Langšádlová: Zvolení Putina nebylo demokratické

20. 3. 2018

(editovaný přepis rozhovoru s poslankyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)

David BOREK, moderátor

Staronovým ruským prezidentem bude Vladimir Putin. Vítězství se čekalo. Novou informací tak je hlavně procentní zisk, kterého dosáhl. Pro Putina hlasovalo téměř 77 % voličů, celkem o 10 milionů Rusů víc než před 6 lety. Vyhrál ve všech regionech, včetně Krymu, kde se hlasovalo poprvé. Kým je pro Vás Vladimir Putin?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Pro mě je nebezpečným diktátorem, který ohrožuje své okolí, který ve svých rukou drží velmi pevně moc a který likviduje své oponenty.

David BOREK, moderátor

Přijala byste argumentaci, že je to silná osobnosti, která vrací Rusku pocit sebevědomí?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Jsem přesvědčená, že to, že je silná osobnost, se nevylučuje a je to bezpochyby pravdou. To, že se snaží vrátit Rusku sebevědomí, že tam jsou prvky téměř zakomplexovanosti, které se tam snaží kompenzovat nepřiměřeným chováním, je pravda.

David BOREK, moderátor

Prezident republiky k vítězství Vladimiru Putinovi pogratuloval: "Nebudu skrývat, že jsem Vaše opětovné zvolení očekával a není pro mě tudíž překvapením. Vaše přesvědčivé vítězství svědčí o tom, že drtivá většina Rusů preferuje stabilitu, předvídatelnost a perspektivnost, které ztělesňujete. Silná voličská podpora je také odrazem důvěry, jež ruští občané ve Vaše prezidentství vkládají." Je ta silná podpora autentická?

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/

Určitě. Samozřejmě, že i Putinova strana se naučila politickému marketingu a má na to dost peněz. To nikdo nepopírá. Tak se dneska volby dělají. Žádný politický marketing ale nevykouzlí 77 % podpory. Já jsem velmi rád, že dohromady s kandidátem komunistické strany Ruské federace to bylo téměř 0,9 hlasů a to je zajímavý výsledek.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Já bych nehovořila jenom o politickém marketingu. Tak, jak sledujeme dezinformační a propagační kampaně, které Rusko dělá na území Evropy a jinde, tak to samé funguje i dovnitř Ruska a dlouhodobě. Na druhou stranu touží mít Rusové silného vůdce. Nemají příliš velké zkušenosti s demokracií. Věřím tomu, že je pravdou, že má Vladimir Putin velkou podporu Rusů, byť to nebude 70 %. Ale hovořit o volbách, když jsme viděli, co se tam odehrálo, jak tam lidé dostávali potvrzení pro zaměstnance, že byli volit a jak byli volit, že jim rozdávali levné potraviny a lístky do kina, že tam někteří dávali desítky hlasů navíc, za to by u nás byli souzeni.

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/

Ten mechanismus byl naopak mnohem přesnější, pokud jde o vyloučení podvodů. Možná to víte, paní kolegyně. Takže já v tom nevidím problém, který se z toho dělá. Pokud jde o situaci na ruském mediálním trhu, tak tam je nepoměrně větší pluralita než u nás. Kdo umí rusky a sleduje různé ruské televize, přičemž bez koncesionářských poplatků má každý člověk minimálně 50 programů, tak ta pluralita je obrovská.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Nezlobte se, je prokazatelné, že některé své politické odpůrce nechal zavraždit. Určitě bych hovořila o panu Němcovovi. Navalnému ani nedovolil kandidovat. Hovořit o pluralitě v této situaci mi přijde opravdu cynické.

David BOREK, moderátor

Je těch 77 procent jenom běžná nuance politického marketingu? Anebo je něco z těch 77 % způsobeno tím, že to není stejné uspořádání z hlediska politických svobod jako je třeba Česká republika?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Myslím, že nemá smysl dále hovořit o ruských volbách. I OBSE, která je značně neutrální, dneska jasně vydala zprávu, že to nebyly demokratické volby. Myslím si, že je ztráta času hovořit o volbách v Rusku.

David BOREK, moderátor

Vaše strana dlouhodobě kritizuje ruský režim a Putina. Není to ale náhodou něco daleko hlubšího a širšího jako fenomén, než je pouhá současná vládní garnitura? Na světě jsou národy, které si váží více rovnosti, některé si váží více volnosti, některé si váží více bratrství. Není to spíš o Rusech než o Putinovi?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Do určité míry to tak je, protože tím, že mluví podobným jazykem, jsme je vždycky vnímali jako někoho kulturně blízkého. Musím říct, že mám velkou lásku k ruské kultuře. Jako národ ale Rusko vnímám jako velmi vzdálené. Když se podíváte na historii, tak první vysoké školy měli několik set let po Evropě, první překlady bible měli několik set let po Evropě, byl tam obrovský vliv Asie. Je rozdíl mluvit o Rusku, které vnímáme často skrze relativně kulturně blízký Petrohrad a mluvit o celém Rusku, kde je úplně jiná mentalita a úplně jiná historie. Proto si myslím, že jim mnohdy i velmi málo rozumíme. Ve střední Evropě máme demokratickou historii. Dnes budujeme už 30 let demokratickou zemi, a přesto se my všichni, ať už politici nebo občané, musíme demokracii neustále učit. Oni tu historii mají jinou a jsou ještě hodně vzdáleni nějakému ideálu.

David BOREK, moderátor

Vy jste proputinovský, nebo se pletu?

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/

Já mám jako komunista a marxista samozřejmě tisíceré výhrady k dnešnímu Rusku. Jsem kritičtější.

David BOREK, moderátor

Tak mi řekněte jednu silnou výhradu, protože od KSČM si teď nevybavuji úplně silnou výhradu vůči tomu, co dělá Rusko v posledních 10 letech.

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/

Distribuce nově vytvářených hodnot je šíleně nespravedlivá samozřejmě.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Pro mě je pořád hrozně nepochopitelná ta blízkost komunistů k Rusku, když je dnešní Rusko takový hrubý kapitalismus 19. století, kde jsou oproti tomu 19. století už důchody, ale ve výši třeba 3 tisíce korun. Takže úplně nerozumím té blízkosti, ale chápu, že je to dlouhodobě vaše pozice. Často jezdím jednat s našimi evropskými partnery do Bruselu a na parlamentní shromáždění NATO. Rusko se stalo obrovským bezpečnostním rizikem a je potřeba si na rovinu říct, co se tady odehrává. Řeknu jeden příklad. Je jasné, že zasahovalo do brexitu, do referenda v Nizozemí, ale například i v Katalánsku. O tom se málo mluví. V Katalánsku proběhlo referendum a když si udělali analýzu na sociálních sítích, jaký tam byl záběr diskusí pocházejících z Katalánska a ze Španělska, tak to bylo 10 % a 90 % šlo mimo území Katalánska, částečně Ruska, částečně Venezuely. To jsou opravdu nové formy ohrožení.

David BOREK, moderátor

Ještě k uznání anexe Krymu. Jestli prapříčina zhoršených vztahů posledních let je kvůli otázce Ukrajiny, Donbasu a Krymu, tak je tady tedy dilema buď pokračovat v těch sankcích, možná po několik generací, protože Rusko se Krymu vzdát nechce, nebo ty sankce demontovat, ale zároveň tím zpochybnit celé uspořádání, které bylo založeno na neměnnosti hranic. To dilema je oboustranné. Krym ve volbách jednoznačně podpořil Putina. I když si odmyslíme x procent, které jsou dány manipulací a mediální masírkou, tak Krym je etnicky většinově ruský a evidentně chce být v Ruské federaci. Dilema, jestli ty sankce demontovat a třeba uznat de facto anexi Krymu, přijde na řadu někdy v příštích letech. Nebo jste jako Západ připraveni i několik generací toto mít jako břemeno vztahů s Ruskem?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Nezlobte se na mě, ale tady pan kolega zpochybnil suverenitu státu Ukrajiny a vy se mě ptáte, jestli je v pořádku, že udělají protektorát na Krymu? To je protektorát. To samé je v Podněstří, to samé je Abcházie nebo Jižní Osetie. A ještě k tomu řeknete, jestli nevadí to referendum. Hitler měl také při anšlusu Rakouska referendum. Tam bychom mohli už dnes najít mnoho analogií.

David BOREK, moderátor

Vy jste mi neodpověděla na otázku, jestli to vnímáte jako dilema, že při danosti ruského rozhodnutí podržet si Krym a při patrně převládající náladě obyvatel Krymu zůstat v Rusku, tak sankce a neuznání Krymu znamená, že po dobu možná několika generací budou vztahy Západ - Rusko zatíženy tímto problémem včetně sankcí. Jestli to je dilema, které jste schopni přijmout jako realitu.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Já si myslím, že ustoupit a respektovat to, že někdo okupuje sousední stát a jeho část, jednou to je Abcházie, Jižní Osetie, Podněstří, jednou je to Krym, Donbas, nelze. Jak je možné toto tolerovat? Vždyť o kybernetických útocích a dezinformační válce, o tom se dnes jasně hovoří i na úrovni Severoatlantické aliance, to je opravdové ohrožení.

Zdroj: Události, komentáře, ČT24, 19. 3. 2018

Štítky
Témata: Zahraničí
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme