V den, kdy se TOP 09 distancovala od ČSSD a Miroslav Kalousek označil Věci veřejné za "béčko ODS" přináší server ParlamentniListy.cz rozsáhlý rozhovor s poslancem TOP 09 Františkem Laudátem.
Někdejší dlouholetá tvář ODS, František Laudát, který stranu opustil kvůli poměrům na Praze 5, říká, že Věci veřejné nejsou standardní politickou stranou. Podle Laudáta v ní došlo k prolomení hranice mezi veřejným zájmem a byznysem.
Předseda Věcí veřejných Radek John je podle něho součástí "jisté party", která má strach z jeho návratu na pražskou radnici.
A poslanec sám se obává, že trvalá kritika Věcí veřejných směrem k ODS kvůli poměrům na pražské radnici se po volbách může přeměnit v čilou spolupráci. Spolupráce ODS s Věcmi veřejnými a "vyšachování" TOP 09 je podle něho velmi pravděpodobné.
Dokážete si představit povolební spolupráci vaší strany TOP 09 s Věcmi veřejnými?
Řeknu to tak, že bude hodně záležet na tom, jak se vůbec tato strana, toto společenství bude vyvíjet. Pro mě neuvěřitelné bylo zatím například jejich vysílání hlídek do ulic. To snad zatím kromě Dělnické strany a podobné krajní pravice nebo levice nemá vůbec obdoby. Žádný demokratický politik přece nemůže myslet vážně, aby budoval jakékoli podobné struktury. A je jedno, jestli ti lidé oslovovali pro ně nějaké bezdomovce nebo sociálně nepřizpůsobivé.
Pokud někdo nepřekračuje zákon a obecně se chová v určitých mezích, tak si ho přece nemá co kdo nějaký samozvaný na ulici všímat. A pokud jde o lidi, kteří potřebují pomoc, pak od toho jsou tady přece městská a státní policie, sociální služby... Tady by se měla odehrávat politika a ne tak, že se někdo pasuje do role toho spravedlivého.
Pakliže by tyto tendence měly pokračovat, stává se pro mě tato strana nepřijatelnou. I když znám lidi, kteří jsou slušní, a v tomto uskupení se pohybují.
Rozumím tomu tedy správě, že Věci veřejné jsou pro vás zatím dosti nečitelné?
Hodně nečitelné. Jsem u politiky dlouho, ale přesto se nejsem schopen orientovat v jejich programu. Jsou skoro až posedlí průzkumy veřejného mínění, v jejich volebním programu se velmi často objevuje to, co jim lidé napíšou do jejich anket, přičemž často tyto věci do sebe programově vůbec nezapadají.
Měli by také skutečně férově zveřejnit své financování. Přece je jasné, že ta masivní kampaň, co se odehrává, reklamy, objednávání průzkumů na všechno možné, je jasné, že to nemůže stát ty peníze, co uvádějí.
Podobně, když se řešily otázky kolem jejich plátku Pražan, John nebo někdo jiný prohlásil, že ho vydávají spříznění podnikatelé a že to není jejich tiskovina. My jako TOP 09 vydáváme celopražského Kurýra a je pro mě nepředstavitelné, že pokud by se objevil nějaký problém typu možného porušení autorských práv nebo rozhovoru s celebritou, která s námi nechtěla mluvit nebo si myslela, že je to pro jiný účel, tak přece najednou nebudu říkat, že s tím nemáme nic společného.
Pak si kladu otázky, jak se asi budou chovat v parlamentu, v zastupitelstvech... Tam také mohou selektivně říkat, co se jich netýká a co ano.
Zkrátka myslím, že to pořád není standardní politická strana jako jsou ČSSD, ODS, KDU-ČSL, Strana zelených...
A jak se díváte na obsazování čelných míst kandidátek ve Věcech veřejných? Souhlasil byste s Radkem Johnem, že vše je velmi transparentní, že nerozhodují peníze, ale referenda?
Přiznám se, že ač by s podobnými modely přišla kterákoli strana, příliš bych tomu nevěřil. Třeba pan Babák na jižní Moravě rovnou řekl, že si to místo zaplatil. Ani se s tím nijak netajil.
Ale Radek John argumentoval tím, že by se pan Babák na dané místo dostal, i kdyby stranu nesponzoroval...
Ovšem to už je určité změkčování původně velmi tvrdého vyjádření.
Tedy Věci veřejné podle vás obsazují na kandidátky své sponzory?
Pokud mám skutečně věřit tomu pánovi na jižní Moravě, a já mu věřím, tak si myslím, že si tam místo na kandidátce lze koupit. Něco podobného možná částečně funguje ve Spojených státech, ale evropská tradice to není, asi by to neměla být ani česká tradice, a mám pocit, že naše společnost by už secsakramentsky měla rozlišovat, kde je podnikání a kde je politika.
Veřejný zájem je velmi často v rozporu se soukromými zájmy jednotlivců, a když někdo začne tuto hranici prolamovat, vzniká velké nebezpečí. Těch příkladů vidíme v Praze řadu, třeba u zastavování posledních volných ploch různými developerskými projekty.
Věci veřejné tuto hranici mezi veřejným zájmem a byznysem prolomily?
Já se domnívám, že ano. Pokud je to stavěno tak, že se čelný představitel kandidátky netají tím, že si místo koupil... Ale to je obecný nešvar české politiky. Vytvořil se tu dojem, že ten kdo má velký majetek nebo je úspěšný podnikatel, tak bude dělat i dobrou politiku, že nebude mít potřebu nechat se zkorumpovat. Ale moje osobní zkušenost je jiná.
Z mého pohledu je chudý profesor z vysoké školy v politice mnohem přínosnější z hlediska konzistence vizí a představ než například úspěšný podnikatel provozující síť prodejen. A nemůžeme přece chtít hůře situované lidí vyhnánět z politiky jenom proto, že si myslíme, že jsou snáze zkorumpovatelní.
Zažil jsem například na pražské radnici politika, na něhož co do hmotného zajištění nikdo neměl, ale jeho chování a práce v zastupitelstvu byly skutečně špatné. Kromě ostudy nedokázal vůbec nic.
O koho šlo?
Konkrétní jméno říkat nechci, ale šlo o člověka, který působil v jednom finančním fondu, měl na svou dobu majetek v řádu desítek milionů korun a nakonec skončil jako alkoholik.
Co jste si říkal v okamžiku, kdy Radek John v Otázkách Václava Moravce speciál přenášených z Prahy ukázal jeho slovy "tajnou dohodu pana Laudáta a pana Béma, díky které se Milan Jančík stal opět starostou Prahy 5"?
Připomnělo mi to situaci, kdy si Radek John hrál na tajemného člověka, který odhaluje různé zákulisní čachry. Zmíněnou dohodu jsme "utajovali" natolik dobře, že jsme ji už před lety dali veřejnosti k dispozici a média ji komentovala. Ale chápu, že tehdy měl pan John jiné starosti, tak to mohl přehlédnout.
Nicméně na internetu je jasně prokazatelné, že smlouva byla zveřejněna nejpozději v listopadu 2007, kdy jsme ji tam s kolegy sami dávali.
Navíc, daná smlouva byla víceméně veřejná, protože i když byly podepsány nějaké dohody, celá věc musela projít jednáním na tehdejší oblastní radě.
Naprosto v souladu se stanovami na Praze 5 jsme sestavili komunální kandidátku a došlo k velice tvrdému, až brutálnímu tlaku regionální rady, což je nejvyšší vedení pražské ODS, že tu kandidátku zruší. A že když budeme pokračovat v tom odboji, tak bude postavená kandidátka jen z lidí, kteří se považovali za Jančíkovy stoupence.
Kdybyste se mohl vrátit v čase, podepsal byste takovou smlouvu znovu?
Nejsem jistý, jestli bych se zachoval stejně. Ale pokud bych ji nepodepsal, následující vývoj jasně ukázal, že by na Praze 5 byli jen Jančíkovi lidi. A pokud si někdo dělá iluze, že Jančík je v ODS největší zlo na Praze, pak já vás můžu se znalostí dalších městských částí ubezpečit, že takových Jančíků se tu pohybuje celá řada...
Koho tím konkrétně myslíte?
Vezměme si poměry na Praze 11, na Praze 4... Jen tam není tak vzdorovitá opozice, která problémy vytahuje ven a komentuje.
O jaké problémy a o koho jde?
Jsou to podivné zakázky, poslední bylo Litochlebské náměstí na Praze 11, kdy má být odstraněn pomník hrdinů padlých v druhé světové válce a mají vznikat obrovské developerské projekty, což tamní občané jednoznačně nechtějí. A nikdo kvalifikovaně neřeší, jak to změní ráz místa, jaké to způsobí problémy s dopravou. Dochází tu k podivným tendrům s hlídacími službami a podobně.
Obdobně na Praze 13 u pana Davida Vodrážky je poměrně rozsáhlé občanské hnutí proti ODS. A zase, slyšel jste nějaké protesty ze stran opozičních politiků? Nikoliv. Stěžují si jen občanská hnutí mimo politické struktury. Pětka je v tomto výjimka. Pokud by na radnici na Praze 5 nezbylo šest statečných v opozici, nikdo by dnes o Jančíkovi nevěděl.
Tedy, abychom se vrátili k dohodě mezi vámi a Milanem Jančíkem. To, jak ji prezentoval Radek John, je podle vás manipulace?
Je to absurdní, neuvěřitelná manipulace. Ale u pana Johna mě to ani nepřekvapuje. Mám jednu zkušenost s jeho někdejším pořadem Na vlastní oči, tehdy sice u toho nebyl pan John ale Josef Klíma, nicméně šlo o neuvěřitelnou manipulaci se skutečností, které bylo málem spojeno s obrovským malérem jedné těhotné dámy, která se tehdy coby sekretářka nachomýtla u rekonstrukce Obecního domu, takže si nedělám iluze o tom, jak se aktéři toho pořadu chovali a myslím, že pan John v tom jen pokračuje.
Mám tomu rozumět tak, že mezi vámi a panem Johnem už delší dobu něco vře? Jestliže už v létě 2006 vás média označovala za kritika Milana Jančíka, proč teď Radek John věc vykládá tak, jako byste naopak byli s Jančíkem dobří přátelé?
Zaznamenal jsem nedávno jeden poměrně nenápadný mediální výstup, že v pražských kuloárech je obrovský strach z mého případného vstupu na radnici. A pan John je součástí jisté party, která má v zákulisí vliv nejen ve Věcech veřejných ale i v ODS, a já si myslím, že to souvisí s tím, že mě chce zpochybnit do parlamentních voleb. Ale možná podstatně větší roli hraje strach na podzim, kdy se ODS poprvé od roku 1992 dostává do situace, že by v Praze nemusela vládnout.
Řekl jste, že pan John je součástí "jisté party". Koho tím máte na mysli?
Je veřejně známé, že klíčovou postavou Věcí veřejných je pan Bárta a jeho společnost ABL, která od jisté doby dostává čím dál víc zakázek od města. Mluví se zcela otevřeně o spojení pana Hrdličky, který dnes je určujícím činitelem dění v pražské ODS, a o jeho vztazích k Bártovi...
Za tím vším vidím určité obavy o obsazení pražské radnice po komunálních volbách na podzim. Myslím si, že si jistá část společnosti v Praze zvykla na to, že má až téměř exkluzivní přístup k městským zakázkám a teď se bojí, že o to přijde. To bych viděl jako to hlavní.
A pozice Radka Johna?
Na mě to dělá dojem, že se jedná o účelové vytažení nějaké známé tváře. Známé díky pořadu Na vlastní oči, o jehož skutečné kvalitě, jak už jsme uvedl, si nedělám přílišné iluze.
Dokážete si tedy představit, že by po komunálních volbách mohlo dojít k čilé spolupráci na pražské radnici mezi Věcmi veřejnými a ODS?
Rozhodně. Domnívám se, že za jakékoli možné konstelace může nastat situace, při níž stávající politické strany plus Věci veřejné udělají všechno pro to, aby pokračovali ve vládě v Praze a aby u toho nebyla TOP 09.
A dokážete si představit například spolupráci pana Bárty s Jančíkem?
Byť to mediálně v tuto chvíli vypadá jako něco naprosto nepředstavitelného, tak stejně drtivě kritizovaly Věci veřejné pana Dvořáka na Praze 1 a dnes mu pomohly do křesla starosty a pomohly odvolat pana Hejmu. Takže kde je záruka, že totéž neudělají na Smíchově...
Samozřejmě netuším, jak bude pan Jančík pokračovat v politice, ale jak ho znám, je velice paličatý a tvrdohlavý a určitě se bude snažit udržet si vliv.
Myslíte, že to má pan Jančík "dobré" u Věcí veřejných?
Řekl bych, že v tuto chvíli nemá. Ale to neměl celé roky ani Dvořák (pozn. red. - Filip Dvořák, starosta Prahy 1, který v listopadu 2009 vystřídal ve funkci Petra Hejmu) a dnes je starostou.
Jaký jste měl s Radkem Johnem vztah před tím, než vás v Otázkách Václava Moravce Speciál označil za toho, co podepsal tajnou dohodu a panem Jančíkem?
S panem Johnem jsem neměl vztah žádný. Fyzicky jsem ho potkal snad jednou, když se byl podívat na smíchovském zastupitelstvu, ale nikdy jsem se s ním nebavil, nikdy jsme se nepotkali.
Tedy vás asi jeho krok překvapil...
Když sledujete ty lidi a jejich osudy, i když mnohdy propírané přes bulvár, pak musím říct, že u pana Johna mne to nepřekvapilo. Ale zklamalo mě to hodně.
Dvanáct let jsem Prahou žil, a pak tady najednou přijde člověk, který začne rozšiřovat různé polopravdy a povídat, že já jsem ten, co může za Jančíka. Že lidé Jančíka vykroužkovali, v preferenčních hlasech byl skoro úplně dole, a Laudát byl ten, co podepsal smlouvu a dosadil ho do křesla. Skutečně si někdo může vážně myslet, že bez naší činnosti v zákulisí - a já se rozhodně neoznačuji za žádného revolucionáře, tu hlavní opozici proti Jančíkovi vedli jiní - by lidé přesně věděli a vykroužkovávali pana Jančíka a jeho spojence?
Podle toho, co říkáte, to vypadá, že sledujete Věci veřejné poměrně dost...
Tak bych to zase neřekl. V okamžiku, kdy jsem se rozhodl, že vstoupím do TOP 09, začal jsem se k tomuto spolku chovat podobně jako k jiným stranám, byť si pořád myslím, že nemám standardní vztah k ODS, jejímž členem jsem byl 18,5 roku. Po jejich aktivitách jsem se nijak zvlášť nedíval. Ale pochopitelně jsem nemohl přehlédnout a zklamalo mě, když bylo před Vánocemi v Pražanu lidem pomocí umně zkombinovaných věcí předhazováno, jak jsem obrovsky těžil z bémovsko-jančíkovské koalice, že jsem seděl v Obecním domě...
Ale například do Obecního domu jsem přišel v domě, kdy Bém a s největší pravděpodobností i Jančík ještě ani nebyli členy ODS. Takže nevím, jak jsem z této spolupráce mohl těžit.
Zmínil jste váš vztah k ODS. Pokládáte si i víc jak půl roku po svém odchodu z této strany nějaké dotazy, které by ODS měla veřejně odpovědět?
Čekám například na to, kdy někdo z ODS konečně řekne, kdo byl ten mocný, skupina - ať už podnikatelů nebo politiků, kdo se celou tu dobu Jančíka zastával tak, že se kvůli němu dvě hodiny po skončení obesílala výkonná rada, aby se upravila, respektive vyložila pravidla ve prospěch Jančíkovy smíchovské části ODS.
Pokud by tedy ODS chtěla ukázat, že to opravdu se změnou myslí vážně, toto by bylo zásadní sdělení, které by měla poodhalit. A není to vázané jen na pana expředsedu Topolánka, o těch věcech věděli i další významní představitelé ODS, Petr Nečas, Ivan Langer, Petr Bendl...
Ti všichni o tomto "vrtění psem" podle vás věděli a vědí?
Samozřejmě. Ale nikdo neměl ochotu to řešit. A když někdo vznesl nějaké námitky, zažil takový tlak, že bych to nikomu nepřál.
Očekáváte, že i "praní špinavého prádla" v Praze bude tématem pro předpokládaný brzký kongres ODS?
Očekával bych, že se lidé v ODS konečně k tomu postaví čelem. Že to nebude znovu tápání, které u ODS pozoruji i v současné předvolební kampani. Vždyť například co je za vzkaz k otázce řešení problémů země, že přinesu do politiky ženský cit? Co je sdělení pana Vodrážky, nebojíme se změnit?
Myslím, že zakladatel ODS, prezident Klaus, musí hodně trpět. Když jsem ho v minulosti zažil na výkonných radách, vybavuji si, že ke sloganům, které mnohdy byly mobilizační, muselo být i nějaké sdělení, nějaký směr. Ale ženský cit v politice... Opravdu nevím, kam se s tím společnost má ubírat.
ParlamentniListy.cz, 25. 5. 2010, Rubrika: Politika
