Jak se beskydské smrky, buky a trávy vyrovnávají se stále stoupajícím množstvím skleníkových plynů v atmosféře? To zkoumají vědci brněnského CzechGlobe – Centra výzkumu globální změny Akademie věd na unikátním pracovišti na Bílém kříži. Stanice letos prochází komplexní rekonstrukcí.
„Současné zařízení funguje od roku 1997, oprava už tedy byla nutná,“ vysvětluje ředitel centra Michal Marek. Poslání stanice zůstane i po opravě za zhruba 200 tisíc stejné, tedy výzkum vlivu atmosféry obohacené o oxid uhličitý na beskydské dřeviny. „Nově instalujeme například sadu skel, která umožní lepší prostupnost světla. V principu se ale funkce celého zařízení nezmění,“ podotkl Marek.
Zatímco třeba o globálním oteplování lze pochybovat, vědci poukazují na jedno: koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře roste. „Náš vzkaz veřejnosti by mohl znít: když množství oxidu uhličitého v atmosféře poroste, tak se obecně bohužel nedá říct, že by z toho rostliny ve všech případech profitovaly a dokázaly si s tím poradit.“
Bílý kříž není zdaleka jediným pracovištěm, kde vědci Centra výzkumu globální změny zkoumají tok uhlíku v přírodě.
„V současnosti máme rozsáhlou síť stanic, od Beskyd po Lanžhot. Máme už i pracoviště ve Vietnamu či třeba Panamě a naprosto unikátní záležitostí je například 300metrová věž u Pelhřimova, která nám umožňuje měřit pohyb skleníkových plynů v atmosféře,“ popsal Michal Marek.
Mladá fronta DNES, 20. 9. 2014, rubrika: Kraj Moravskoslezský, str. 2
