České lesy jsou vlivem několik let trvajícího sucha a kůrovcové kalamity ve velmi špatném stavu. Na mnoha místech Jeseníků nebo Vysočiny, kde ještě loni byly husté smrkové nebo borové porosty, jsou dnes obří holé mýtiny; jinde stromy sice ještě stojí, ale už mají rezavé jehličí, brzy uschnou a budou pokáceny. Podle odhadů ministerstva životního prostředí kůrovec a sucho letos zničí asi půl milionu hektarů lesa. Příčina této katastrofy je známá a už přes dvacet let na ni upozorňují ekologové i akademici: české lesy jsou málo druhově pestré, více než z poloviny je tvoří smrk a když pak přijde kůrovec, kosí je ve velkém a nic mu nestojí v cestě.
Jediným možným řešením je začít budovat druhově pestřejší lesy. Pomohlo by také při kácení dělat menší paseky – současné zákony umožňují holoseče o rozměru jednoho hektaru, což vede k vysychání půdy, odplavování živin při přívalových deštích a erozi. Dalším problémem je, že majitelé musejí vykácený les podle zákona během dvou let zalesnit sazenicemi, které často uschnou. Kdyby nechali na pasekách vyrůst „plevelné“, stromy jako je bříza, jeřáb nebo olše, v jejich stínu by mohly vyrůst třeba duby nebo jedle. Větší přítomnosti těchto stromů v české přírodě nicméně brání i extrémně přemnožené srny, jeleni a další zvěř, která poškodí více než polovinu všech mladých stromků.
Skupina poslanců z TOP 09, Pirátů a ANO připravila novely zákonů o lesích a myslivosti, které by mohly stav českých lesů zlepšit. Sedm pozměňovacích návrhů jde v září do sněmovny, ale jejich úspěch je nejistý – ve velké části poslanců přetrvává pocit, že radikální změny nejsou potřeba. Jedním ze zákonodárců, kteří se změny snaží prosadit, je poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Současný dramatický stav zachycuje text Jak zachránit lesy v aktuálním Respektu 34/2019.Následující rozhovor s místopředsedkyní TOP 09 je doplněním a pozvánkou ke koupi.
To je dobrá otázka, která myslím míří hlavně na ministerstvo zemědělství. Když o pozměňovacích návrzích ohledně lesního zákona jednáme ve výboru pro životní prostředí, zástupci ministerstva zemědělství, jsou vždy proti. Přitom je i laikovi jasné, že je třeba něco udělat. Když projíždíte českou krajinou, vidíte, jak se špatný způsob hospodaření podepisuje na krajině. Všude jsou rezavé smrky. Když jedete Rakouskem, nic takového nevidíte. Já nejsem odborník na lesy, jsem coby poslanec prodlouženou rukou odborných kruhů, které s námi na návrzích spolupracují, tedy lidí z univerzit, ekologů a tak dále. A z jejich odborného hlediska by tyto změny zákonů pomohly.
Jde o sedm pozměňovacích návrhů. Zásadní změnou, která by lesům pomohla, je udělat z obrovských smrkových monokultur druhově pestřejší a odolnější lesy s větším zastoupením listnáčů. Jeden z našich návrhů proto zvyšuje povinné zastoupení právě jiných druhů, než je smrk nebo borovice. Další z návrhů by pomohl přirozenější obnově lesa. Vlastník je dnes povinen během dvou let zalesnit vykácený les - a když tam vysází malé stromečky, často uhynou, protože nemají stín a vhodnou půdu. My navrhujeme, aby se povinná lhůta na zalesnění prodloužila. Další z návrhů míří k tomu, aby lesy lépe zadržovaly vodu. Dnes jsou možné velké holoseče, které vytvoří mýtinu, která je vysušovaná sluncem a nedrží se v ní voda. Měly by se tedy zmenšit na půl hektaru, což by v lesích udrželo víc vláhy. Další z návrhů se týká myslivosti. Možnost vyrůst listnatým lesům v současné době omezuje přemnožená spárkatá zvěř, která stromečky spásá. Nemají vůbec šanci. Tenhle problém by vyřešilo, kdyby se počty zvěře vyřešili mechanismem, který je běžný i v zahraničí. Porovnává poškození lesa dvou srovnatelných teritorií a tím se určuje reálné počty zvěře. Odborníci tvrdí, že v současnosti uváděné počty zvěře neodpovídají reálným počtům, jsou podhodnocené.
Na tohle nedokážu říci nic jiného než to, že odborníci říkají, že kůrovcová kalamita v kombinaci s postupující klimatickou změnou je bezprecedentní a může způsobit nedozírné následky. Dát lesy zpátky do pořádku starými způsoby se nepodaří. To je názor odborníků, se kterými spolupracujeme. Jsou to experti z univerzit, třeba ekolog Jakub Hruška, bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan a mnoho dalších. Máme nezpochybnitelné kapacity z oboru, které jsou schopné říci, co je třeba pro ochranu lesa udělat. Nejde to dál odkládat jako ministerstvo zemědělství, které jen neustále říká, že něco udělá a připraví. Nechtějí se problému postavit čelem.
Už jsme o nich jednali ve výborech. Z námi navrhovaných pozměňovacích návrhů prošly zatím jen dva, ty zásadnější zatím neuspěly. Vyvíjíme iniciativu napříč politickým spektrem, návrhy předkládáme spolu s Piráty a Evou Fialovou z hnutí ANO, která je v tom ale ve svém klubu velmi osamocená. Většina ze zástupců ANO hlasuje ve výborech proti návrhům. Docela se shodujeme s KDU-ČSL. Problém je s ODS, která v této otázce nezastává zelená stanoviska, spíše se kloní k průmyslovému přístupu. Nechci odhadovat, jak to dopadne, ještě nás čekají ve sněmovně jednání. Těch pozměňovacích návrhů bude celkem sedm. Doufáme, že co nejvíce z nich projde. Pokud ANO najde shodu a půjde proti ministerstvu zemědělství, tak se to může povést.
Nejvíc proti je vždy ODS, pak většina z hnutí ANO, dále komunisté, kteří stojí za ministerstvem zemědělství. ČSSD má ve vládě svého ministra zemědělství Tomana, což - myslím - vyjadřuje jejich postoj. Stan nikdy nebyl proti našim návrhům. SPD některé pozměňovací návrhy podpořila, ale většinu spíše ne. Piráti a KDU-ČSL jsou pro návrhy, stejně jako my.
Všechny návrhy odmítají. Když se jich zeptáme, jaké změny navrhují oni, začnou neurčitě a velmi vágně slibovat vlastní novely zákona. Nelíbí se jim představa, že by změny vzešly z poslaneckých pozměňovacích návrhů. Sami ale s ničím nepřicházejí. Je to velmi nekonstruktivní přístup.
Já doufám, že převládne zdravý rozum. Každému poslanci bych doporučila, ať se projede po D1 a kouká kolem sebe. Na první pohled jsou vidět enklávy uschlých smrků. Ekologové se shodují, co je třeba udělat. A my jsme jejich rady vyladili do konkrétních návrhů, které už moc zlepšit nejde. Musím říci, že nám pomáhá podpora veřejnosti, která se ozývá, chodí nám hodně dopisů, mnohem víc než u jiných témat. Záleží jim na stavu českých lesů a uvědomují si katastrofu, které čelíme. Snad to bude mít na rozhodování poslanců nějaký vliv.
Už brzy, tedy v zářijovém čtení.
Zdroj: Respekt.cz, Petr Horký, 21. 8. 2019
