S předsedkyní TOP 09 o patnácti letech strany, tématech strany, maďarském a slovenském scénáři a o tom, jaký má recept na vítězství ve volbách.
TOP 09 nedávno oslavila patnáct let od svého vzniku. V jaké je kondici?
Jsme znovu ve vládě, máme oproti minulému volebnímu období dvojnásobek poslanců a posílili jsme v Senátu. Jsme tedy zcela relevantní síla na české politické scéně, prosazujeme náš program a umíme oslovit lidi. Tím myslím, že máme stabilní voličské jádro. Po patnácti letech jsme ve velmi dobré kondici, i když bychom si představovali občas lepší výsledky v některých průzkumech, ale já osobně na ně tolik nedám. Důležitější než průzkumy jsou totiž výsledky voleb a v posledních volbách jsme obhájili dva europoslanecké mandáty.
Historicky vzato ale klesáte. V prvních volbách po založení strany jste získali 17 procent, v těch druhých 12 a ve třetích něco málo přes pět procent. Ty vám plus mínus udávají i současné průzkumy. Kam ti voliči zmizeli?
Je potřeba si připomenout kontext. Vznikli jsme ve zcela jiné společenské situaci, byli jsme podporováni starostenským hnutím jako tehdy vyloženě lokální silou a získávali jsme body za fakt, že jsme schopní konkurovat ODS, a za to, že jsme byli noví. Situace je dnes zcela jiná.
Kdo je dneska ještě volič TOP 09, kdo z těch původních 17 procent zůstal?
Jsou to vzdělanější lidé z větších měst, kteří nostalgicky nesní po časech minulých, neidealizují si minulost, ale dívají se s určitým optimismem a aktivitou i do budoucna na výzvy, které před námi jsou. Ať už je to klimatická změna, mezinárodní situace, ekonomika, její transformace a její přizpůsobení se stávajícím výzvám, jako je umělá inteligence. A je to i volič, který chce otevřenou společnost. Nechce, aby liberalismus byla nadávka, jako se to děje na Slovensku.
A takových voličů je v Česku jen pět procent?
Oslovujeme voliče v rámci koalice Spolu. Není možné si neustále fetišizovat průzkumy veřejného mínění, které nejsou predikcí výsledků voleb, ale jen momentálním vyjádřením nějakých postojů a nálad. Jak už jsem říkala, mnohem spíš se dívám na to, jak dopadají volby – a volby do Evropského parlamentu ukázaly, že koalice Spolu, která bude pokračovat i ve sněmovních volbách, je jediná, která je schopná porážet hnutí ANO. A já vnímám jako hlavní téma dneška zápas o charakter státu, v němž žijeme, protože jako určitá infekce se v našem regionu šíří autokratické systémy. Nejdříve jsme tomu byli svědky v Maďarsku a to, co Maďarům trvalo roky, se Slovákům podařilo za pár měsíců. To je teď trend, který u nás nesmíme dopustit.
Dokážete kromě toho, že mluvíte o tom, že musíme zastavit tento trend, prodávat i dostatečně dobře nějaká vlastní témata? Na čem TOP 09 vyrostla, je rozpočtová odpovědnost.
Jsme úplně nejsilnějším hlasem v rámci vládní koalice, co se rozpočtové zodpovědnosti a efektivního státu týče. Jako dobrý příklad můžeme ukazovat na práci ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Ten o desítky procent osekal výdaje svého rezortu tím, že je schopen efektivně rušit některé agendy, na něž tím pádem není potřeba tolik úředníků, které můžeme ze státních služeb propouštět a po kterých je samozřejmě hlad na pracovním trhu, protože nezaměstnanost v naší zemi je stabilně velmi nízká. Jsem přesvědčená, že tohle lidé vidí. Zároveň jako první ministr za poslední dekády připravil dlouhodobou strategii vývoje zdravotní péče v České republice tak, aby byla udržitelná, abychom si ji mohli dále dovolit, protože jenom za posledních pět let, což je velmi krátký úsek, se zvýšily výdaje na zdravotnictví o 60 procent. A to je neudržitelné tempo. Ale chápu, že v mediálním prostoru více rezonuje špatná zpráva než ta dobrá. Tak si pojďme i ty dobré zprávy trochu připomínat. Můžeme se chlubit tím, že nezaměstnanost je rekordně nízká, že máme inflaci na dvou procentech a že i ekonomicky začíná Česká republika růst, reálné mzdy vzrostly víc než o pět procent. A ještě jedna věc. Poslední průzkum Medianu, který vyšel v tomto týdnu, ukazuje poměr sil a po 2,5 roku v těchto nesnadných okolnostech má naše pětikoaliční vláda jenom o dvě křesla méně, než by měla stávající opozice, a to ještě jen proto, že se v rámci toho průzkumu nepočítá s koalicí Spolu, takže v něm propadly hlasy lidovců.
Máte o dvě křesla méně, zároveň jsou tu dvě nová uskupení - Přísaha a Motoristé a Stačilo! - která prokázala schopnost mobilizovat i dlouhodobé nevoliče. Většinu máte i proto, že v minulých volbách dvě strany - tedy Přísaha a sociální demokracie - těsně neprošly.
Ukazuje se, že sociální sítě už nejsou pouhým doplňkovým nástrojem nás politiků, ale mohou se stát hlavním komunikačním prostředkem. To je špatná zpráva i pro standardní média, protože tímto způsobem mohou posilovat politici, kteří se nepříjemným otázkám vyhýbají. Když býváme pejorativně označováni jako tradiční politici, znamená to i skutečnost, že se nevyhýbáme právě tradičním médiím a dostáváme se tak i k lidem, kteří nás nepodporují. Volby ukázaly, že ke zvolení stačí mít jedno dvě témata. Pro nás jde o poučení v tom smyslu, že i my musíme komunikaci co nejvíce zjednodušovat a mluvit s lidmi skrze prostředky, na kterých jsou přítomní.
Co by takový jednoduchý příběh měl být?
Pro mě je ten příběh, který jsem popsala výše, opravdu velmi čitelný a jednoduchý. Nechceme, aby tato země dopadla jako Slovensko nebo Maďarsko. Je to zápas o samotný charakter státu. Nechceme si ho nechat ukrást hnutím ANO, které se napříč Evropou spojuje s nejradikálnějšími proudy, které demokracii boří, tedy s Viktorem Orbánem, Marine Le Pen a dalšími, kteří napomáhají Rusku. A Rusko je největší hrozba pro demokracii, bezpečnost a mír u nás. Slovensko je potřeba lidem přiblížit ještě na konkrétnějších případech, než jak to vidí ze zpráv v médiích. To, proč se Robert Fico snaží svou moc upevnit tím, že zcela ovládl média veřejné služby, že prosazuje zákazy nebo omezování shromažďování a podobné věci, je proto, aby si moc udržel navzdory tomu, že jeho výkon a výsledky práce pro občany jsou chabé. Dám jeden příklad za všechny. Vidět je to mimo jiné na zákonu, který by umožnil rodičům malých dětí být s nimi během hospitalizace v nemocnici. My takovou věc prosadili. Na Slovensku se o prosazení pokusily opoziční strany a vláda to odmítla. To jsou reálné věci, které dopadají na životy lidí. Samozřejmě, že těm politikům pak už nezbývají síly na prosazování reálných věcí, když na prvním místě mají to, jakým způsobem si podmanit stát. A životní úroveň Slováků jde prokazatelně dolů.
Není tohle příliš abstraktní sdělení pro lidi nad rámec těch pěti šesti procent voličů TOP 09, o kterých jsme mluvili?
Tady jde o většinu ve společnosti, která si tento vývoj nepřeje a určitě si nepřeje, aby jim byla osekávána jejich práva a aby se jejich životy výrazně změnily k horšímu. Byli jsme jednou ze zemí, která mohla být podobně jako Slovensko nebo Maďarsko Evropskou komisí označena za hazardéra s veřejnými financemi, a nestalo se tak – naopak byla oceněna naše snaha konsolidovat zdejší veřejné finance, abychom nedopadli jako svého času například Řekové. Prosadili jsme korespondenční volbu, řešíme energetiku, abychom měli zdroje energie i v dalších letech, což se týká dostavby Dukovan a veškerých zákonů o obnovitelných zdrojích, které roky stály za Karla Havlíčka. Máme za sebou také přípravu zákona o veřejnoprávních médiích, abychom udrželi média veřejné služby dostatečně dobře financovaná a aby nebyla ohrožena jejich nezávislá kontrolní funkce, která je v demokracii naprosto klíčová.
Jádro toho, o čem mluvíte, ale ve vaší komunikaci není novinkou. Že je Andrej Babiš hrozbou, která nás táhne k Putinovi, razíte už od voleb v roce 2021. Stejně jako tezi, že nikdo jiný než vy ANO neporazí. V evropských volbách to už nestačilo. Jak tedy chcete tímto příběhem mobilizovat někoho dalšího?
Myslím, že je ten příběh naopak naléhavější. Stávající stav je horší než před minulými sněmovními volbami. Fakt, že je Andrej Babiš spojencem sil, které v Evropě hájí ruskou politiku, se nyní naplno odhalil, jelikož se s nimi spojil v jedné evropské frakci. To považuji za největší současné nebezpečí, že tato pátá kolona Ruska bude fungovat v jeho prospěch pod záminkou boje s migrací nebo národních zájmů. Ty jsou ale často dost protichůdné. Například rakouská FPÖ nechce, abychom dostavěli jaderné elektrárny. A dokonce chtějí zrušit Benešovy dekrety.
Opět, to jsou věci, o kterých asi vaši voliči nepochybují. Nalákáte na to ale nové?
My jsme si nedávno dali tu práci, vyhodnotili jsme programové prohlášení vlády a shledali jsme, že jsme drtivou většinu cílů už buďto úplně splnili, anebo k jejich splnění míříme. Většina z programového prohlášení se dotýká běžných životů lidí. Například sladění práce a rodiny. Zvýhodnili jsme částečné úvazky, aby byly dostupnější, zavádíme novou formu péče, sousedské hlídání, a posilujeme dětské skupiny. Taková opatření pomáhají statisícům lidí k aktivnějšímu životu a od těchto malých témat bychom se mohli dostat k tomu, že silnou společnost a občanské aktivity si nepřeje nikdo, kdo chce vládnout autokraticky, protože tomu aktivní jedinci nevyhovují. Tomu vyhovují na státu závislí lidé, kteří jsou ale ve finále ti nejzranitelnější.
Mimochodem, chcete tedy ve veřejném prostoru debatovat o Benešových dekretech?
K tématu bych se nevyjadřovala, kdybych nevnímala disproporci mezi tím, co Andrej Babiš hlásá a s kým to hlásá. To by měl vysvětlit on. Jak je ale jeho zvykem, bude kolem sebe kopat a bude všechny kolem obviňovat ze všeho možného. Ale je to zrovna on, kdo byl soudem opakovaně uznán jako lhář, který se musel omlouvat za své výroky. Takže myslím, že si znovu nějakou obezličku najde.
Když jsme mluvili s lidmi z TOP 09, jako velký problém zmiňovali personální vyprázdněnost strany. Že nedokážete nabídnout výrazné osobnosti, jako byl třeba Dominik Feri.
Jsem v TOP 09 od začátku. Za těch patnáct let jsem v každé fázi slyšela, že nemáme lidi, a přitom je máme. Nejčastěji jsem slýchávala, že jsme strana dvou mužů, Karla Schwarzenberga a Mirka Kalouska. My máme ale velmi silnou základnu, více než dva tisíce členů, a strana je ukotvená i v regionech.
A jsou ti lidé dostatečně vidět?
Pro mě je důležité, abychom měli lidem co nabídnout programově a aby to nebyl jenom obdiv k životnímu stylu toho politika. Pro mě je důležitější, aby měli nabídku na řešení problémů, aby opravdu pracovali pro druhé, a ne pouze na sobě a na své image. Mně vlastně předchozí léta dala za pravdu, že osobnosti máme a že se jen přeceňuje požadavek, aby strana byla schopná generovat jich na jednu pozici několik.
