(editovaný přepis rozhovoru s europoslancem TOP 09 Luďkem Niedermayerem)
moderátorka
Evropská komise představila parametry rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. Evropská komise navrhla unijní rozpočet ve výši 1 bilionu a 135 miliard eur. Jaký je Váš komentář?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec TOP 09
V Evropském parlamentu o tom teď probíhá politická debata. Protože je ten návrh nový, tak se drží hodně v obecné rovině. Vítám na tom, že v rozpočtu viditelně rostou položky, které jasně reprezentují priority Evropské unie. Je to bezpečnost, obrana, podpora inovací a podpora mladých lidí. Jde to samozřejmě na úkor ostatních položek, protože země nechtějí do evropského rozpočtu příliš přispívat. Ten rozpočet na úrovni něco přes 1 procento hrubého domácího produktu je v porovnání s národními rozpočty velmi malý. Takže úkol komise, ke kterému se hlásí, je, jak dosáhnout více s tím, že zdrojů je málo, což také souvisí s brexitem.
moderátorka
Co se týče charakteru změn v rozpočtu, tak jsme mluvili například o tom, že půjde méně peněz do zemědělství a do fondu soudržnosti. To jsou fondy, které se také dotýkají České republiky. To je podle Vás v pořádku? Co se týče kohezních fondů, tak podle Evropské komise by se měla také rozšířit kritéria. Už by se nemělo přihlížet jen k úrovni HDP, ale třeba i k zátěži, která může být způsobena velkou nezaměstnaností nebo migrací.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec TOP 09
Myslím, že z našeho pohledu je pozitivní, že komise hovoří o snížení těchto dvou fondů, které jsou pro nás velmi důležité, jenom o 5 procent. Vzhledem k tomu, jak obrovský je požadavek právě na oblasti bezpečí, obrany nebo podpory mladých, kde rozpočty často rostou na víc než dvojnásobky, tak bych řekl, že toto je velký úspěch. Když se dívám na to, jak kohezní země, včetně naší, občas špatně a nezodpovědně zacházejí s těmi miliardami, tak si myslím, že nějaké snížení těchto rozpočtových kapitol v řádu o 5 procent se vůbec nemusí projevit na kvalitě výdajů a na jejich přínosu pro fungování ekonomiky. Takže z toho strach nemám. Jde jen o to, aby naše vláda opravdu vyjednala v rámci těchto velkých obálek, protože to bude opravdu velké množství peněz, dobré postavení České republiky. Když se dívám na ten návrh, tak do kohezní politiky pořád bude směřovat přes 400 miliard euro za celý víceletý finanční rámec, do zemědělské politiky pak 378 miliard euro. Čili jde o to, abychom si tam prosadili dobré čerpání pro Českou republiku a abychom ty peníze nevyužívali špatně, tak jako to děláme teď, tím myslím například dotace velkých firem, které mají tendenci ty menší a střední potlačovat.
moderátorka
Jakou šanci má podle Vás v představené formě návrh Evropské komise, že uspěje a projde před členskými státy i Evropským parlamentem? Jak moc se bude měnit?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec TOP 09
Asi se trochu měnit bude, ale ne v zásadních konturách. O tom, aby se zvýšily výdaje do priorit, ve kterých má Evropa největší problémy, volají všichni. Zároveň Evropský parlament, který by byl asi vstřícnější k tomu, aby se ten rozpočet zvětšil, bere v úvahu realitu ministrů financí a předsedů členských zemí, kteří odmítají do rozpočtu poslat více peněz. Karty jsou rozdány tak, jak komise návrh předložila. Myslím, že tímhle směrem se to opravdu bude dále vyvíjet velmi podobně k tomu návrhu s tím, že mnoho detailů nastavení jednotlivých programů se bude určitě měnit. Řekl bych ale, že toto je dobrý nástřel toho, jak nakonec finanční perspektiva může dopadnou a myslím si, že by to bylo i k našemu prospěchu.
moderátorka
Ptám se i kvůli tomu, že Evropská komise představila také plán podmínit přístup k penězům stavem právního státu v dané členské zemi. Jak moc kontroverzní to bude, zvláště k zemím, kterých se to nevyřčeně týká, a to je Polsko a Maďarsko?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec TOP 09
Já jsem se snažil studovat text, který je tam uveden. Tam to zatím stojí spíš z hlediska toho, že tato možnost dočasného zablokování příjmů z evropského rozpočtu by se týkala situace, kdy právní stát v dané zemi vytváří určitá finanční rizika pro rozpočet. Takže spíš, než obecnou diskuzi o stavu demokracie, za tím vidím situaci, kdy právní systém dostatečně nezajišťuje, že peníze, které evropský rozpočet do země posílá, budou odpovědně využívány. Ale uvidíme, jak se to vyvine. Důležité je, že je tam zmíněno eventuální pozastavení, o kterém komise říká, že musí být proporcionální, to znamená, že míra pozastavení musí odpovídat velikosti toho problému, ale zároveň by se neměl týkat příjemců evropských peněz a ti by je stále měli čerpat akorát z národního rozpočtu a ta země by pak musela problém odstranit, aby se dostala k evropským penězům. To, co jsem se zatím v komunikaci komise dočetl, není zas tak velká revoluce a upřímně řečeno, Evropa stojí na principu právního státu a členové by to měli respektovat, koneckonců to také podepisují ve smlouvách.
moderátorka
Když se Evropský parlament zabýval problematikou rozpočtu zhruba v polovině března, tak zdůraznil to, že by se Evropská unie měla naučit trochu živit sama. Jak vnímáte to, co zatím v této souvislosti Evropská komise představuje?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec TOP 09
Je tam několik konkrétních návrhů, některé jsou docela dobře průchozí, například podíl z emisních povolenek, odvody za velkou ekologickou zátěž při nerecyklování plastů a také vyšší podíl unie na vybraných clech. To jsou věci, které se mi zdají poměrně realistické. Komplikovanější to bude s tím, aby se odváděl do evropského rozpočtu nějaký podíl na vybrané dani ze zisku právnických firem, protože návrh, který komise už představila loni, zatím narazil na nepříliš velkou podporu členských zemí. Takže uvidíme, jak to všechno dopadne. Nicméně logika, aby tam bylo méně odvodů, které jsou vázány přímo na hrubý domácí produkt a předpokládají přímý transfer peněz z národního rozpočtu do evropského a nahrazovat je podílem na daních je podle mého názoru docela dobrý nápad. Diskuze zejména mezi ministry financí bude ale zřejmě velmi komplikovaná. Evropská komise ale v podstatě navýšením tohoto podmiňuje, aby se ten rozpočet mohl eventuálně zvýšit, například v případech, kdy by došlo k mimořádným okolnostem a bylo by záhodno některým zemím pomoci, kdyby byly postižené krizí. Proto je tam nějaká rezerva, že výdaje jsou stanovené někde na úrovni 1,1 procenta HDP, zatímco příjmy by mohly jít až na úroveň 1,2. Bude to ale hodně záležet na dohodě o vlastních příjmech, kterou bych osobně podporoval, ale ministrům financí je bližší košile než kabát a neradi se peněz ze svých rozpočtů vzdávají.
moderátorka
Stihne se to, o co by měli zájem například zástupci Evropské komise, aby se rozpočet stihl schválit před volbami do Evropského parlamentu?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec TOP 09
Asi by to bylo záhodno, protože my to budeme rok projednávat. Pokud se nepodaří projednávání završit hlasováním v Evropském parlamentu, tak nový Evropský parlament může začít až od bodu 0 a v tom případě by se mohlo stát, že ta finanční perspektiva, na kterou vážou jednotlivé čerpání členských zemí v jednotlivých programech, by byla schválena tak pozdě, že by se na to země dostatečně nepřipravily. To vidíme koneckonců i v České republice, kdy to pomalé čerpání vytváří velké ekonomické problémy. Bylo by lepší, kdyby k tomu nedošlo.
Zdroj: ČT24, 2. 5. 2018
