Müllerová: Lidé musí dostávat, na co mají nárok
Rozhovor s ministryní práce a sociálních věcí Ludmilou Müllerovou
Paní ministryně, o sKartách slyšíme z obrazovky televize už řadu dní, jaká je skutečnost a co zbývá dořešit?
Návrh legislativních změn, které jsem 11. 4. 2013 předložila vládě, jsme připravovali tři měsíce. Bohužel je vláda odmítla, aniž mi řekla, jak mám sKarty vyřešit, a neudala ani žádný termín. O dalším postupu a možnostech tohoto koaličního projektu budeme samozřejmě jednat s Českou spořitelnou, Úřadem pro ochranu osobních údajů a právníky. Při hledání řešení musíme zohlednit fakt, že tady existuje platná smlouva s ČS, kterou uzavřeli moji předchůdci a podpořila Poslanecká sněmovna. A to se všemi jejími ustanoveními, která jsou pro mě závazná.
Co sociální dávky, i ty se přetřásají. Proč vůbec vznikl problém s jejich vyplácením a jaká je realita?
Sociální dávky se vyplácejí v zákonných termínech. Posun, ke kterému došlo v minulosti, byl ve srovnání s termíny, na které jsou lidé zvyklí, a týkal se zhruba procenta lidí. I to mě samozřejmě mrzí, a přestože se nejednalo o chybu MPSV či Úřadu práce, ani nesoulad se zákonem, omluvili jsme se. Měsíčně Úřad práce ČR vyplácí 1,9 milionu dávek za více než 6,3 miliardy korun. Jsem si vědoma i rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž, které se týká systémů pro výplatu dávek. Nejen v souvislosti s ním nyní připravujeme novou kompletní strategii resortu v oblasti informační a komunikační techniky, jejíž součástí je konsolidace jednotlivých agendových systémů, zajištění jejich bezpečného provozu a samozřejmě také preventivní krizový plán. Konkrétní dodavatel či dodavatelé vzejdou z transparentního výběrového řízení.
Proč váznou výplaty pracovníků Klokánků?
Otázku, proč váznou výplaty zaměstnancům Klokánků, je třeba směrovat na paní Vodičkovou z Fondu ohrožených dětí, která tato zařízení provozuje. Rozhodně to není kvůli ministerstvu. My jsme peníze na pomoc dětem vyžadujícím okamžitou pomoc v Klokáncích poslali krajským úřadům už 1. února, tedy téměř ke stejnému datu jako loni. A krajské úřady, které státní příspěvek těmto zařízením podle místní příslušnosti vyplácejí, Klokánkům už také peníze většinou poskytly. Pokud se tak výjimečně nestalo, bylo to proto, že FOD jako zřizovatel nedodal krajskému úřadu všechny podklady, na základě kterých je možné státní příspěvek přiznat a vyplatit ho. Krajské úřady nemohou stejně jako MPSV veřejné prostředky poskytovat bez kompletních informací. Pro úplnost: na Klokánky jde každý rok od státu více peněz - zatímco v roce 2007 to pouze na příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc bylo cca 50 milionů, loni šlo už o 125 milionů korun.
Vytvořit nová pracovní místa s možností zkrácených úvazků a zaměstnat tak více lidí. To je druhý ze sedmibodového Plánu na zaměstnanost ministerstva práce a sociálních věcí. Můžete stručně přiblížit tento plán?
Aktuální situaci, kdy je bez práce osm procent lidí, je třeba řešit. Trh není samospasitelný, byť meziměsíčně nezaměstnaných ubylo - začaly totiž sezonní práce. Proto jsme nedávno představili sedmibodový Plán zaměstnanosti MPSV, na který máme až sedm miliard korun. Plán mimo jiné počítá s podporou zaměstnavatelů při vytváření flexibilních pracovních příležitostí. Jde tedy o to, aby firmy nabízely lidem evidovaným na Úřadu práce ČR částečné a zkrácené pracovní úvazky. Na taková místa může úřad poskytnout zaměstnavatelům příspěvek až 12 tisíc korun. Celý sedmibodový plán obecně má pomoci firmám udržet a také vytvořit nová pracovní místa a dát šanci lidem bez práce. Očekáváme, že díky sedmi miliardám korun, které je možné na tato opatření vyčlenit, získají práci desítky tisíc lidí. Podpora je zaměřena například na mladé a absolventy, matky a dlouhodobě nezaměstnané či firmy, které mají kvůli obtížné hospodářské situaci dočasný pokles tržeb. Motivujeme také lidi k vhodně zvolené rekvalifikaci či zahájení samostatné výdělečné činnosti.
Jak si vysvětlit tak velké rozdíly v zaměstnanosti v jednotlivých regionech? Je třeba zajímavé, že na Pelhřimovsku, kde takzvaně klekl průmysl i zemědělství, je přesto velká zaměstnanost a v regionech, kde by to člověk zase tak nečekal, je nezaměstnanost velká. Co to podle Vás, paní ministryně, především ovlivňuje?
Nezaměstnanost v jednotlivých regionech ovlivňuje celá řada faktorů. Jsou především sociálně-ekonomického charakteru. Roli tak hraje například složení obyvatelstva podle věku, vzdělání či sociálního postavení apod. Vliv má i struktura hospodářství v daném regionu, ochota lidí stěhovat se za prací, centralizace řízení firem či podniků, která se koncentruje do velkých měst, dopravní obslužnost apod.
Parlamentní listy, 3. 5. 2013, rubrika: Rozhovor, str. 18