mimo jiné zažili, že v okamžiku, kdy nastoupila krize, se najednou někdo k těm tisícům lidí, kteří byli na požadavky firem do České republiky dovezeny, nikdo nehlásil. Tato politika má určitý dopad na země, protože z nich většinou vysává kvalifikovanější a aktivnější lidi. Pokud jsou to země, které mají velký problém uvést se do funkčního stavu, jako je třeba Ukrajina, tak pokud z Ukrajiny odvezete IT experty nebo nějaké opravdu kvalifikované aktivní lidi, tak se tam situace nezlepší. 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Podniky jsou ale v situaci, kdy nic moc jiného dělat nemohou. Nebo mohou? 

Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB, europoslanec /TOP 09/

Do určité míry je to pravda, ale ta situace nevznikla přes noc. Do značné míry to souvisí s tím, že v minulých letech v okamžiku, kdy byl kurz eura nad 27 korunami, tak bylo pro firmy zajímavé zaměstnávat více lidí a méně investovat do technologií, protože to bylo levnější. Příliš nepřemýšlely o tom, co bude dál. Vůbec se nedivím, že podniky volají po nejrychlejším řešení. To je jako když Vás něco bolí a u lékaře dostanete tabletku proti bolesti. Myslím si ale, že právě z hlediska politiky by se měli ti, kteří o tom rozhodují, zamyslet nad tím, jakým způsobem dostat na pracovní trh lidi, kteří by tam vstoupit mohli nebo měli a kterým v tom něco brání. Podle mě bylo především obrovskou chybou, že v minulém volebním období vláda zaměstnala 30 nebo 40 tisíc dalších lidí, zvýšila počet pracovníků ve státní sféře, který zatěžuje rozpočet, a ti lidé z pracovního trhu zmizeli. Další velký rezervoár jsou matky nebo respektive rodiče od malých dětí. Tím, že absentují služby, které by umožnily rodičům od malých dětí se v nějaké formě do pracovního procesu zapojit, třeba ve formě flexibilních kratších úvazků a zároveň, aby existovala zařízení, která se jim na tu dobu postarají o děti, tak tihle lidé nám vypadávají z pracovního trhu. Firmy by si měly zvyknout, že budou zaměstnávat lidi, se kterými to je zdánlivě složitější než s dovozem řezníků z Mongolska nebo sestřiček z Filipín. Zaměřit se na lidi ve vyšším věku, na rodiče od rodin a jít spíše touto cestou, než si žádat o pilulky proti bolesti. 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Pane Špicare, Luděk Niedermayer zde zmínil několik návrhů, kterými by se mohla ta řešení ubírat. Využívají podle Vás zaměstnavatelé v Česku dostatečně nástrojů, jako je například zaměstnávání matek s malými dětmi, které mají zájem o práci, nebo zaměstnávání lidi 50 plus? Snaží se dost, aby se jinými způsoby, než dovozem levné pracovní síly z daleké ciziny, vyrovnali s nedostatkem pracovních sil?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy

Za prvé musím říci, že to není dovoz levné pracovní síly. V naprosté většině případů firmu naopak vyjde dráž zaměstnávat zahraniční pracovníky, ať už je to Ukrajina, Mongolsko, Filipíny nebo jiné země. My jsme povinni garantovat ministerstvu, že lidé, které nabíráme například z Ukrajiny, jsou nabíráni na pozice, které nejsou Češi ochotni zaplnit. Naše firmy musí 30 dní nabízet práci českým zaměstnancům. Pokud o ni neprojeví zájem, tak ji teprve potom můžeme nabídnout zahraničním zaměstnancům. Za druhé musíme oficiálními dokumenty garantovat a dokládat, že mzdy, které jim budeme nabízet, jsou naprosto stejné s českými zaměstnanci, kteří na podobných pozicích pracují. Není možné, aby to byly nižší mzdy. 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Na druhou stranu jsou třeba firmy, kde Češi pracovat nechtějí a pracují tam třeba Mongolové. Není to tak, že potom cenu práce určují cizinci?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy

Cenu práce rozhodně cizinci neurčují. Na té pozici musíme vyplácet minimálně mediánovou mzdu, to znamená  mzdu vyšší než průměrnou v odvětví. Pokud by to nebylo naplněné, tak bychom nemohli toho člověka a firmu do systému vůbec přijmout. Co se týká ostatních skupin, které jsou ještě na trhu práce k dispozici, tak mi věřte, že pracujeme se všemi, ať už jsou to senioři, nebo využívání alternativních pracovních úvazků. Myslím si, že nejlepším příkladem je například zaměstnávání vězňů. Firmy jsou v tuto chvíli skutečně v situaci, kdy velmi intenzivně pracují s ministerstvem spravedlnosti na tom, aby mohly zaměstnávat i vězně. Snažíme se maximálně využívat jakékoliv kapacity, které má k dispozici český trh práce. Ta situace je ale taková, že v tuto chvíli se bez zahraničních zaměstnanců neobejdeme. A to z jednoho prostého důvodu, tady například chybí určité kvalifikace, které na českém trhu práce neseženete. Zkuste si v praxi získat například nástrojaře, to už není možné. Toho u nás už neseženete. 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Pane Niedermayere, rozumíte argumentům Radka Špicara? Má podle Vás pravdu? 

Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB, europoslanec /TOP 09/

Myslím, že pravda je někde mezi tím, co jste říkala Vy a co říkal Radek. Znám ho a vím, že situaci ve firmách zná opravdu velmi podrobně. Pocit řady podnikatelů, že najednou by stát měl sehnat lidi, kteří nebudou chtít vysokou mzdu, tady je. Tím nemyslím minimální mzdu nebo nějakou nedůstojnou mzdu. Víme ale, že v řadě českých firem pracují lidi na mzdové úrovni třeba kolem 15 tisíc. Víme, že dovážení dělníci v minulosti končili u agentur, které za svoji službu pro tu firmu brali velmi mnoho, ale zároveň jim dávali velmi málo. Já si trochu kladu otázku, zda-li bychom si neměli v České republice začít zvykat, že pokud chceme, aby naše země prosperovala a byla bohatou zemí, tak musíme lépe odměňovat cenu práce. Uvědomme si, že mechanismus Evropské unie dává našim firmám možnost poptávat bez jakýchkoliv administrativních překážek pracovní sílu v ostatních unijních zemích. Nikdy jsem neslyšel o tom, že bychom se aktivně snažili dostat k nám třeba Španěle, kde je poměrně vysoká nezaměstnanost, nebo Řeky. Vždycky mluvíme jenom o lidech, kteří požadují velmi malou mzdu, jakou jsou třeba Rumuni nebo Bulhaři. Na velmi levné práci se ale těžko dá do budoucna postavit strategie toho, že bude naše země vyspělá a bohatá evropská země. I nad tímto bychom se měli zamyslet a nepředpokládat, že lidé budou pracovat třeba v opravdu těžkých pozicích ve firmách za velmi nízkou mzdu, třeba za 15 nebo 17 tisíc. S tím by u nás už měl být konec.