Nabídka TOP 09 vládě

Vystoupení prvního místopředsedy TOP 09 na plénu Poslanecké sněmovny

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

14. 5. 2014

TOP O9 si od okamžiku, kdy došlo k negociaci a schválení fiskálního kompaktu, přála, aby Česká republika k tomuto  fiskálnímu kompaktu přistoupila. Byli jsme součástí vlády, která se rozhodla k paktu nepřistoupit. Nebyli jsme z toho vůbec šťastni. Přistoupení jsme  si  přáli především  ze dvou důvodů. Oba dva důvody chápeme stejně principiálně.

Tím prvním  důvodem  je obraz, jak jsme byli vnímáni v rámci  Evropské unie.  Podle mého názoru jsme neměli příliš mnoho racionálních argumentů, abychom spolu s Velkou Británií, která je samozřejmě v úplně jiné pozici než Česká republika, k tomuto fiskálnímu kompaktu nepřistoupili. TOP O9 si vždy přála, přeje a přáti bude být v hlavním evropském proudu. To je tedy důvod, který je pro nás velmi vážný. Akcentujeme jej při každé příležitosti, i při příležitosti této.

Ten druhý důvod pro nás není o nic méně vážný. To je důvod, který bychom mohli označit pojmem rozpočtová odpovědnost. Fiskální kompakt totiž není v podstatě ničím jiným než dohodou o rozpočtové odpovědnosti. K ní přistoupily země Evropské unie v okamžiku, kdy vyšlo najevo, že maastrichtská kritéria možná nebyla až tak špatně stanovena, ale byla velmi špatně interpretována. V  laické i odborné veřejnosti vám na jedno z těch dvou základních fiskálních maastrichtských kritérií každý řekne, že to kritérium je mít deficit veřejných rozpočtů pod 3 %. A to je velmi špatná a nepravdivá interpretace. Správná interpretace je mít schodek dlouhodobě udržitelný pod 3 %. Dlouhodobě a trvale udržitelný znamená, že se přes ta 3 % nedostanu ani v případě nepříznivého ekonomického cyklu.

Strukturální schodek, o kterém tady velmi správně mluvil pan ministr zahraničí, by měl být tím hlavním ukazatelem. Strukturální schodek jako skutečně férový ukazatel rozpočtové odpovědnosti vlády. Ten je totiž očištěn od ekonomických cyklů a mimořádných vlivů a ukazuje tedy opravdovou ochotu vlády držet co nejmenší rozdíl v bilanci mezi příjmy a výdaji svým vlastním politickým rozhodnutím. Je tedy očištěn od všeho, na co se  vláda může "vymlouvat", ať už v onom pozitivním nebo negativním slova smyslu. Například že jsme byli  v monetární bublině, anebo jsme se naopak ocitli v recesi v rámci celosvětové krize, popřípadě se jednorázově zaúčtovaly církevní restituce.

Od toho všeho se ten schodek očistí a zůstává ukazatel skutečné  rozpočtové odpovědnosti vlády.

To se týká Hlavy 3 fiskální smlouvy, signatáři smlouvy přistoupili k ukazateli nikoliv celkového deficitu, ale strukturálního deficitu. Jako mnohem přesnějšího a poctivějšího ukazatele rozpočtové odpovědnosti vlád.

Druhou klíčovou hlavou smlouvy, která je smlouvou o rozpočtové odpovědnosti, je dluhová brzda. Tedy závazek, že pokud dluh nezadržitelně stoupá k 60 % či je přes 60 %, tak se politická reprezentace svým vlastním ústavním zákonem zavazuje k tomu, že se budou nějakým způsobem chovat.

Nedávno jsme o takovémto zákonu, tedy návrhu finanční ústavy,  předloženém  poslanci TOP 09, hlasovali. Byl zamítnut, přestože šlo v podstatě o návrh, který byl kompromisem mezi politiky TOP 09, ODS a ČSSD v minulém funkčním období. Stále čekáme, zda vláda předloží návrh svůj. Pokud ano, bude to dobře, protože to je ten obsah hlavy čtyři.

Upřímně řečeno, to jsou ty dva klíčové pilíře smlouvy - hlava tři a hlava čtyři. Pak je hlava pět, která signatářům dává určitá práva – například účastnit se jednání. Zbytek jsou deklarace. To znamená, bez hlavy tři a čtyři ta smlouva dává možná význam z hlediska formálního se přihlášení k evropskému proudu. Proto chápu, že na tom tolik záleží ministru zahraničí. Ale z hlediska závazků země, že se bude chovat rozpočtově odpovědně, bez hlav tři a čtyři, ta smlouva vůbec žádný smysl nedává. Dokonce bych tady našel paralelu, že bez hlavy tři a čtyři přihlásit se k fiskálnímu kompaktu je asi stejně pokrytecké, jako když se komunistické Československo přihlásilo k mezinárodní úmluvě o dodržování lidských práv. Tím se sice přihlásilo k nějakému celosvětovému proudu, ale nemělo v úmyslu lidská práva dodržovat. Je to prostě pokrytectví, na kterém se poslanci TOP 09 podílet nemohou a nebudou. Bude-li uplatněna výjimka - a podle článku 14 této smlouvy má vláda plné právo na tuto výjimku, já to vládě neupírám, pak je nám ale velmi líto. Vláda pak nemůže při ratifikaci počítat s hlasy poslanců TOP 09. My chceme fiskální smlouvu. Vždy jsme ji chtěli. Chceme ji ale doopravdy, se všemi jejími dopady. To znamená nejenom s dopady mezinárodně politickými, ale i s dopady na rozpočtovou odpovědnost.

Dochází tady k mírně paradoxní situaci. Nečasova vláda pro ryze politický postoj - já ho nekritizuji, ale nesouhlasil jsem s ním - pro ryze politický postoj ODS odmítala fiskální smlouvu. Ale důsledně ji dodržovala. Toto jsou prosím čísla Ministerstva financí - strukturální deficit mezi lety 2010 až 2013, kdy průměrným tempem fiskálního úsilí – (fiskální úsilí je skutečná ochota vlády šetřit), 1,4 % ročně vláda Petra Nečase strukturální deficit snižovala. Zdůrazňuji, že se jedná o data z materiálu  Ministerstva financí – z  Konvergenčního programu, který byl schválen vládou a odeslán Evropské komisi v rámci evropského semestru. Takže byť Nečasova vláda ke smlouvě nechtěla přistoupit, důsledně podle ní postupovala.

Vláda Bohuslava Sobotky se k té smlouvě přihlásila. Já jsem tomu velmi rád. Nicméně důsledně postupuje opačným směrem. A mám-li vzít vážně - a musím vzít vážně – údaje z Konvergenčního programu Ministerstva financí, tak pro rok 2015 plánuje vláda zhoršení strukturálního deficitu nejenom oproti onomu roku 2013, ale i oproti roku letošnímu. Pro vaši informaci, jedno procento je zhruba 40 mld. To znamená, že jestliže vláda plánuje, že zhorší v roce 2015 oproti roku letošnímu deficit o půl procentního bodu, plánuje zhoršit deficit minimálně o 20 mld. korun.

Tohle není situace, se kterou bychom se byli ochotni smířit. Tohle není situace, kterou bychom byli ochotni podpořit v rámci vlastní politické odpovědnosti tím, že připojíme své hlasy k ratifikaci fiskální smlouvy, která bohužel tímto  není myšlena vážně, protože se prostě postupuje proti ní, byť na legitimní výjimku.

My jsme se tím velmi vážně zabývali, protože je to jedna z naprosto klíčových otázek nejenom programu TOP 09, ale  i budoucnosti České republiky. Na základě usnesení poslaneckého klubu a na základě usnesení nejvyšších orgánů politické strany TOP 09 se souhlasem hnutí Starostové a nezávislí si dovolím  v rámci projednávání tohoto bodu vládě České republiky s veškerou vážností tlumočit nabídku, která je míněna upřímně bez jakýchkoli postranních úmyslů.

Přeje-li si vláda naše hlasy při ratifikaci fiskální smlouvy, pak je poslanci TOP 09 připojí pouze za té situace, že mezi prvním čtením, tj. mezi dneškem, a druhým čtením, kdy se bude ratifikovat, vláda v souladu s článkem 14 smlouvy učiní vůči relevantním institucím Evropské unie oznámení, že má úmysl, aby výjimka z hlavy tři a čtyři na ně přestala platit k rozhodnému datu, tedy dříve. Článek 14 říká, že výjimka platí do té doby, než je zrušena, tedy do doby než země oznámí úmysl, že chce, aby se na ni smlouva v plném rozsahu vztahovala k dřívějšímu datu. Učiní-li vláda mezi prvním a druhým čtením takovéto prohlášení vůči relevantním institucím Evropské unie, pak může počítat nejenom se všemi hlasy poslanců TOP 09 při této ratifikaci, ale může spolehlivě počítat i se všemi hlasy poslanců TOP 09 při schválení každého návrhu státního rozpočtu během funkčního období vlády, který bude takto plně aplikované fiskální smlouvě odpovídat. A to i přesto, že rozpočtové priority v takovémto návrhu rozpočtu nebudou s největší pravděpodobností odpovídat politickým prioritám TOP 09. Budou to politické priority této vlády, nebudou to politické priority TOP 09. Bude-li však rozpočet ve svých základních parametrech odpovídat plně platné fiskální smlouvě, bude ten rozpočet všemi našimi poslanci podpořen.

Záleží nám na ratifikaci fiskální smlouvy a na rozpočtové odpovědnosti do té míry, že jdeme ve své nabídce ještě dál. Uvědomujeme si, že v okamžiku kulminujících rozhovorů o limitech jednotlivých kapitol pro rozpočtový rok 2015 může být pro vládu ne snad technickým problémem, ale politickým problémem, přihlásit se k plnému znění fiskální smlouvy v roce 2015. To jsme ochotni pochopit, a proto dopředu vládě říkáme, že je prostor pro to, abychom se dohodli, že přihlásí-li se vláda k plnému znění fiskálního kompaktu k rozhodnému datu 1. 1. 2016, bude nám to stále stát za to a rádi svůj závazek dodržíme.

 Tento závazek jsme vládě ochotni stvrdit i písemně -  nějakým kvazi smluvním vztahem nebo memorandem. O textu tohoto písemného závazku jsme připraveni s vládou začít jednat.

Myslím si, že vstřícnost opoziční strany v takovémto případě nemá precedens v historii moderního parlamentarismu od roku 1993. Vláda se může spolehnout na naši podporu v tak závažných věcech, jako je schvalování státního rozpočtu a ratifikace fiskální smlouvy. A to za jednoho jediného předpokladu  -  že se opravdu bude řídit bez jakýchkoli výjimek smlouvou, ke které se hlásí. Tím i  naplní své proklamace, které mnozí členové vlády často tak rádi opakují -  že se budou chovat úsporně a že budou šetřit, což logicky znamená, že nebudou zvyšovat strukturální deficit.

Dámy a pánové, vážená vládo, rozhodnutí je na vás. My jsme připraveni k jednání. Jsme připraveni k dodržení závazku, který jsem právě teď vyslovil. Pokud však budete trvat na tom, že se nechcete v plném rozsahu řídit smlouvou, ke které se hlásíte, a nechcete šetřit, bude nám to velmi líto, ale ratifikace fiskální smlouvy i schvalování návrhu státních rozpočtů se pak bude muset obejít bez hlasů poslanců TOP 09. Já věřím v úspěšné vzájemné jednání, které v tuto chvíli jménem TOP 09 nabízím.

Miroslav Kalousek, první místopředseda TOP 09

14. 5. 2014

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme