Titulek v názvu je myšlen pochopitelně ironicky jako reakce na bombastické novinové a televizní zprávy o snížení státního dluhu ministrem financí Andrejem Babišem poprvé od roku 1995 o 20 miliard korun.
Již v minulosti jsem obdržel několik dotazů, jak je možné vykazovat snižování státního dluhu v situaci, kdy ekonomika trpí každoročními rozpočtovými deficity. Ukažme si nyní, jak k uvedenému poklesu dluhu může dojít.
Použijme nejprve jednoduchý příklad rodiny pana Nováka, jejíž měsíční příjmy činily po dobu jednoho roku 50 tisíc korun a výdaje byly ve výši 100 tisíc korun. Deficitní hospodaření rodiny vedlo každý měsíc k růstu rodinného zadlužení o 50 tisíc korun. Přesto koncem roku pan Novák ohlásí pokles rodinného zadlužení, což je na první pohled ekonomický nesmysl. Vysvětlení spočívá v rozlišení mezi celkovým dluhem a čistým dluhem.
Představme si, že rodina pana Nováka vykryla svůj rozpočtový deficit bankovním úvěrem ve výši 600 tisíc korun. Zároveň měla doma našetřenou rozpočtovou rezervu na krytí neočekávaných výdajů ve výši 200 tisíc korun. Celkový dluh rodiny činil 600 tisíc korun, čistý dluh rodiny po odečtení rozpočtové rezervy byl ve výši 400 tisíc korun. Následně se koncem roku rodina pana Nováka rozhodla rozpočtovou rezervu snížit na polovinu. Pan Novák vrátil bance 100 tisíc korun. Jeho celkový dluh vůči bance klesl na 500 tisíc korun. Čistý dluh rodiny pana Nováka se ale nesnížil a i nadále činil 400 tisíc korun.
To, co platí v malém pro rodinu pana Nováka, platí ve velkém i pro stát. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek zahájil v minulosti úspěšný Projekt státní pokladny spočívající v postupném snižování dluhové rezervy, která vznikla za účelem lepšího řízení likvidity státu. Pro stát je totiž výhodné půjčovat si v předstihu v době, kdy výpůjční podmínky jsou příznivé, nikoliv za situace, kdy je to sice aktuálně potřebné, ale výpůjční podmínky mohou být výrazně horší. Projekt státní pokladny, který byl zahájen k 1. lednu 2013 (viz. dokument Strategie financování a řízení státního dluhu z července 2013), umožnil snížení dluhové rezervy o cca 110 mld. korun.
Jestliže tedy ministr Andrej Babiš pokračuje ve snižování dluhové rezervy, snižuje celkový dluh státu, ale nesnižuje čistý dluh. A protože věrohodným ukazatelem stavu veřejných rozpočtů je čistý dluh, jsou dnešní zprávy Andreje Babiše pro laickou veřejnost matoucí. Jediným ekonomicky čistým řešením, jak snížit deficit veřejných financí ČR v ekonomickém slova smyslu, je předložení přebytkového rozpočtu. Kdy jindy, než v situaci rostoucí české ekonomiky, je k tomu příležitost.
Vše ostatní jsou pouze „účetní triky a kouzla“. Takže z té Nobelovy ceny za ekonomii, pane ministře, asi nic nebude.
Ing. et Ing. Miloš Nový
bývalý děkan Fakulty ekonomické ZČU v Plzni
předseda Krajské expertní komise PK TOP 09 pro veřejné rozpočty
