Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Exministr financí, poslanec Miroslav Kalousek, ještě jednou vítejte.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Stále hezký den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bývalý premiér Miloš Zeman.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A také ekonom Jan Švejnar, ještě jednou vítejte na čtyřiadvacítce.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Diváci Otázek mají šanci diskutovat o facebooku, o pozvaných hostech, i ptát se našich hostů. Průběžně některé otázky zodpovídáme. Jen pro úplnost, část lidí se ptá, proč jsme nepozvali nikoho například z ČSSD. Původně byl pozván Jiří Paroubek, aby diskutoval s Miroslavem Kalouskem, ale řekl že bude diskutovat pouze s předsedou politické strany. To jen pro úplnost, proč tady není zástupce sociálních demokratů. A když tady není zástupce jedné politické strany, proto ani tady není zástupce druhé nejsilnější politické strany. Odborná debata o ekonomice České republiky tedy dál pokračuje na čtyřiadvacítce. Už o tom byla řeč v hodině první. Podívejme se na to, kolik dává státní rozpočet od roku 2004 na obsluhu státního dluhu. Miloš Zeman už v první hodině řekl zcela jasně nesplácíme ten státní dluh, který dnes dosahuje zhruba 111 tisíc korun na každého občana České republiky, tedy více než jeden bilion, 100 miliard je v současnosti státní dluh České republiky. Tady vidíte, jak od roku 2004 se zvyšuje částka věnovaná na obsluhu státního dluhu. Ze 26 miliard jsme skočili na, v roce 2009 na nějakých 50 miliard. Ten příští rok by to mělo být kolik, když ten dluh za letošní rok bude větší o zhruba 30 miliard než jste předpokládali? Kolik bude obsluha státního dluhu v roce příštím?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
V roce příštím bude obsluha státního dluhu včetně splátek úvěru EIB řádově kolem 80 miliard, něco přes 80 miliard.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Něco přes 80 miliard. Může jakýkoliv ministr financí počítat s tím, že by se začal už ten dluh umořovat?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Ne, přece dluh umořím pouze v tom případě, že budu schopen vytvořit přebytkový státní rozpočet a přebytek se souhlasem parlamentu vláda použije na splácení dluhu a nebo teoreticky ještě, že bych vytvořil, to už je jenom jiná forma řešení, že bych vytvořil vyrovnanej státní rozpočet a měl tam kolonku někde jakoby splácení dluhu. Ale standardnější je ta metoda, že se vytvoří přebytkový rozpočet a o přebytku rozhoduje parlament a pak musí být vůlí parlamentu použít tento přebytek na splácení dluhu. Toto je standardní metoda.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Jenom jednu větu, státní dluh by se měl splácet v době konjunktury, to je naivní doufat, že se bude splácet v době krize.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A žádné termíny splácení státního dluhu nejsou, teda?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Stát má, stát emituje dluhopisy, ty dluhopisy mají svoji splatnost a jsou to dluhopisy krátkodobé, dlouhodobé, řekněme nejstandardnější jsou někde pětileté, sedmileté, desetileté, patnáctileté, dvacetileté, ale máme i třicetiletý, dokonce jeden jsme testovali na padesát let a v momentě, kdy uplyne maturita toho dluhopisu, tak my si musíme půjčit jiné peníze, abychom ten dluhopis splatili a dostáli svým závazkům. Prostě toto je nejdůležitější úkol ministra financí. Jestliže ministr financí, a teďka musím to říct, bohužel by zaplatil důchody o dva dny později, tak je z toho, dejme tomu, politický skandál, je to prostě vůči důchodcům neslušné a nemravné a špatné, nicméně ministr financí si nemůže dovolit dostát závazkům, který vyplývají pro něj z dluhové služby, protože každé porušení takovéhoto přístupu by znamenalo enormní zhoršení prostě důvěryhodnosti, zhoršení prostě rizika a zdražení toho financování.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak to ale tedy bude, když David Marek řekl zcela jasně, že příští rok tím schváleným rozpočtem na příští rok stejně ministr financí nebude mít v listopadu nebo v lednu na důchody.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Bavíme se tady spíše o tom konci listopadu, lednu. Ministr financí půjde stejně jako já do vlády a parlamentu a řekne si o další peníze. To znamená požádá parlament o zvýšení limitů výdajů, protože ten je pro něj závazný, ten nemůže překročit, no a parlament nebude mít na vybranou stejně jako neměl na vybranou v letošním případě a bude muset tento limit zvýšit, tím dostane prostor aby dostál závazkům jak v dluhový službě, tak v těch dávkách, na které budou chybět peníze. Čili to je až koncovka toho nešťastného řešení, kdy na úkor prostě mandatorních výdajů prostě zvedám běžné výdaje a je to včetně mezd prostě a jiných prostě příčin.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Všimněte si, jakoby dáno ad hoc, jo, že tady není prostě dlouhodobější koncepce, zdůrazňuju to znovu, protože bychom na tom byli mnohem lépe, kdyby toto bylo už součástí dlouhodobé kalkulace a nemuselo se chodit na konci roku s prosíkem o malou, řekněme, částku k doplnění.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když pane profesore mluvíte o té dlouhodobé koncepci, tak Eduard Janota, a na tom se shodujete všichni, stát by měl začít splácet své dluhy v dobách dobrých, v dobách ekonomického růstu. Klíčové tedy bude, jaká bude ekonomika v roce 2010 a nebo po roce 2010. Skupina ekonomů vedená Janem Švejnarem zveřejní makroekonomickou prognózu, stane se tak v pondělí. Hrubý domácí produkt, podle těch čísel a informací, které mají Otázky k dispozici, má v příštím roce růst v rozpětí 0,4-0,9%, inflace má mírně růst od 1 do 1,5% a nezaměstnanost se má v roce příštím pohybovat v rozpětí 8-8,7%. To je ta nejnovější makroekonomická prognóza.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
To je naše prognóza, ano.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
A na tom je postaven rozpočet, promiňte že skáču do řeči, na tom je postaven v podstatě rozpočet na příští rok.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že tady se shodujete.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Tady se naprosto shodujeme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
S tou makroekonomickou, kterou zítra Jan Švejnar zveřejní. Pane profesore, když tedy v příštím roce mírný růst. Kdy vy vidíte a měl-li byste navrhnout koncepci, kdy by se mělo začít splácet dluhy, kdy by zkrátka rozpočet si mohl dovolit přebytek, ze kterého bude možné splácet státní dluh?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Podívejte se, příští rok bude, jak vidíme ze všeho nemožné toho docílit, ale jestliže by se vytvořil určitý střednědobý plán, podle kterého by se už i v příštím roce ten schodek odvíjel, tak potom myslím, že jakmile nastane konjunktura a podle nás je větší pravděpodobnost, že nastane konjunktura, než že půjdeme do dalšího poklesu, i když to nemůžeme eliminovat, ta možnost tady je, ale jakmile prostě bychom šli do růstu, který je, řekněme, na 3% a vzpomeňme si, že na počátku, řekněme od roku 2001-2002 jsme rostli velice rychle, tak potom já myslím, je potřeba mít opravdu připravený rozpočet, který bude přebytkový a který, řekněme, všechen růst nad 3-4%, prostě velkou část toho by dával na umoření, postupné umoření dluhu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdybych vám argumentoval, že takový růst už tady nebude 3% a že to je, že to je přílišný optimismus vás, jako profesora ekonomie.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Já bych řekl, že ne. Podívejte, já jsem byl, že jo, první kdo argumentoval, že česká ekonomika může růst 6-7%, všichni se smáli v 90. letech a potom v prvním desetiletí tohoto století rostla, takže já myslím, že to není nemožné, souhlasím s vámi že to je za předpokladu, že světová ekonomika si povede velmi dobře a že my budeme správně investovat a tady souhlasím s Milošem Zemanem, že prostě investice budou velice důležité, ale to jsou investice do všeho kapitálu, nejenom fyzického, ale taky lidského kapitálu a tak dále, a potom já myslím, že opravdu ta ekonomika má velký potenciál.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Můžu si dovolit zdvořile nesouhlasit. Pokud by, nebo spíš polemizovat. Pokud se bavíme o nějaké střednědobé koncepci, tak já bych byl šťasten, kdyby cílem té střednědobé koncepce nebylo začít splácet stávající dluh, ale přestat ho zvyšovat. Pokud by se, a v okamžiku, kdybychom dosáhli vyrovnaných rozpočtů a já si myslím, že čtyřletý plán dosáhnout vyrovnaných rozpočtů je mimořádně ambiciózní a vyžaduje nemilosrdné kroky, tak po těch čtyřech letech dosažení vyrovnaných rozpočtů, nechť potom padne rozhodnutí, jestli začneme ten dluh splácet, anebo jestli se z jeho výší smíříme, protože jeho absolutní výše zas není tak dramatická, dramatické je to zvyšování.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Pardon, my mluvíme o dvou věcech. Vy mluvíte o absolutním já o relativním.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Jasně.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Takže ano, jo jistě.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
A pak se bavme o tom, jestli začneme ten dluh splácet a tím snižovat ty náklady a nebo se smířit s těmi náklady na dluhovou službu a ty peníze místo splácení dluhu investovat do budoucnosti, obojí je legitimní.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Jo.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Ale shodněme se na tom, že je potřeba tady mít čtyřletý výhled dosažení vyrovnaných rozpočtů, za každou cenu.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Já jsem velice rád, když i ti, kteří, a Mirka Kalouska z toho ani tak nepodezírám a ty kteří to říkali tady nejsou, když říkali my nepotřebujeme nějaké plánování, výhledy, vize, koncepce, programy, jo, nám stačí tržní mechanismus. Ale já bych se vrátil k profesoru Švejnarovi. Pane profesore, já samozřejmě čtu celou řadu prognóz jak české, tak světové ekonomiky a se zájmem si přečtu i tu vaši. Mně ta prognóza připadá optimistická zejména v tom parametru nezaměstnanosti. Víte proč? Platí ekonomická zákonitost, že nezaměstnanost roste s časovým zpožděním 1-2 roky i v době, kdy se ekonomika dostává do oživující fáze. Já sice pochybuji, vzhledem k vývoji světové ekonomiky, nezapomeňte, že Strauss-Kahn prohlásil, že 50% dluhů bank ještě nebylo rozkryto.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Ano, jistě.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Takže toto je můj základ, že ta světová ekonomika nebude tak optimistická, jak si to představujete vy. Ale i kdyby byla, tak díky tomuto časovému zpoždění, teď je nezaměstnanost 8,5, 8,6. Vy v podstatě předpokládáte, že zůstane na stejné úrovni a to mně připadá jako téměř super optimismus.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Jo, já vám řeknu, z čeho to pochází. My se díváme teďka na příliv a odliv do nezaměstnanosti, čili díváme se nejenom na čísla statická, ale také ten pohyb a je zajímavé, že v několika měsících se tyto dvě čísla přibližují velice blízko k sobě. Čili potom, co ten příliv do nezaměstnanosti stoupnul velice a odliv klesnul a tam se nám navýšila nezaměstnanost, tak v posledních pár měsících, tedy to sledujeme velice pečlivě, se k sobě přiblížily. Čili tam nastává určitá stabilita. Ta se samozřejmě může změnit, ale zase díváme se na různé další indikátory a správně, jak podotýkáte a já to zdůrazňuji taktéž, ta nejistota je obrovská. Čili rozptyl okolo tohoto čísla může být podstatný, ale nicméně...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale vaše prognóza zní, maximum 8,7 nezaměstnanost v příštím roce.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Předpokládáme, ano. Ale tak samozřejmě můžou tam být další věci, které do toho vstoupí. Ale jestliže budeme pokračovat tak, jak se předpokládá v jiných aspektech ekonomické činnosti, tak bych to takto viděl. A ještě jedna věc. Tato recese je zajímavým způsobem jiná než recese předchozí a sice, že se ve většině zemí dostavilo zvýšení nezaměstnanosti rychle, ne se zpožděním, jo. Čili on to vždycky býval takový ten indikátor, který je zpožděný a nyní je celkem málo zpožděný. Čili v tom smyslu i zase na druhé straně může dojít k tomu ne tak zpožděnému výkyvu opačným směrem.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Já vycházím z jiného indikátoru a to je počet volných pracovních míst a ten dramaticky klesl.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Ano, ano.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Pokud se nemýlím, tak je to teď 35 tisíc osob, což je strašlivě málo a když si to přepočtete na uchazeče o práci, tak o jedno pracovní místo se teď v průměru uchází 15 lidí.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Ano, ano.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Proto jsem taky mluvil o zásahu státu a o tom, že by měly být veřejně prospěšné práce na rozsáhlé komunální, regionální a samozřejmě i centrální úrovni.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Předpokládáte, že k takovému kroku, jako vláda, úřednická vláda ještě sáhnete, pane ministře?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Ke kroku...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O kterém mluvil Miloš Zeman.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Stabilizaci v dluhové službě?
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne, ne, ne. Aby stát nabídl veřejně prospěšné práce a možná i zpřísnil sociální dávky vyplácené nezaměstnaným.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já si myslím a souhlasím s Milošem Zemanem v tom smyslu, že to je podmínka, vůbec zpřísnění výdajů, je to jedna z cest, jak opravdu probrat ty položky, které dneska jsou v miliardách, protože ta pasivní nezaměstnanost a aktivní nezaměstnanost, na to dneska dáváme téměř 20 miliard. My jsme před časem dávali miliard 7 a my dneska dáváme téměř 20 miliard, čili tam se musí zvýšit prostě ta disciplína a efektivnost v této oblasti. Já jsem ještě jednu poznámku chtěl, když tady byli o ten střednědobý vývoj, dluh. Moje ambice by byla, kdyby se nám podařilo v nejbližších 3 letech stabilizovat na relativní úrovni tu úroveň, kterou očekáváme v roce 10, to znamená nějakejch 30-39%. Prostě mám obavy, že pokud se tohle nepodaří, tak jsme během 5 let jsme někde na 60%, což je problém. Čili nikoliv ani absolutně, relativně udržet tu úroveň do roku 12 pod 40%.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud tedy, chápu-li to správně, pokud politici nepřistoupí po volbách v květnu příštího roku, tak za ty 4 roky...
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
To může být o 4% každej rok nahoru, samozřejmě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... může být státní dluh České republiky 60% hrubého domácího produktu.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Jasně, jasně, počítejte. Ano, 39 + každý rok 4%.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že by to byla polovina zadlužení státního dluhu Itálie, která stejně jako Řecko patří...
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Řekněme, když tak rádi argumentujeme maastrichtskými kritériemi, byť já vždycky radši říkám, že je to pro naší budoucnost, tak těch 60% je maastrichtské kritérium stability, přes 60% už je porušeno. Ale jestli mohu, pane redaktore, trápíte pořád Eduarda Janotu co ta úřednická vláda ještě do těch voleb udělá. Já bych chtěl říct, že v našich podmínkách ústavních, úřednická vláda nemůže udělat téměř nic, protože všechny tyto nástroje, o kterých tu mluvíme, všechny jsou v rukou parlamentu a teď jsme viděli v přímém přenosu minulý týden, jak to dopadlo. Janotův balíček sám o sobě byl mimořádně měkký. Ne že by Janota nechtěl navrhnout tvrdší, ale prostě navrhl to, o čem se domníval že alespoň tím parlamentem projde, přesto to bylo rozcupováno. Jinými slovy, ten nástroj nemá v ruce úřednická vláda, ten nástroj má v ruce volič. Volič, pokud navolí tuto politickou reprezentaci, nezbaví se svého zadlužení.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne, jenom úřednická vláda to může předložit, proto jsem na to Eduarda Janotu dusil...
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
To sice může, ale viděl jste jak to dopadlo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
..., protože jako vnější pozorovatel mám pocit, že spíš byl nešťastný ve středu a už říkal, že bude přihlížet.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já jsem to říkal, že mám pocit marnosti a že mám pocit takový, že předkládat další návrhy je zbytečné. Ale pochopitelně, pochopitelně toto nemůže platit. Tady je třeba, aby ministerstvo aktivně plnilo svojí funkci ať už za mě nebo za kohokoliv jiného a mělo by mít elementární zájem na tom, aby ten vývoj se podařilo když ne zvrátit, tak aspoň stabilizovat na únosnou míru.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy si myslíte, že je do 4 let možné, aby Česká republika měla vyrovnané státní rozpočty a aby se zastavilo zadlužování státu nebo státní dluh České republiky na těch 40% hrubého?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Vy jste mě špatně pochopil. Já jsem nehovořil ve čtyřech letech vyrovnané státní rozpočty, já jsem hovořil o tom, že v relativním vyjádření dluhu k HDP by nepřekročilo v těch 3 letech 40%, 39% očekáváme zhruba konec příštího roku podle rozpočtu, který schválil parlament. Já bych byl velmi rád, kdybychom se nedostali v roce 11, 12 prostě přes 40%. Pokud nic neuděláme, tak se dostaneme hravě k 50% a toto, čili to musíme v tom postupovat jaksi step by step. Jinou věcí je, daleko přísnějším úkolem je, že se nezadlužíme navíc. To znamená, že bychom sestavili rozpočet vyrovnaný. Absolutně nevěřím, absolutně nevěřím, že by to bylo v nejbližších 5 nebo 7 letech, tomu nevěřím.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Je to možné ale, je to možné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale za jakou cenu?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Je to možné, bude-li k tomu dostatečné politická vůle. Tady je 80 miliardový strukturální deficit. Pokud bychom se během 5 let dostali do normální trajektorie růstu, řekněme onoho 3% až 4%, jak hovoří pan profesor a vedle toho zlikvidovali 80 miliardový strukturální deficit, jsme na vyrovnaných rozpočtech, možné to je. Pochopitelně budeme-li cupovat i tak měkké návrhy jako byl Janotův balíček, no tak to možné není. Proto říkám, to je v rukou voliče, to není v rukou ministra financí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když tady mluvíme o Janotově balíčku, tak jeden z výdajů státního rozpočtu, Janotův balíček počítal se snížením mezd státních zaměstnanců o 4%, nakonec k tomu nedojde, poslanci řekli ve středu snížení platů státních zaměstnanců ne, byť Janotův balíček počítal se snížením platů státních zaměstnanců.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
To není úplně přesné.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Prosím vás, promiňte, ale za tohle můžete vy novináři, jo. A vy jste to teď ještě jako údajně nejlepší moderátor zopakoval. Tady nejde o snížení platů, tady jde o snížení mzdových fondů. Kdo nedokáže pochopit ani tuhle tu elementární kategorii, tak se jí musí naučit, naučit, naučit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Berte to, že to je lajcizování.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Dobře, to je dezinformace, to není lajcizování.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne, to není celkový, promiňte. Když se podíváme na objem mezd, kdybyste mě neskákal do řeči...
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Jako vy mně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
...půjdu na vás vaší strategií, tak byste to pochopil. Takže teď si ukažme jak jde o objem platů státních zaměstnanců.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
No konečně, konečně!
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No žádné konečně, to mělo přijít, kdybyste mi neskákal do řeči. Tak a je to tady, teď to vidíte sami. Takže objem mzdových prostředků, které vynakládá stát na státní zaměstnance. Vidíte ten vývoj od roku 2004 do roku příštího. Janotův balíček, ten objem chtěl snížit. Došlo k tomu, že zůstane na stejné úrovni.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já vám řeknu důvody proč, proč jsem zvolil. Protože jednak jsem neměl dost času, abych vymýšlel nějaká sofistikovaná řešení a potřeboval jsem rozpočet nějakým způsobem sestavit, dát nějaký signál, že se jedná o rozpočet, který chce šetřit a co má vláda v kompetenci jsou běžné výdaje, investice, prostě tam kde nepotřebuju legislativu, tam jsem se snažil věci řešit. Zrušili jsme neobsazená místa, snížili jsme běžné výdaje kapitol, velmi nepatrně jsme jaksi zkorigovali některé úvahy o rozšíření investic a při dnešní rozestavěnosti jsme prostě některým resortům na to nedali peníze a co jsme udělali bylo, že jsme řekli dobře, v privátní sféře lidi mají poměrně složitou situaci. Rovněž se jim snižují mzdy, mají riziko ještě že je firma propustí, důchodcům jsme nevalorizovali důchody, takže jsem si říkal, že třetí věcí je, že i ta veřejná sféra by pro tento rok, výjimečně pro tento rok 2010 mohla nést prostě určité horší podmínky, a proto jsme navrhli snížení prostě objemu mezd o ty 4%.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
/nesrozumitelné/
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Každá firma, každej ředitel organizace, která je pod kuratelou státu, měl možnost to zvážit, někoho propustit, diferencovat, upravit tarify nebo snížit prostě ty různé, řekněme, odměny a nadtarifní formy odměňování, ale byl to opravdu pokus, signál, že prostě celé spektrum tý společnosti se nějakým způsobem pocítí dopad krize a dopad problému rozpočtu, který v roce 10 je. To byl smysl, to byl smysl. Vím, že se to nedá opakovat, jako že se nedá opakovat, že už nebudou valorizovat důchody, jako že se nedá opakovat, že můj nástupce nebude prostě navyšovat o nějaký procentíčko mzdy. Prostě to se nedá, ale ptám se, jaké formy, jaké varianty úspor, byť tady padají velmi zajímavé návrhy, ministerstvo financí navrhne, když se nezmění legislativa, když se ten volební cyklus protáhne, když budeme tady v červenci sestavovat vládu, když pak tady nastoupí ministr financí, který pozná a uvidí tu, ten problém, hrozivý problém deficitu. Takže prostě ten letošní, ten rok 10, to byl ten z jednodušších ještě, protože já jsem, tak říkajíc, vyčerpal některé rezervy, které byly na stole. Ale to další, to už bez legislativy opravdu nepůjde.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se ještě jednou podíváme na ten graf objemu mzdových prostředků, které jdou ze státního rozpočtu, je to desetina. Jsou to přeci jenom desetina státního rozpočtu jde. A teď se ptám Miloše Zemana, byl ministrem financí nebo premiérem, tak o kolik a jakou sofistikovanější metodou by snižoval třeba tento objem peněz, které jdou ze státního rozpočtu na platy státních zaměstnanců.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
No podívejte se, za prvé, jak už jsem to dělal a dělal jsem to zejména v letech 2001 a 2002. Protože na snížení platů státních zaměstnanců a zabránění tomu rozbujelému parkinsonovskému státnímu aparátu nemůžete jít jinak, než komunisté tomu kdysi říkali nehezky kontrola korunou, ale on je to v podstatě jakýsi finanční, chcete-li výdajový limit. To znamená, jsem hluboce přesvědčen a mám v tom víceleté zkušenosti, že u nás minimálně 10% státních úředníků, teď mluvím o úřednících, nikoliv například o učitelích, je absolutně neschopných, líných a jedině co zasluhují je být propuštěn. Jestliže snížíte v těchto kategoriích o 10% objem mzdových fondů, tak můžete přidat 6% těm ostatním a celková úspora jsou ta zmíněná 4%.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není to ale přeci jenom málo v tom celkovém?
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
No tak my teď mluvíme o snížení platů státních zaměstnanců a já uznávám, že je zapotřebí selektovat. Něco jiného jsou učitelé a něco jiného, zejména v době informatizace, kdy rutinní pracovníci mohou být pohodlně nahrazeni počítači, snižování počtu státního aparátu. Já bych a tady souhlasím s Miroslavem Kalouskem, šel do daleko většího snížení státního rozpočtu u kapitol ministerstev, protože János Kornai kdysi napsal půvabnou knihu o sacím reflexu. Prostě když nabídnete libovolnému ministrovi jakýkoliv objem prostředků, je vždy schopen ho utratit a to zpravidla tím neefektivněji, čím prostředků má. Ale dovolte mi jednou větou poznámku, protože na to nemůžu zapomenout. My si tady někdy útěšně říkáme, že máme jenom 40, ani ne 40% toho poměru mezi dluhem a HDP, kumulativním dluhem a že ostatní mají 60, 80, 100. Přátelé nezapomeňme, že Lotyšsko mělo 15%, jo, krásných 15%, dokonce pozor, mělo přebytkový rozpočet, to se málo ví a dostalo se do kolapsu -20% pokles HDP, protože Mirku Kalousku, tam mají pitomou rovnou daň.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Ale houby, jak jsi teď mohl říct takovouhle strašnou podpásovku. Přece dobře víme, že Lotyšsko se dostalo do problému kvůli zadlužení domácností v zahraničních měnách. To prostě do toho musíš počítat taky. A dobře to víš. Ani rovná daň, ani progresivní daň v žádné zemi neměla dopad na hloubku krize. Na hloubku krize měly dopad úplně jiné parametry.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přispívá rovná daň, pane profesore, k tomu, že, k tomu, že zkrátka ta krize může být hlubší? To znamená, je rovná daň blbostí, jak naznačuje Miloš Zeman?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Jak víte, já jsem pro progresivní zdanění. Já myslím, že rovná daň nemá okamžitý efekt toho rozsahu co vidíme samozřejmě v Estonsku, Lotyšsku a řadě dalších zemí v Pobaltí. Tam též hraje velkou roli to, že se pevně připoutali k euru, ale nebyli součástí eura. Jakmile jdete na tento systém směnného kurzu, tak potom musíte počítat s obrovskými výkyvy uvnitř ekonomiky, zvlášť když dochází k velkým extrémním šokům jako v nynější krizi.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
A navíc ještě, jestli mohu doplnit pana profesora. Růst Pobaltí, zejména v Lotyšku, byl postaven na úvěrech, na úvěrech a bohužel na zahraničních úvěrech, čili tam zapláčou zejména švédské banky, severské banky, ale i jiné. Takže prostě to byl růst, který byl enormní, ale byl na hliněných nohách a to se projevilo.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Ale to říkáte teď, jenomže vzpomeňte si na období a není to tak dávno, 2, 3 roky zpátky. Ekonomičtí tygři, Pobaltí, náš vzor, jako byl Sovětský svaz náš vzor, najednou Pobaltí náš vzor.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Ale Miloši, ale tak jako se rovná daň nijak nepodepsala na té konjunktuře, protože to bylo způsobený monetární bublinou, tak se také nepodepsala na té krizi.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Všechny ekonomické analýzy včetně Janotovy dokazují, že zejména v období krize rovná daň generuje trvalý deficit státního rozpočtu. Je to tak pane ministře? Napsal jste to ve své práci. Já vás pouze cituji.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já jsem řekl a za tím si stojím, že na to jaké jsou výdajové poměry v České republice, jak jsou nastavené prostě ty různé sociální a jiné zákony, které požadují enormní částky rozpočtu, tak rovná daň ve výši 15% u fyzických osob prostě nestačí. To je fakt, za kterým stojím byť jsem za to kritizován a říkám, že je třeba ty věci řešit teda komplexně. Znova říkám, já bych preferoval spíše ty nepřímé daně než přímé daně, ale v této položce už v zájmu, že budu škrtat, že budu zvýrazňovat, že budu ubírat někde momenty solidarity, tak tady tento prvek solidarity aspoň u marginálních sazeb, to znamená u těch nejvyšších příjmů prostě, tam bych si dovedl představit někde v úrovni 30%.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Pane ministře, němečtí podnikatelé požádali svoji vládu asi před měsícem, aby jim zvýšila daně o 5% a to jste si jistě všimli.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
To byl úžasnej marketingovej tah od lidí, kteří dobře věděli, že ta vláda nic takového neudělá a oni budou vypadat hezky. Ale já vám Miloši veškeré tohle kacířstvo odpustím za tu vůli v ořezávaní v těch výdajích, do toho pojďme spolu a pak se dá možná dohodnout i nějaký kompromis u těch daní.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ještě jsem se chtěl zeptat ministra financí Eduarda Janoty. Když tady jste poslouchal návrh na úspory ve státním rozpočtu, co se týče mzdových objemů pro státní sféru, pro stát, pro ministerstva. Sofistikovanější cestou, kterou byste ještě mohl do května do voleb příštího roku jít, jakou byste volil?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Tak tady je otázka opravdu, a přece je všeobecně známo, že efektivnost naší státní administrativy není hodnocena nějak dobře. Je to jedna z možností, ale nevím, kdo by mě podporoval, to za prvé.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Třeba premiér, když vás ve vládě ještě chce.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Za druhé, myslím si, že je to jedna z možností jak řešit ty deficity, ale zdůrazňuji, to gró leží úplně v jiné rovině, to leží v té rovině mandatorních zákonných výdajů všeho druhu. Teď nemyslím jenom sociální, myslím tím stavební spoření jako příklad. Prostě my utrácíme řádově 14-15 miliard za stavební spoření. Všichni z nás máme stavební spoření, naše rodiny mají, protože to je nejlepší typ prostě úspor, vkladů chcete-li. Nikde takový úrok při součtu s příspěvkem nikde nedostanete.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Všichni dotujeme solární a větrnou energii.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
To jsou možné další věci, čili jistě v úspornosti veřejné správy jako celku se dají najít nějaký rezervy, ale to jsou zlomky toho, co budeme muset řešit, prostě sofistikovaně, systémově, prostě přes úpravu legislativy.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Já si myslím, že jestliže byste začali tímto směrem a takto vlastně už nastaví ty parametry i pro ten zbytek.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Pokusil jsem se pane profesore, jak jste si všiml teda. Jenom 4% za 7 miliard a se zlou jsem se potázal, u politiků. Možná, že více občanů by to pochopilo, jako že to je nezbytný krok, ale jak jste viděl, tak politici minulý týden prostě měli diametrálně odlišný názor, někteří.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A jste schopen se vrátit k té úvaze seškrtání podpory stavebního spoření v rámci toho návrhu, který předložíte premiéru Fischerovi?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Zcela určitě schopen jsem, otázka je, jak to bude bráno zase politicky. Vím, že Maďaři i Němci prostě provedli zásah do systému takový, že řekli, že s platností od prostě příštího roku už ta pravidla, na která platila z pohledu podpor i pro staré smlouvy, neplatí. Prošlo to zákonně, čili nebyl tam nějaký problém retroaktivity, zásahu. U nás už každý hned hovoří o retroaktivitě, o tom že prostě na to není právo ze zákona, takto měnit uzavřené závazky. Prostě ta nevůle pochopitelně, protože tomu bankovnímu sektoru to vytváří určitý polštář, ty banky by byly samy proti sobě, kdyby podporovaly takovýto úsporný manévr, ale já říkám, toto je velmi nadstandardní, nadstandardní forma podpory ze státního rozpočtu. Kdo chce to zdůvodnit, tak říká, že to vytváří multiplikační efekty a podobně, ale já myslím, že jsme dneska i v oblasti bytové výstavby úplně jinde, než jsme byli kdysi před tím. Dneska jsou některé kapacity, které jsou spíš neudatelné, volné a jaksi touto formou jako jsme stanovovali stavební spoření pokračovat dále, je podle mého názoru nerozumné, ale už několik pokusů zkrachovalo.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Multiplikační efekt je nesmysl v okamžiku, kdy stavební spoření můžete použít na cokoliv.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Ano, ano, ano.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
A vy ho můžete použít na cokoliv.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A s tímto návrhem tedy jste ochoten přijít, aby například se ty podmínky změnily k 1. lednu roku 2011.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
S tím jsem přišel v září a jsem ochoten s tím přijít klidně i v lednu, protože to považuji za rozumné, zejména a v našich podmínkách prostě složitosti rozpočtu a snahy o ozdravení a o snížení deficitu, naprosto nutné. Protože 12, 14 miliard se nenajde jen tak na cestě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ještě se podíváme na grafiku, která se týká příjmů státního rozpočtu. Znovu se vrátíme k příjmům, protože tady ještě nebyla řeč o spotřební dani. Od ledna se zvýší spotřební daň. To je jeden z části, jedna z části onoho Janotova balíčku. Podívejme se na to, jak se vyvíjejí příjmy státního rozpočtu ze spotřební daně, kterou je zdaňováno například kouření. Teď vidíme celkové příjmy státního rozpočtu, ale za pár okamžiků se tedy podíváme na spotřební daň a příjmy ze spotřební daně, protože z těch celkových příjmů státního rozpočtu, tak spotřební daň tvoří nějakých 143 miliard korun, je to zase desetina příjmů, jak jste teďka viděli ty celkové příjmy státního rozpočtu, tak je to zhruba desetina ze spotřební daně a teď už vidíte růst příjmů státního rozpočtu ze spotřební daně České republiky. Zvýšení spotřební daně, jak velký polštář pane ministře ještě tady je, to znamená, když v lednu se zvýší...
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Podívejte se, ta spotřební daň včetně cigaret, pohonnejch hmot, měla přinést asi 7 miliard. Ono už to možná neplatí, protože myslím, že ve čtvrtek byl projednáván v Senátu právě návrh zákona, který schválila sněmovna a ten tu spotřební daň v podstatě, která byla na pivo, tak tu jaksi navrhuje neakceptovat. To znamená, že se tento zákon zase vrátí do sněmovny a je tam další 1,2 miliardy korun řádově asi dopad. Co se týče cigaret, tak tam jde o to, že musíme dodržet určité limity, které platí pro Evropskou unii. My jsme v situaci, kdy my se budeme muset dostat na úroveň těch průměrných cen, myslím, že někdy v roce 2012 a bohužel některé země jako Ukrajina, Polsko, tam mají ten termín asi o jeden rok posunut, takže to může nám přidělat problém, že se bude více pašovat a že v podstatě tím pádem jakékoliv velké ambice v tomto my mít nemůžeme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdy tedy podle vás, jak by mělo rozvrženo v čase dojít k dalšímu zvyšování spotřební daně na cigarety, což tady určitě bude kuřák Zeman.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Znova říkám, rok 2012 je pro nás ten, kdy se musíme dostat na minimální sazby, které patří v Evropský unii.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A kolik nám ještě chybí?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Nám skončilo přechodné období 2010, teď už ještě za pana ministra Janoty, už to bylo rozděláno za mě, byla učiněna nová dohoda společného navyšování spotřební daně postupného u cigaretových výrobků a tam je potřeba, ne že bychom nemohli si my skokově přidat víc, ale nežijeme na pustém ostrově, to znamená, je potřeba hlídat kolik zdaňují ostatní státy, protože když skokově přidáte, tak vám velmi stoupne kontraband a naopak vyberete méně, to platí u lihu i u tabáku, takže tam musí ta Evropa postupovat koordinovaně, ta dohoda tam je, ta daň bude průběžně zase stoupat až do roku 2013 ve všech zemích. Pochopitelně menší polštář je u pohonných hmot, protože v ekonomice našeho typu se každé zvýšení spotřební daně pohonných hmot promítne do ceny v zásadě jakéhokoliv výrobku, tam musíte být velmi opatrní.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to znamená, že vy byste příští rok, přespříští rok nezvyšoval spotřební daň na pohonné hmoty?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Za této situace určitě ne. Také bych ji nesnižoval. Populisticky sociální demokracie navrhla snížit asi o 18 miliard spotřební daně.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Mám dojem, že to navrhoval Vlastimil Tlustý.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Ten také.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A byla to reakce na zdražování pohonných hmot, když ropa šla nahoru?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
To já myslím, že to je to nejhorší. Snažit se kompenzovat cenové výkyvy výší spotřební daně, to je jedna z největších ekonomických hloupostí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak jakou spotřební daň byste zvyšoval, abyste získal od lidí spotřebou víc?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Já teď nevidím kromě té evropské dohody u cigaretových výrobků, kde souhlasím s tím, že všechny evropské země budou plynule zvyšovat zase až do roku 2012, tak nevidím polštář u spotřební daně, pokud bychom se bavili, pokud bychom se bavili o zvýšení současných daní. Já jsem stále přesvědčen, že se to dá řešit jenom na té výdajové straně, ale pokud bychom se bavili o zvýšení daní, tak jsou v souladu s tím, co říká pan ministr Janota. Já bych v takovém případě preferoval samozřejmě DPH.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Daň z přidané hodnoty, to znamená, vy už byste také nesahal kromě cigaret na spotřební daně?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já bych preferoval, kdybych prostě mohl předkládat jakýsi svůj návrh, zvýšení spodní sazby DPH. Na druhé straně, kdyby to situace umožňovala, tak bych radši viděl určité sblížení těchto sazeb, protože ten trend by měl směřovat tam. Nicméně mám obavy, že k tomu asi nebude vůle a ani možný prostor. Protože velmi se mi líbí ten atak na ty výdaje, opravdu to velmi oceňuji co tady bylo řečeno, nicméně ta realita, to je realita velmi tvrdá a já už jsem se se zlou potázal.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Tak já už po desáté opakuji, že je to atak na výdaje v rozsahu 70 miliard, které tady byly po volbách a slibovány před volbami v roce 2006.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Ale v roce 2008 už polovička z nich vypadla.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Ale v každém případě, těchto 70 miliard by znamenalo vrátit se do situace na začátku roku 2006, kdy nikdo příliš neprotestoval.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Omlouvám se, ale to není pravda.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Ale v současnosti musíme tlačit nejenom na výdaje, ale i na příjmy a není možné, jak si představuje Mirek Kalousek, že my se budeme dívat na to, jak je tady zbytečně nízká daňová sazba nebo složená daňová kvóta. Račte si to prosím porovnat, zda v západní Evropě, ve Spojených státech asi dál, ale o tom už jsme mluvili. Čili pokud jde o spotřební daně, rozhodně s výjimkou cigaret a tam odpověď na vaši otázku. Do roku 2012 to má být za 2,50 o krabičku víc, jo. Tak není důvod například zvyšovat daně z pohonných hmot, protože tady na rozdíl od toho stavebního spoření ten negativní multiplikační efekt skutečně platí, protože když zdražíte tento vstup, jo, tak co vyberete na spotřební dani, to ztratíte dejme tomu na korporátní dani a tak dále. Ale nesouhlasím s panem ministrem Janotou, že by bylo třeba sbližovat daňové sazby. O tom uvažujme v době konjunktury, protože v té snížené sazbě DPH máte v podstatě základní potraviny, máte léky, jo. A bylo by naprosto nesolidární, aby se tato snížená daňová sazby zvyšovala. Na druhé straně tam, kde jde o takzvané zbytné výrobky, nechci teda rovnou říkat luxusní, ale zbytné, tak tam bych to mírné zvýšení základní sazby DPH uvítal. Ale základní rozdíl mezi námi je a i s panem profesorem Švejnarem, že já doporučuji z fiskálních ale i samozřejmě těch politických důvodů, orientovat se daleko spíše na přímé než nepřímé daně, případně kombinovat obojí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Poslední otázku bude mít Jan Švejnar. Ještě se ale podíváme právě na, ne složenou daňovou kvótu, ale na den daňové svobody jako jeden z ukazatelů, že Česká republika na tom není nejhůř co se týče výše daní. Pomyslný okamžik, ze kterého jde veškerá mzda občana právě do jeho kapes a kdy pracuje na stát. Letos jsme měli den daňové svobody podle výpočtu Liberálního institutu 13. června, tady vidíte vývoj v těch uplynulých letech. Od roku 2000 do roku 2009 červená křivka je den daňové svobody, ten den samotný, 13. červen a počet dní, kdy pracujeme jako daňoví poplatníci na stát. Ten výskok mezi roky 2008 a 2009 způsoben ekonomickou krizí, která změnila vývoj posledních dvou let, kdy se počet dní práce na stát zmenšoval. Odsouvání dne daňové svobody kvůli ekonomické krizi neprožívá jen Česko ale i další země a teď se podívejte na srovnání. Hodně pracují na stát Britové, ještě víc než my občané České republiky, Francouzi pracují dokonce až do 21. července, Italové do 6. července a seřazené. Vidíte, že Česká republika na tom není zase tak špatně. Je sice nad průměrem zemí OECD. Je tady tedy prostor pro zvyšování složené daňové kvóty, odsouvání dne daňové svobody Jane Švejnare?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Já myslím, že je opravdu zvláštní, když budeme mít poměrně vysokou nezaměstnanost dlouhou dobu, tak bych co nejvíce doporučoval, já vím že to přestane být, ale to znamená snižovat odvody z mezd a vůbec zdanění pracovní síly, jo. To je taky vstup, to je náklad pro podniky, je to velký náklad a myslím, že je lepší, když podniky používají více pracovní síly než méně nebo když propouštějí méně zaměstnanců než více a tam ta daňová soustava je u nás dost nemilosrdná. Opravdu my zatěžujeme pracovní sílu tradičně mimo teda toho minulého nebo letošního roku velice silně a zde myslím, že opravdu to snížení těch přímých daní a do toho bych dal i odvody z mezd a všechno co se váže k pracovní síle, co nejvíc tomu odlehčit a spíš opravdu zdaňovat spotřebu, protože spotřeba je něco, kde lidé si musí uvědomit, že mají spotřebu, plus nemovitosti. Já myslím, že tam byl správný krok, krok správným směrem, že se zvýšila daň z nemovitostí. Tu máme stále ještě velmi nízkou k poměru k ostatním zemím. Je to neefektivní, nemovitosti jsou u nás viděny jako spotřeba ne jako investice. Ve většině zemí, kde se je větší zátěž daňová, tak to lidé vidí jako investici, to znamená když odjíždějí, pronajímají své byty a tak dále, my zatím to vůbec nečiníme, takže já si myslím, že tady je spousta neefektivnosti, kterou opravdu kdyby si ministerstvo financí nebo nějaký tým na to sednul, tak by mohl velice já myslím převody, různými převody v té daňové soustavě zvýšit její efektivitu a snížit zátěž na pracovní sílu, která je důležitým vstupem pro podnikatele jako náklad. Vnější vysoká daň často nutí, slyším to nepřímo od lidí, k různému vyhýbání, kdy podnikatelé platí lidem minimální mzdu, jenom něco nízkého a potom na černo jim doplácejí jinde, čili to zase jsou úniky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A nebo takzvaný švarsystém, že zaměstnávají stále na živnostenský list.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Přesně, vidíme jak vysoká zátěž v určité oblasti, zvlášť kde jsou lidé, kde je lidský faktor a vynalézavost lidská v tom, kde to potom vede k distorzím, které mají obrovské negativní dopady.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co z toho byste odstranil pane ministře?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Tak já osobně znova říkám, to už tady bylo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Daň z nemovitostí?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já si myslím, že daň z nemovitostí je velmi nízká u nás a v podstatě veškeré mise měnového fondu a OECD prostě upozorňujou na tento fakt. Je pravda, že na druhé straně tady existuje řada, řekněme fundamentalistů daňovejch, který říkají že už to je jednou zaplacená daň, že ta by vlastně neměla být vůbec žádná, nicméně já se s tímto názorem, s tímto názorem neztotožňuji. To znamená, jenom...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přišel byste také s návrhem na zvýšení daně z nemovitosti?
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já v podstatě chci říct toto. Jestliže jsme v roce 2002 měli daňovou kvótu v užším pojetí 20,2% a tu složenou 36,2, tak v letošním roce máme 18,3 a složenou 33,6. Pro příští rok to zvedáme na 19,6 a 35,3. Souhlasím s tím, že zvyšování kvóty, snižování kvóty nikoliv, ale tu restrukturalizaci, to znamená méně pojištění, více daní a teď najít ty vhodné typy daní, s tím já bych souhlasil taktéž.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ministr financí Eduard Janota, expremiér Miloš Zeman, exministr financí Miroslav Kalousek a ekonom Jan Švejnar. To byla čtveřice hostů dnešních Otázek, děkuji za tuto věcnou debatu a věřím, že se někdy, možná v jiné sestavě a nebo v této sestavě v Otázkách sejdeme. Díky a na shledanou.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Na shledanou.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/, bývalý ministr financí
--------------------
Na shledanou.
Miloš ZEMAN, bývalý premiér
--------------------
Na shledanou.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, University of Michigan, analytik CERGE-EI
--------------------
Na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takové ještě byly dnešní Otázky, ale další téma.
