Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová uspěla s návrhem na založení sněmovní komise pro hybridní hrozby. Těmi podle ní nejsou jen dezinformace, ale například i kybernetické útoky a zahraniční investice. „Na investice musíme pohlížet i tak, zda s sebou nenesou bezpečnostní rozměr a vyhodnotit ho,“ vysvětluje Lanšádlová. Jak najít hranici mezi svobodou projevu a bojem s dezinformacemi? Jde získat zpět ztracenou důvěru těch, kteří již dezinformacím podlehli a sami je šíří? A kolika lidí v Česku se toto vůbec týká?
Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová se problematice hybridních hrozeb věnuje dlouhodobě. Nyní se jí podařilo prosadit ustavení sněmovní komise pro hybridní hrozby, kterou podpořili poslanci všech stran s výjimkou komunistů.
„Chtěli bychom analyzovat, co stát dělá pro to, aby byl odolnější vůči hybridním hrozbám. V Česku zatím nebyl orgán, který by se tím komplexně zabýval. Chceme vycházet ze zpráv našich zpravodajských služeb a z poznatků Centra proti terorismu a hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra, a přicházet s konkrétními návrhy pro zvýšení odolnosti,“ popisuje Langšádlová náplň činnosti nové komise.
Langšádlová upozorňuje na to, že hybridními hrozbami nejsou jen dezinformace. „Jedním z rizik jsou i zahraniční investice. To je velmi časté u Číny, kde je to nastaveno tak, že mají zákon, podle kterého je každá firma povinna předávat informace bezpečnostním složkám. Za některými investicemi je dokonce čínské vojenské zpravodajství. Je zřejmé, že pokud někam vstoupí, nemá to jen ekonomický, ale také bezpečnostní rozměr,“ vysvětluje Langšádlová s tím, že z tohoto pohledu je vlastně dobře, že prezidentem Zemanem slibované miliardové čínské investice nebyly realizovány.
Čína spolu s Ruskem patří podle Langšádlové k největším aktérům, co se týče politických dezinformací, například kybernetické útoky ale podle ní hrozí i od soukromých subjektů.
Zásah populace dezinformacemi je podle Langšádlové velký, což prý dokazují i nedávné výzkumy agentur STEM a CVVM. „Zhruba čtyři až pět procent lidí s dezinformacemi nějak pracuje a navštěvuje dezinformační servery, jedno procento pak dezinformace aktivně šíří. Může se to zdát málo, ale je to přes sto tisíc obyvatel. A tím už bychom se měli zabývat a nějak to řešit,“ komentuje závěry výzkumu Langšádlová.
„Myslím, že u části těchto lidí lze získat jejich důvěru zpět, ale bohužel asi ne u všech. Z oněch výzkumů vyplynulo, že s částí by se dalo a hlavně mělo pracovat. Jde i o to, aby se tato skupina a její vliv nerozšiřovaly,“ míní Langšádlová.
Podívejte se na celý rozhovor poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové.
Zdroj: Info.cz, Jan Palička, 26.6.2020
