Zrušení několika set poboček představuje v záchranářské terminologii zastavení tepenného krvácení. Ale už v Koreji věděli, že pacient se z MASHe musí dostat do nemocnice, aby se nakonec uzdravil. Jinak se jeho stav opět zhorší. Víme ale, kam chceme převézt poštu?
Mnoho let jsem působil jako krizový manažer ve firmách, které mají problém, a dostával je z nich. Proto trochu nevěřícně koukám na debatu kolem České pošty. Rušení poboček České pošty vyvolalo mnoho emocí a bylo nutné kvůli změnám na trhu poštovních služeb a ekonomické realitě. Co bude nutné podniknout dál je teď mnohem důležitější, protože uzavření 300 poboček není celé řešení, ale jen, věřím, že správná, první reakce. Trend je však zcela opačný.
Několik let jsme byli svědky toho, jak pošta nemohoucně hledí na svou konkurenci. V privatizovaných službách jako je doručování balíků ji převálcoval komerční sektor, který jde cestou ne stovek, ale tisíců poboček, kde jen neplatí nájmy nebo zaměstnance, ale nakupuje samotnou službu. Evidentně to jde i bez těchto nákladů. Řada lidí volá po nové definici veřejné služby, ale důležitá je ekonomika podniku.
V Ústeckém kraji pošta zrušila 27 výdejních míst. Můj dotaz je jednoduchý – je pošta připravena na další vývoj služeb, nebo čekáme na další propouštění a zavírání? Přesně o tom se chci jako radní pro rozvoj bavit s vedením pošty daného regionu (východní a severní Čechy). Rád bych věděl, zda současný počet poboček (a lidí) bude stačit na obsluhu klientů, kteří budou nuceni cestovat do vzdálenějších částí svých měst. A bez automatů jako výdejní boxy nebo podací automaty se taky neobejdeme. Nebojím se jich a když si mohu sám vyzvednout třeba počítač v hodnotě desítek tisíc, doporučený dopis by nemusel být jen na pobočce.
Pošta má smysl jako kontaktní místo mezi státem a občanem – a má svou roli zejména pro ty, kteří nevyužívají počítače nebo jiné digitální technologie. Rozšiřme její záběr i na úřady – model CzechPointů je vyzkoušeným řešením, ale zaměřme se opravdu na nutné případy.
Transformace pošty čekala na vládu, která měla odvahu s tím něco dělat, ne jen platit a platit. Rušením to nesmí skončit. V Německu a Rakousku se poštovní služby úspěšně privatizovaly a tyto země jsou považovány za příklady úspěšné transformace státních monopolů na trhu s poštovními službami na konkurenceschopné a inovativní soukromé společnosti. V Německu například byla Deutsche Post privatizována v roce 2000 a od té doby se stala jedním z největších světových poskytovatelů logistických a poštovních služeb. V Rakousku byla Österreichische Post AG privatizována v roce 1999 a dnes je to rovněž jedna z největších poštovních společností v Evropě poskytující služby v oblasti doručování zásilek, logistiky a finančních služeb.
Česká pošta musí projít změnami. Potřebujeme ji, aby nenechala spousty lidí před branami 21. století.
Michal Kučera, předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny
