Čin Jana Palacha přispěl k tomu, aby totalitní režim padl a zasloužil se o to, že dnes Češi mohou žít ve svobodě a demokracii. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová to dnes řekla ČTK na pietním aktu k uctění památky studenta, který se před 54 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 54. výročí jeho činu Pekarová Adamová s dalšími místopředsedy Sněmovny položila květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.
„Jan Palach se zapsal do naší historie a patří mu v ní opravdu čestné místo, protože byl ochoten pro to, aby probudil občany z letargie obětovat to nejcennější, tedy svůj vlastní život,“ řekla Pekarová Adamová, která se zúčastnila pietního aktu k uctění památky Jana Palacha na Václavském náměstí.
„Jan Palach přispěl k tomu, aby nakonec totalitní režim padl, protože připomeňme, že dvě desítky let později potom, co to udělal, tady byl Palachův týden, kdy lidé na jeho počest začali demonstrovat a usilovat o změnu režimu, svobodu a demokracii, což se na závěr roku 1989 i povedlo,“ dodala.
Dvacetiletý vysokoškolský student Palach zemřel na následky těžkých popálenin tři dny po svém činu, 19. ledna 1969. Pietní akt ke 20. výročí jeho smrti v lednu 1989 se nečekaně změnil v silnou protestní akci proti režimu. Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. O několik měsíců později totalitní režim padl. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.
ČTK, 16. 1. 2023
