Podle loni zveřejněné studie britského meteorologického ústavu se globální oteplování zastavilo před 16 lety? Jak to tedy je, otepluje se vůbec?
Rozhodně se otepluje. Pokud chceme zkoumat trend, jsou roky příliš krátká doba, musíme srovnávat přinejmenším dekády.
Teplota je ale jen jeden z parametrů klimatického systému. Jsou to také výkyvy počasí, rozložení srážek, vzestup hladin oceánů. Víme, že tají ledovce v Antarktidě, ještě rychleji taje Arktida a ještě rychleji Grónský ledovec. Existují regiony, které tomu velmi podléhají, jiné méně.
Mezi vědci panuje většinová shoda, že k oteplování přispívá lidstvo produkcí skleníkových plynů, i když jsou rozdílné názory na to, jak to přesně funguje a kolik těch plynů ještě může v atmosféře být. Snaha po redukci emisí je naprosto v pořádku, je to zatím jediný způsob, který lidstvo vymyslelo, jak bojovat proti změně klimatu.
Myslíte, že se letos podaří v Evropě prosadit reformu emisních povolenek?
To si netroufám odhadnout. Ta cesta od globálního oteplování k povolenkám je komplikovaná. Je otázka, zda zrovna povolenky jsou ten nejlepší způsob a zda Evropa sama může něco zachránit. To určitě nemůže. Státy, které mají závazky v rámci Kjótského protokolu dohromady produkují 15 % světových emisí, Evropa asi 12 %.
Má to ale jiný význam. Celý svět se dívá na Evropu, zda se jí toto schéma podaří naplnit, nebo ne, protože se snaží podobná schémata zavádět také. Takže například v Austrálii jsou povolenky, v Kalifornii jsou povolenky, uvažuje se o jejich zavedení na severovýchodě USA.
Nyní se hodně mluví o tom, že jsme to v Česku přehnali s podporou obnovitelných zdrojů, hlavně solárních elektráren. Neměly být se místo fotovoltaiky víc podporovat jiné zdroje?
Otázka zdrojů je dílčí. Vůbec nejdůležitější je snižování energetické náročnosti, ve vytápění domácností i v průmyslu. Další je otázka distribuce, sledování a regulace poptávky. V Evropě je určitá tendence zavádění chytrých měřidel, což Česká republika odmítla, že my už to máme, když přepínáme na noční proud. To samozřejmě není pravda. To, co EU chtěla zavést, je mnohem sofistikovanější a hlubší.
Musíme uvažovat o energetice v evropských souvislostech. Nemůžeme zastírat, že jsme maličká zemička uprostřed Evropy obklopená velkými sousedy různými energetickými schématy, takže by bylo nesmyslné se dívat na naší energetickou situaci jen očima české energetiky.
V moři se od Británie až po Španělsko staví větrné parky, uvažuje se o solárních elektrárnách na Sahaře. Evropa by měla proto spíš vylepšovat rozvodné sítě, aby nedocházelo k jejich přetížení. V současnosti jsou přitom stále slabiny třeba ve spojení mezi bývalým západním a východním Německem.
Jaký by tedy byl podle vás ideální energetický mix pro Česko?
Co se zdrojů týče, měli bychom používat všechny. Rozhodně nestanovovat předem nějaký poměr biomasy a větrníků a podobně. Co se týče solárních elektráren, myslím, že to není přehnané. Podívejte se na Německo, kde i přes všechny restrikce solární energetika narůstá. Fotovoltaika také bude vypadat jinak, až najdeme způsob, jak uchovávat přebytky.
Potenciál větrných elektráren není plně využit. Lidem nevadí různé rozvody a stožáry, ale větrníky jim vadí, což moc nechápu. Myslím, že obnovitelné zdroje během 30 - 50 let převládnou a klasické zdroje budou spíš doplňkové.
Co geotermální energie nebo biopaliva?
Geotermální energie má budoucnost i u nás, předpokládá ale na začátku vysoké investice. Vedle technických překážek jsou tu ale i jiné. Třeba když se různé energetické společnosti spojí proti tomu, protože by to mohla být konkurence. To je třeba případ Litoměřic.
Co se týče biopaliv, pokud nezačneme používat ty druhé a třetí generace (odpady, řasy), jsem proti, protože to poškozuje zemědělskou produkci a biodiverzitu. Pěstovat kukuřici jen abychom s ní nakrmili bioplynky je nesmysl.
Nemáme tak dravé řeky jako Rakousko či Švýcarsko, ani u nás nesvítí slunce jak na jihu Evropy. Až dojde uhlí, obejdeme se bez nových bloků Temelína? I z hlediska energetické nezávislosti Česka?
Z hlediska nezávislosti Česka to nelze brát, to je falešná představa. Opravdu nejsme izolovaná země.
Myslím, že se dostavba Temelína nezaplatí. Jadernou energii rád nemám, ale už dlouhá léta argumentuji, že důvody ji nepoužívat jsou hlavně ekonomické. Pokud pominu nějaký teroristický útok, bezpečnost současných jaderných elektráren je opravdu velmi vysoká.
Jenže za jakou cenu? Potřebujete různá přídavná zařízení, třeba ve Fukušimě zjistili, že neměli dost diesel agregátů. A spoustu lidí, kteří musí na bezpečnost dohlížet. U nás po Fukušimě podpora jaderné energie spíš stoupla, řekli jsme si - teď těm Němcům a Rakušanům ukážeme, jak jsou hloupí.
Mělo by tedy Česko v budoucnu elektřinu dovážet?
Proč ne, pokud jí v Severním moři nebo na Sahaře vyrobí levněji. Dovážíme všechny možné životně důležité suroviny. Na druhou stranu musíme být chytří, vyvážet své know-how a lidi, kteří něco umí. Jako třeba vyvážíme geology do Mongolska, kteří tam dokáží najít rudy nebo pedology do Afriky, kteří pomáhají zachraňovat půdu před erozí. To jsou věci, které máme vyvážet a ne tady kopat uhlí.
iHNed.cz, 8. 1. 2013, rubrika: Byznys
