Jak v době Strany mírného pokroku v mezích zákona, kterou z recese vytvořil Jaroslav Hašek, si mohl ve čtvrtek připadat návštěvník hospody Na slamníku v pražských Dejvicích. S voliči si sem přišel popovídat senátor a předseda přípravného výboru TOP 09 Karel Schwarzenberg. Nebyl sám, lákat voliče s ním dorazil i poslanec ODS František Laudát, který z ODS přešel na kandidátku TOP 09
Nejprve si přisedl Laudát. Na první dotaz jednoho ze studentů, kteří si přišli popovídat s „knížepánem“, zda by česká armáda měla i po roce 2015 provozovat stíhačky, Laudát odpověděl: „To je na zváženou, ale já bych raději mluvil o situaci v pražské ODS.“
Následovala hodinová litanie na téma špatných a zkorumpovaných občanských demokratů.
Nit suchou nenechal na primátoru Pavlu Bémovi, jeho příteli a kontroverzním lobbistovi Romanu Janouškovi či na šéfovi smíchovské radnice Milanu Jančíkovi. Ten mu ležel v žaludku nejvíc.
„Před loňským kongresem ODS jsem to říkal Topolánkovi, že s Jančíkem to dál nejde a musí pryč. Řekl mi, že když nebude Bém, nebude Jančík. Tak jsem ho proti Bémovi podporoval. Když Topolánek vyhrál, tak jsem za ním přišel, co udělá s Jančíkem. Ale Topolánek mi řekl, že Jančík je neodstřelitelný. Tak jsem musel odejít,“ řekl Laudát.
Dodal, že vedení ODS nabízel svůj mandát poslance, ale byl odmítnut s tím, že bude lepší, když tam zůstane on než advokátka Klára Slámová, která by byla na řadě jako náhradnice a hájí například neonacisty.
Podle Laudáta je mezi pražskými politiky ODS řada bývalých veksláků a taxikářů. „Podle mého čas uzrál a je čas na změnu a lidi by měli volit TOP 09,“ řekl. Příval slov přerušila až hosteska: „Teď vám za odměnu přivedu pana knížete.“
Ten skutečně po chvíli přišel se svou nerozlučnou dýmkou a začal sypat z rukávu veselé historky.
Po chvíli jsme se dozvěděli, že mají recept na korupci: „Korupce je jako hydra a ta nemá ráda světlo.“ Pomůže prý zavedení povinnosti zveřejňovat obchodní smlouvy se státem a ořezání byrokracie, která je křížencem byrokracie c. a k. rakouské a ruské. „S byrokracií je to jako s topoly. Když zkřížili topol kanadský a evropský, zjistili, že roste o třetinu rychleji,“ řekl.
Kromě korupce trápí Schwarzenberga odklad voleb: „Jako atleti jsme vystartovali na pětikilometrový běh, a když jsme minuli čtvrtý kilometr, přiběhli bafuňáři a řekli nám: Omyl, bude to maratón.“
Dotaz, proč člověk jako on, zajištěný a na konci životní pouti, se žene do dobrodružství se zakládáním nové strany, ho pobavil: „Vy asi neznáte moji vlasteneckou příhodu.“ A s chutí začal vyprávět, jak v lůně panenské přírody vede rozhovor matka tasemnice se svým synem.
„Maminko, co to tady teče? To je řeka, synku. A co to kolem ní roste barevného? To je louka s květinami. A co to je kolem nás? To je les. A co je to nahoře modrého? To je nebe a mráčky. A co je to žluté, co tak krásně hřeje? To je sluníčko, synáčku. A proč, když je okolo tak krásně, musíme, maminko, žít v prdeli? No proto, že je to naše vlast, synku.“
Po bouřlivém ohlasu se bývalý ministr zahraničí přiznal, že jeho motorem je i to, že by se rád vrátil do Černínského paláce a znovu řídil českou diplomacii.
S hospodskou kampaní byl Schwarzenberg spokojen a hodlá v ní pokračovat až do voleb: „Než obrazím hospody od Libně po Košíře, budou volby, a nevyjde to ani tak draho jako normální kampaň.“ Bodejť by ne, protože nebylo málo těch, kteří považovali za čest pozvat knížepána na pivo.
