Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Taky letošní povodně provázejí diskuse, do jaké míry se na jejich intenzitě podílely zdejší přírodní podmínky, ráz krajiny a podobně. My jsme o názor požádali muže, kterého americký časopis Time zařadil před časem mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Dánský statistik Bjorn Lomborg vydal v roce 1998 knihu Skeptický ekolog. Publikace rozpoutala celosvětovou debatu o vývoji životního prostředí. Může se střední Evropa líp chránit před záplavami a měla by si zvykat, že tyto pohromy budou čím dál častější i kvůli změnám klimatu? Zeptala se Bjorna Lomborga kolegyně Karolína Rezková.
Bjorn LOMBORG, dánský statistik
Ano, globální oteplování je problém, který musíme vyřešit, ale pokud chcete v následujících 50 letech něco udělat se záplavami, musíte se soustředit na bezprostřední a mnohem jednodušší a záležitosti.
Karolína REZKOVÁ, redaktorka
Říká Bjorn Lomborg a pokračuje.
Bjorn LOMBORG
V Evropě i jinde ve světě jsme přehradili spoustu řek a to znamená, že jejich užšími koryty teče mnohem větší množství vody, proto jsou častější povodně. Takže ve skutečnosti potřebujeme vyčlenit nějaká území coby záplavové oblasti, kde se ty řeky mohou vylít z břehů. Tohle dělají v Nizozemsku, nechají řece Rýn víc místa. Je to jediný způsob, jak můžeme lidem pomoci a navíc velmi levně.
Karolína REZKOVÁ
Jak skeptický ekolog, za nějž se Lomborg sám označuje, dodává, pokud se budeme soustředit na politiku změny klimatu, bude to trvat dlouho, bude to drahé a bude to mít jen velmi omezený dopad. A to proto, že záplavy primárně nezpůsobuje globální oteplování, ale to, že jsme změnili říční krajinu.
Bjorn LOMBORG
Zranitelnost Prahy a dalších měst samozřejmě ještě zdůrazňuje, že je potřeba mít záplavová území jinde. Tím, že jsme postavili přehrady, stala se z toho nešťastná hra, kde prohrává ten, kdo má nejnižší hráze. Tak by to být nemělo. Do hry by se měla vrátit záplavová území, kde se řeky přirozeně rozlijí do krajiny. Pak nebudeme mít povodně v Praze, Drážďanech nebo v dalších zranitelných místech.
Karolína REZKOVÁ
Jak Lomborg uzavírá, kvůli globálnímu oteplování pravděpodobně bude o něco více srážek. Politika klimatických změn je ale neuvěřitelně drahé řešení, které pomůže jen velmi málo a v daleké budoucnosti. Karolína Rezková, Radiožurnál.
Veronika SEDLÁČKOVÁ
Na telefonu je Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí na Karlově univerzitě. Dobrý den.
Bedřich MOLDAN, ředitel Centra pro otázky životního prostředí na Karlově univerzitě
Dobrý den.
Veronika SEDLÁČKOVÁ
Pane profesore, slyšeli jsme, co doporučuje Bjorn Lomborg, tedy soustředit se na regulaci říčních toků, protože jaksi věnovat se hlavně těm klimatickým změnám je prý příliš drahé a také na dlouhou trať. Co říkáte tomuto doporučení?
Bedřich MOLDAN
No tak dvě poznámky. První poznámka, že rozhodně Bjorn Lomborg má pravdu v tom, že je potřeba se soustřeďovat na úpravy krajiny a podobně, jako naznačoval. Ale je třeba říct, že když potom je opravdu povodeň, když opravdu spadne těch 100 milimetrů srážek na velkém území za 24 hodin nebo ještě v kratší době, tak prostě nepomůže nic. Ale jinak má samozřejmě pravdu. A druhá poznámka je, řekl bych, zásadnější, totiž, že on srovnává nesrovnatelné. Jedna věc jsou adaptační opatření, kde samozřejmě se musíme jim věnovat a jsou pochopitelně podstatně levnější než ta opatření, kterým říkáme mitigační, to znamená opatření směřující ke zmírnění změny klimatu. A tam Lomborg se naprosto, naprosto mýlí, protože je potřeba věnovat velké úsilí a nakonec to bude stát opravdu i docela značné peníze, aby se ta změna klimatu do budoucna zmírnila. A nemá pravdu ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ
A dožijeme se toho ještě my, pane profesore, omlouvám se, že do toho vstupuji, toho efektu?
Bedřich MOLDAN
Ano, ano, to jsem právě chtěl říct. Podle posledních výsledků, kdyby, je, je zřejmé, že už ty skleníkové plyny v té atmosféře jsou a že to, že to oteplování a další tedy změny včetně větší frekvence povodní a podobně budou pokračovat dál. Ale kdyby se podařilo opravdu ty emise stabilizovat a posléze snížit, tak se to projeví v podstatě okamžitě v tom, že ta změna klimatu bude pokračovat pomaleji. A to si myslím, že je naprosto zásadní věc a na to bychom se měli soustředit stejným úsilím jako na ta adaptační opatření. Ty věc totiž, a to je to, co jaksi bych vytknul hlavně Lomborgovi, že on tyto dvě kategorie opatření staví proti sobě. Oni ovšem proti sobě vůbec nestojí. To je prostě jedna věc jsou adaptace a druhá věc jsou mitigace. Je potřeba se soustřeďovat na obojí a neříkat si, jedno je levné a druhé je drahé a tak prostě. To jsou zkrátka dvě různé věci.
Veronika SEDLÁČKOVÁ
Zdůrazňuje Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Děkuji za váš čas, na shledanou.
Bedřich MOLDAN
Já také děkuji, na shledanou.
Český rozhlas Radiožurnál, 7. 6. 2013
