Spojené království a ostatní země Evropské unie podepsaly dohodu o brexitu. Dokument ale začne platit až ve chvíli, kdy jej schválí poslanci britské Dolní sněmovny (12. prosince) a poslanci Evropského parlamentu. Co bude dál?
Podle europoslance Luďka Niedermayera, zvoleného za TOP 09 a STAN, bude klíčovým až 29. březen 2019. „Spojené království opustí Unii, ale z hlediska dopadu na životy lidí a práci firem to pořád bude mít malý efekt. To proto, že nastoupí zřejmě dvouleté, ale možná i delší přechodné období,“ tvrdí europoslanec.
Teprve tato přechodná doba prý bude v procesu odluky ostrovního království od kontinentu ta nejdůležitější. „Pak můžeme mít velmi politicky i ekonomicky blízké vztahy, které ale nemohou být bližší, než jsou dnes. Taky to ale může dopadnout přesně naopak.“
Ještě není vyhráno
Měkký brexit, Niedermayer přirovnává k současnému vztahu Evropy a Norska, což je prý velmi blízké spojení se zapojením do společného trhu pro některá odvětví ekonomiky. Pokud by došlo k tvrdému brexitu, pak by dohody přirovnal k těm, jaké má Unie třeba s Kanadou, Japonskem nebo Jižní Koreou.
„Celou situaci dost komplikuje politický systém Spojeného království, který je pořad dalek nějakého většinového konsensu… Navíc, současný vývoj diskuse v londýnském kabinetu směřuje naopak k vlastní nebo jiné celní a obchodní politice. Chtějí uzavírat jiné smlouvy s třetími zeměmi, což ale těsný vztah s EU vylučuje, protože nemůžete být zároveň členy dvou systémů nebo uskupení,“ vysvětluje Niedermayer.
Britská premiérka Theresa Mayová podle něho odvedla maximu možného. „Vyjednala opravdu vše, co se vyjednat dalo. Vždy v zájmu království a vyjednávala opravdu dobře. Přitom má doma mnoho táborů s hráči, kteří spolu stále válčí. Od těch, kdo chtějí nejtvrdší brexit, po ty, kteří chtějí co nejtěsnější vztahy.“
Tvrdý brexit?
Pokud by ale došlo k nejhoršímu, tak by prý ekonomika Spojeného království mohla spadnout do ošklivé recese. „Mezinárodní měnový fond hovoří o číslech, která jsou vyšší, než byl ekonomický pokles v roce 2008. V případě tvrdého brexitu by je to hodně bolelo.“
Brexit totiž pro ostrovní obyvatele není o faktech, ale o symbolech, emocích a dojmech, často s vysoce zavádějícími informacemi.
„Když se podíváte na genezi celého asi 1,5letého vyjednávání, tak se odpor zvedal při každém zveřejněném kroku. Třeba, že budou v přechodném období pořád platit do rozpočtu EU, nebo jak se v posledních týdnech extrémně zkomplikovaly otázky mezi Irskem a Severním Irskem… Třeba to, že tam nesmějí vzniknout hranice. To všechno mi ale připomíná kvadraturu kruhu.“
Chaos?
Kdyby dohoda o brexitu nakonec padla, tak prý nastane obrovský chaos. „Velká Británie teď nemá svébytný obchodní režim, protože je zatím součástí EU… Nejistota je pak sama o sobě velký nepřítel podnikání. Pokud tedy nejste nějaký spekulant, který na nejistotě vydělává.“
Dopad na obchod ale bude v současném globálním světě podle Niedermayera velký tak či tak. „Velká Británie měla jako jeden ze tří velkých hráčů možnost prosazovat své zájmy na globálním hřišti. Teď o to přijde a stane se zemí, jejíž váha dramaticky klesne,“ dodává.
Měla by se EU z brexitu poučit a začít fungovat trochu jinak? A proč se to „špatné“ vždy hází na Brusel a dobrá rozhodnutí nechávají na vlády členských zemí? Poslechněte si v audiozáznamu rozhovoru Jana Bumby a Luďka Niedermayera.
Zdroj: plus.rozhlas.cz, 25.11.2018
