Ministr financí názor nezměnil

Ministr financí, stejně jako vláda, trvá na stanovisku, že původní záměr předkladatelů nepředstavoval systémové řešení. Protože však v Poslanecké sněmovně existuje většina požadující najít doplňkový zdroj financování integrovaného záchranného systému v „povinném ručení“, ministerstvo financí spolupracovalo na kompromisu. Ten zohlednil nejzávažnější připomínky vlády.

Úhrada nákladů hasičských zásahů a odvod tří procent přijatého pojistného z „povinného ručení“ do fondu zábrany škod, jeho použití ani výsledný kompromis však nejsou návrhem ministra financí. Ve stanovisku vlády k původnímu poslaneckému návrhu je doporučení danou věc řešit obdobně jako například úhradu nákladů zdravotních pojišťoven. Vláda tedy jasně řekla – souhlasíme s nutností řešit problém, ale nesouhlasíme s formou, jakou to chtějí učinit poslanci. Nejedná se proto o žádnou změnu názoru ministra financí ani vlády.

Oproti původnímu návrhu tak nejde o odvod jakéhosi parafiskálního poplatku ve výši šesti procent vybraného pojistného, ale o zavedení povinné úhrady nákladů hasičů vynaložených při zásahu u dopravních nehod nebo zásahu vyvolaného úmyslně. Vedle této povinnosti se navrhuje vytvoření fondu zábrany škod, kdy by se část prostředků z tohoto pojištění, tj. ona tři procenta z přijatého pojistného ročně, měla použít na zábranná opatření. Ta mají v konečném důsledku vést ke snížení následků dopravních nehod a tím i výplat pojistných plnění. To je v zájmu jak pojišťoven, tak i vlastníků vozidel. O užití těchto prostředků by měla rozhodovat k tomu zřízená komise složená jak ze zástupců státu, integrovaného záchranného systému, tak i pojišťoven.

V článku se tedy míchají dvě rozdílné věci. Onen zmiňovaný odvod tří procent nemá sloužit k financování „výjezdu hasičů“. Pokud by se autor článku do návrhu opravdu podíval, zjistil by, že má sloužit především k pořízení techniky, a to nejen hasičů, ale i ostatních složek integrovaného záchranného systému.