Ani včera nebyl na Šumavě klid, policie znovu zasahovala proti aktivistům, kteří se tam snažili bránit kácení stromů napadených kůrovcem. Těžba podle nich probíhá v rozporu se zákonem. Česká inspekce životního prostředí ale stojí na straně vedení parku, žádnou výjimku prý nepotřebuje.
S námi ve spojení by teď měl být Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a také předseda expertní komise pro životní prostředí, hezké ráno.
Dobrý den.
Pane Moldane, vy jste teď zrovna na Šumavě, to je náhoda, nebo teď momentálně v Českých Budějovicích, ale jste na Šumavě, to je náhoda, nebo záměr?
To je náhoda, protože my máme pod Boubínem chalupu, ale je třeba říct, že jsem se byl podívat na to, to místo, kde je ta blokáda a kde se koná ta těžba.
Zdůrazněme, že na rozdíl od mnoha lidí, kteří dostávají nálepku "ekologové", tak vy skutečně ekologem jste, respektive máte přírodovědecké vzdělání, jaký je tedy váš odborný názor na to, co se rozehrává v těch pásmech národního parku, odmysleme si zákony, odmysleme si vyhlášky a tu politiku, opravdu odborný názor na to, zda kácet, či nekácet?
No, tak samozřejmě, že je nutno kácet, pokud jde o hospodářské lesy, je třeba chránit tyto typy lesů před rozšířením kůrovce, ale tohle to naprosto neplatí v národním parku a zejména to neplatí v prvních zónách a už vůbec to neplatí tam, kde ty přírodní podmínky jsou takové jako zrovna tam, jak jsem to osobně viděl, kde se kácí. To znamená, že jsou to podmáčené smrčiny, téměř rašeliniště a tam vůbec nehrozí, že by ten kůrovec mohl nějaké ty majetky, které jsou poměrně vzdálené, například Kašperské Hory říkají, že jsou ohroženy jejich majetky, což je po mém soudu naprostý nesmysl, protože je to několik kilometrů vzdáleno od místa té těžby. Navíc ta těžba je prováděna poměrně neodborně, nejsou to vyškolení pracovníci a může být, může být nebezpečná tomu zmlazení, které už tam je, to znamená těm malým stromkům a prostě celé se mi to naprosto nelíbí a myslím si, že v těchto lokalitách, ve kterých, o kterých hovoříme, to znamená na tom Ptačím potoce, je to naprosto nevhodné.
Tak k dokreslení celé situace ještě přidám jeden váš citát z médií: "Ze zapojení policie jsem osobně dost znechucen, připomíná mi to doby dávno minulé, je to špatně." Správa parku ale vyrukovala s tím, že posouzení pro kácení na Ptačím potoce nepotřebuje a dal jí zapravdu i klatovský soud, zdá se tedy, že policisté mají právo bránit správu parku a ani inspekce životního prostředí nevystoupila proti postupu Jana Stráského, tak jak si to vysvětlit, že tolik autorit je na straně správy parku?
Tak ale nejsou to rozhodně všechny autority, myslím si, že ten právní rozbor pořád je nejasný, po mým soudu je zapotřebí mít určité, určité ošetření právní, získat výjimku, jestliže ta výjimka není, já to té ..., tomu stanovisku té inspekce úplně nerozumím, protože mám pocit, že tady jsou jisté platné, platné zákony a platná pravidla a ta by se měla rozhodně dodržovat. Žijeme v právním státě. Ale to, co mě teda vůbec nejvíc jaksi zaujalo negativně, to znamená, že se mi to teda opravdu nelíbí, to je ten naprosto neadekvátní zásah policie, prosím vás, tam je 10, 20 v podstatě idealistických lidí, kteří mají nějaké své názory, které hájí a místo toho, aby se s nimi teda opravdu do hloubky diskutovalo, tak se tam prostě pošle zásahová jednotka v mundúrech zásahových, ti lidé jsou odvlékáni, dokonce v poutech, jak jsme se dočetli v novinách, no, tak kde to žijeme, proboha, tohle to přeci není ...
Na druhou stranu, pane Moldane, kdyby, kdyby někdo přišel ke mně do obýváku a chtěl idealisticky si povídat se mnou, tak bych asi s ním nediskutoval, ale poslal bych také na něj policii, to není jejich prostor, oni tam nemají co pohledávat ...
No, tak ...
... ptám se také na to, jestli nebyl ten váš výrok příliš, příliš násilný, srovnávat to, co se teď děje někde v hloubi národního parku, s tím, co dělala policie před rokem 89?
No, tak to samozřejmě je něco zcela jiného, ale já jsem také neřekl, že to je něco, něco úplně stejného, ale rozhodně si myslím, že teda ten zásah byl neadekvátní, to jaksi ten názor naprosto držím.
Pojďme se vrátit zpátky do těch odborných vod, protože to je také důvod koneckonců, proč jsme si vás pozvali do našeho vysílání, protože v tomto ohledu jste přece jenom odborníkem, vy jste naznačil, že v té konkrétní lokalitě, o které se teď bavíme a o které se teď vedou diskuse, byste nedoporučil kácení, vysvětlete, prosím, co vás vede k tomu, že v této lokalitě nehrozí a že neplatí ona premisa Jana Stráského, že kácet se musí proto, že je to tisíciletá kůrovcová kalamita a že z této lokality by kůrovec mohl se rozšířit na obrovské další plochy? Je to způsobeno místní modelací terénu, je to způsobeno lokálním ekosystémem, že prostě podle vás kůrovec v této lokalitě by mohl být zadržen v nějakém menším území a nešířil by se dál na celou Šumavu?
Já jsem přesvědčen o tom, že to je skutečně dáno těmi podmínkami, jak jste o nich hovořil, je to kombinace geomorfologie, to znamená modelace terénu a typu ekosystémů a je to, já jsem to sám viděl, navíc jsem to konzultoval s lidmi, kteří ..., skutečně s biology, kteří té věci naprosto jednoznačně rozumí a dokonce i s lesáky a ti všichni se shodují v tom, že v této lokalitě to kácení je v podstatě nesmyslné.
A vy tedy nesouhlasíte s tím, co říká správa parku, že ta kůrovcová kalamita je nejhorší za vůbec poslední roky, a pokud se s tím nebude něco dělat, tak že se opravdu rozšíří dál?
Ale já si nemyslím ..., jako posoudit, jestli je to, jestli je to tisíciletá kalamita, to si nedovedu, nedokážu tedy tohle to posoudit, ale jsem přesvědčen, že nikoliv, protože takových kalamit už Šumava zažila mnoho, ta poslední byla zhruba před 120 lety a ta byla skutečně vážná, navíc ta letošní kůrovcová kalamita není jenom na Šumavě, je na mnoha místech České republiky, jsou zasaženy další hory a i nížiny, například Jeseníky jsou velmi, velmi zasaženy, takže není to zase nic tak neobvyklého a rozhodně to není něco, co by se týkalo jen, jenom Šumavy. Ale samozřejmě, že je nutno zasahovat proti kůrovci, je nutno kácet, je nutno ošetřovat ty porosty těch hospodářských lesů, o tom není nejmenšího sporu. Hovoříme o prvních zónách parku, tam je situace skutečně, skutečně výjimečná, já jsem přesvědčen, že tam odtud, kde například se dneska kácí, se ten kůrovec nerozšiřuje už dál, jiná situace je pochopitelně na hranicích parku, v těch zónách, které mají, dneska se jmenujou druhé zóny a které nejsou určeny jako bezzásahové, tato zóna je sice tedy zóna první, nebo je to přechodná zóna mezi dvěma prvními zónami, která byla v nedávné minulosti určena a po odborné, po odborném posouzení jako bezzásahová, a to by se mělo rozhodně dodržovat.
Na závěr, pane Moldane, přece jenom od odborných vod k politice, vy jste člověkem, který je rozkročen už dlouhou dobu mezi světem politiky a světem ekologie, přírodních věd a podobně, vy tento názor prezentujete jako člen, jako významný politik TOP 09 a bude strana TOP 09 v tomto ohledu něco dělat, anebo toto je váš soukromý názor, soukromý odborný názor, prosím stručně.
Rozhodně to není ..., je to samozřejmě můj odborný názor, ale zároveň je to názor TOP 09, který již prezentován byl, my jsme vydali tiskovou zprávu, pan předseda Schwarzenberg se osobně k tomu vyjadřoval a rozhodně to není naše, naše poslední slovo, budeme se k tomu dál vyjadřovat a dál v té věci se pokoušet tedy dosáhnout nějakého smíru, ale já bych ještě, prosím vás, mně dovolte jednu větu, já jsem přesvědčen o tom, že místo opravdu těch zásahů je třeba jednat a je třeba skutečně odbornou diskusi, já jsem neslyšel, že by byli slyšeni biologové, entomologové, botanici, pořád se hovoří o všelijakých dalších lidech, lidé to hodnotí z vrtulníků, a to si myslím, že není na místě.
Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a zároveň předseda expertní komise pro životní prostředí, děkujeme vám, na shledanou.
Na shledanou.
ČT 24, 27. 7. 2011
