Müllerová: Nemůžu teď říct, mám toho dost, zabalíme to
Rozhovor s ministryní práce a sociálních věcí Ludmilou Müllerovou
S plánem na záchranu sKaret šla včera ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) do předem prohraného souboje. Občanští demokraté v čele s premiérem Petrem Nečasem by chtěli, aby projekt ukončila. I na jednání vlády se jí Nečas zeptal, zda nechce svůj návrh stáhnout. „Ale já jej považuji za nejlepší řešení,“ tvrdí Müllerová.
Jak rozumíte tomu, že ODS prosazuje ukončení sKaret, ale sama jejich zrušení nenavrhne?
Jsem překvapená. Předložila jsem návrh změn a očekávala jsem, že vláda řekne ano, nebo ne. A když ne, tak co dál. Po skončení hodinu a půl dlouhé debaty mě pan premiér vyzval, jestli nepřehodnotím stanovisko a nestáhnu svůj návrh. Ale já jej považuji za nejlepší řešení. Ano, vím, že ani tak není dokonalé. Ale když stavíte na horších základech, je to vždy limitující.
Co tedy příště předložíte?
Netuším, co mám předložit.
Řekla jste, že kdybyste byla tehdy na místě předchůdce, smlouvu s Českou spořitelnou byste v této podobě nepodepsala. Co považujete za největší chyby ve smlouvě?
Zásadní přešlap, se kterým se prostě neumíme vypořádat, je objem dávek - 98 procent dávek mělo jít prostřednictvím technických účtů. To, že tam byly další věci ohledně důchodů, jsme si se spořitelnou dávno vysvětlili. Ale objem dávek je největší problém, který nebylo možné bezbolestně splnit. Protože to vedlo k tomu, že lidé byli nebo jsou nuceni k povinnému vedení a zřizování účtů u České spořitelny.
Ale těch 98 procent dávek přes sKarty jste přece nakonec zavrhli?
Ano, v mé novele jsme na to rezignovali. Řekli jsme: Nebudou povinné technické účty, lidé se mohou pro platební funkci karty dobrovolně rozhodnout. Je to pro ně výhodné: na účet nebude možná exekuce, výběry z bankomatů spořitelny i vedení účtu jsou zdarma.
Jak to, že na to Česká spořitelna přistoupila? Je pro ni projekt ještě ekonomicky zajímavý?
Oni dokonce v jednu chvíli říkali, že to pro ně už je neúnosné. Ale naše jednání směřovala k tomu, že pokud bude zachována nějaká úroveň povinné identifikační funkce karet, jsou schopni třeba prostřednictvím benefitů získávat klienty.
K čemu je identifikační funkce, nestačí občanský průkaz?
Nikdy jsme neměli ambice, že by se sKarta stala průkazem totožnosti. Identifikační funkce se pojí s naším informačním systémem. Ten zajišťuje komunikaci všech systémů nepojistných dávek včetně podpory v nezaměstnanosti. Chceme, aby člověk přišel na úřad práce, sKartou se identifikoval u stojanu a systém mu přiřadil úředníka. A aby mohl na úřad přijít kdekoliv. A sKarta má i funkci autentizační a autorizační. To umožní i kontakt z domova.
Pro ODS jsou nejasnosti kolem identifikační funkce jedním z argumentů pro zrušení sKaret. Víte, co je zajímavé? Na začátku prosince jsme diskutovali o tom, jaká by měla být skutečná východiska, začali jsme to rozplétat. A jsou dohody v písemné podobě, že sKarta bude sloužit jako identifikační průkaz. S požehnáním pana premiéra.
Původním účelem sKaret bylo omezení zneužívání dávek. Je ještě ambice to uskutečnit?
Můžeme omezit možnost čerpání u různých typů obchodníků, jako jsou herny, kasina a podobně. Ale když se slibovala tato funkce sKaret, já jsem u toho nebyla. Softwarově je to neřešitelné.
Člověk si peníze pořád může vybrat v hotovosti.
Samozřejmě. V případě dávky na hmotnou nouzi lze část dávky vydávat v podobě poukázky. Většina příjemců má ale i jiné příjmy, takže si stejně budou moci koupit, co potřebují. Řešit by to musela navazující sociální práce. Pokud neumíme zabránit zneužívání bez sKarty, pak sKarta nepomůže.
Pokud by váš návrh prošel, jaká by byla úspora? Původně se mluvilo o 200 milionech korun ročně.
Můj předchůdce hovořil dokonce až o 250 milionech, ale to je při tom objemu dávek, se kterým se původně počítalo - tedy s tím, že by přes systém teklo 98 procent všech dávek. Úspora by v případě přijetí mého návrhu byla každopádně nižší o 35 až 40 milionů korun kvůli tomu, že část převodů pomocí složenek by platil stále stát - u dávek v hmotné nouzi. Ale jinak by na tom stát uspořil těch 200 milionů korun.
Dosud je projekt prezentován tak, že veškeré náklady nese Česká spořitelna. Skutečně s tím stát nemá žádné náklady?
Něco nás stojí lidé, kteří se výdeji karet věnují. Na agendě sKaret se podílí 246 zaměstnanců (přepočteno na celé úvazky), to je asi 7,2 milionu korun měsíčně. Postupně by ale tyto náklady měly odpadnout.
Zrušení sKaret nikdo nenavrhl, ale ani vy nejste jejich velký obhájce. Jako by nikdo nechtěl, aby na něj padla zodpovědnost za jejich zrušení. Nebylo by pro vás úlevou, kdyby vše rozhodl Ústavní soud a řekl, že je smlouva neplatná?
Otázka zůstává nezodpovězená. Je to jedna z variant. Ve sněmovně je navíc senátní návrh na zrušení sKarty. Ale bylo by ode mne nezodpovědné, kdybych teď přišla s tím, že už toho mám dost, abychom to zabalili.
Hospodářské noviny, 11. 4. 2013, rubrika: Téma, str. 2