(editovaný výběr hlavních bodů debaty s místopředsedkyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)
Celý záznam debaty si můžete poslechnout ZDE:
Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Bylo nezvládnutí rakouské imigrační politiky kamenem úrazu, který stál za neúspěchem koaličních stran?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně /TOP 09/
Určitě to nějakou roli sehrálo, o tom není pochyb. Myslím si, že s postupem času, kdy byla uzavřena balkánská trasa, i když je počet migrantů přecházejících přes Rakousko v letošním roce poměrně nízký, tak otázka migrace nehraje již tak vysokou roli. Chtěla bych jenom doplnit, že je určitě pravda, že v mnoha zemích Evropy nastupují velmi specifické strany, které jsou na okraji spektra, ať už je to Syriza, Podemos, Pět hvězd a další. Ale Strana svobodných, jejíž zástupce Hofer se dostal do druhého kola, taky patří k velmi tradiční rakouské straně. Svobodní jsou na scéně šedesát let. Působí v Rakousku od roku 56. Neřadila bych je úplně do této skupiny stran, které vznikly v posledních letech a reagují na vývoj posledních let.
Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Nejenom Rakousko, ale také Itálie byla v závěru minulého týdne podrobena celonárodnímu testu sledovaného celou Evropou. Připomínám, že jde o zemi, kde se od roku 1945 vystřídalo více než šedesát vládních kabinetů. A následovat bude, jak se zdá, další. Premiér Matteo Renzi totiž splnil svůj slib a odchází. Ve středu podal rezignaci. Své další působení spojil se změnami ústavy, jež ovšem v referendu voliči odmítli. I zde, stejně jako v Rakousku, se Brusel nepokrytě obával možných následků. Itálie je přece jenom členskou zemí Evropské unie, a především eurozóny. A zemí významnou. Otázkou ovšem je, jestli Renziho prohra není spíše Pyrrhovým vítězstvím Bruselu. A hlavně samotných Italů. Jak to vnímáte vy, paní poslankyně Langšádlová?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně /TOP 09/
Tady několikrát bylo řečeno, jestli něco je v zájmu Bruselu. Jestli Brusel něco vítá. Já si myslím, že to je velké zjednodušení. Nahlížím na to tak, že pro nás jako pro Českou republiku, je velmi důležité, aby projekt Evropské unie pokračoval. Je to pro nás životně důležité jak z ekonomického, tak z bezpečnostně strategického důvodu. A proto je pro mě, když jsme o tom hovořili v případě Rakouska, to, jak Rakušané zvolili, dobrou zprávou. Protože tam bude šance na spolupráci z hlediska evropské integrace. Musím říct, že ze zprávy z Itálie jsem smutná. Protože si myslím, že Itálie se potýká s mimořádně závažnými ekonomickými problémy. Je to země, která je de facto pořád ve stagnaci, kde je vysoká nezaměstnanost, kde je velmi ohrožený bankovní systém. Když se podíváme na jejich pracovní trh, tak je nereformovaný. Když se podíváme na globální index konkurenceschopnosti Itálie, tak v některých oblastech jsou třeba na stém místě ze sto čtyřiceti. Je to opravdu země, která má obrovský potenciál, ale která si v posledních letech neví rady sama se sebou.
Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Může to v Itálii znamenat i příčinu nálad k vystoupení z eurozóny?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně /TOP 09/
Z eurozóny možná ano. Protože když se podíváme, tak jsou tam dva silné opoziční subjekty. Je to Liga severu a Liga pěti hvězd. A oba dva tyto subjekty hovoří o tom, že by chtěly, aby Itálie vystoupila z eurozóny. Na druhou stranu je potřeba říci, že ani jeden tento subjekt nehovoří o vystoupení z Evropské unie jako takové. Proto si myslím, že otázka vystoupení z eurozóny bude v Itálii nastolena. Samo o sobě to ale může vést k opravdu dlouhodobé hlubší destabilizaci a ještě větším ekonomickým problémům. Nejsem totiž zastáncem všeobecného referenda. Lidé velmi často vlastně neodpovídají na tu otázku. Myslím, že tady nešlo jenom o oslabení Senátu, nebo možná byla citlivá otázka těch regionů, ale tam se ukazuje, že premiér nesplnil očekávání, která do něj lidé vkládali, klesala jeho popularita, Itálie se potýká s ekonomickými problémy. A oni si to skrze referendum, které povede k jejich hlubší destabilizaci, vyřídili s premiérem. Ale de facto mohli velmi výrazně poškodit sami sebe.
Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Před časem bylo v Poslanecké sněmovně opět velmi život. To když poslanci za ČSSD, Úsvit, hnutí ANO a KSČM společně navrhli zákon, kterým by se trestalo hanobení prezidenta a státních symbolů. A to až jedním rokem vězení. Poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová kroutí hlavou. A to tak, že se to nedá přehlédnout. Váš názor tedy zřejmě nebude kladný.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně /TOP 09/
Rozhodně ne. Ani nezvažovala, ani nám nikdo samozřejmě nenabízel podpis tohoto návrhu. Když se podíváte na navrhovatele, tak tam zcela dominantně převažují komunisté. Když jsem tu zprávu viděla v médiích, kde jsem se dozvěděla o tomto návrhu, tak jsem měla pocit, že jsme se dostali někam o desítky let zpátky. To opravdu není přijatelné. Máme dostatečnou ochranu veřejných činitelů, jak z hlediska civilní žaloby, tak z hlediska trestního práva. My bychom dokonce podali ústavní stížnost, pokud by tento návrh prošel. Protože Ústavní soud už se k této otázce vyslovil v devadesátých letech. Myslím si, že to je naprosto nepřijatelné.
Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Co by přesně bylo v té ústavní stížnosti?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně /TOP 09/
To bychom samozřejmě ještě dále konzultovali s ústavními právníky. Ale například pan doktor Kysela, ústavní právník, řekl, že to je v rozporu s ústavou. Takže bychom to dále konzultovali. A pravděpodobně ústavní stížnost podali.
Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Paní poslankyně, vedl se o tom ve Sněmovně nějaký konstruktivní diskurz, co se týká té, nazývejme to, petice poslanců?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně /TOP 09/
Ne, naprosto ne.
Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Bylo to předloženo komunisty a tím to zhaslo?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně /TOP 09/
Návrh zákona byl předložen, my jsme se k tomu vyjadřovali maximálně skrze média. Nepřišlo to na pořad schůze. Musím říct, že ani nepředpokládám, že v nejbližší době přijde. Myslím si, že vláda se k tomu ani ještě nevyjádřila, takže o tom se samozřejmě žádná diskuse vůbec na půdě Sněmovny nevedla.
Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
V Poslanecké sněmovně je další návrh. A ten se týká poměrně zásadního problému, zda mohou či nemohou volit v českých, minimálně tedy komunálních volbách i ti lidé, kteří nemají české občanství. Dokument se přesně nazývá Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni. Pane poslanče Tejci, pokuste se to, prosím, trochu rozvést a dešifrovat.
Jeroným TEJC, poslanec /ČSSD/
My jsme ve Sněmovně rozhodli přes odpor nebo nesouhlas veřejné ochránkyně práv paní Šabatové, že neumožníme volit v komunálních volbách cizincům ze třetích zemí, kteří u nás mají trvalý pobyt. Zjednodušeně řečeno, pokud bychom souhlasili s tou úmluvou, tak bychom umožnili všem lidem, kteří u nás trvale bydlí, mají trvalý pobyt, ale nemají české občanství, nemají dokonce ani občanství Evropské unie, aby šli a rozhodovali o tom, kdo v dané městské části, obci, městě bude například starostou. To jsme odmítli. Nicméně stále tam je druhý návrh, který vychází mimo jiné z rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který by měl umožnit, aby občané Evropské unie, kteří nemají trvalý, ale dokonce jen přechodný pobyt, mohli rozhodovat v komunálních volbách. Já jsem přesvědčen, že to správné není. Platí stav, který je dnes. To znamená to, k čemu jsme se zavázali před rokem 2004, když jsme vstupovali do Evropské unie. Mohou volit ti, kteří tady trvale žijí a jsou občany Evropské unie. To je věc, která už se stala. Tu nezměníme. To bychom museli vystoupit z Evropské unie. Myslím, že není správné to rozšiřovat na ty, kteří tady bydlí přechodně. To znamená, že zde například studují a volili by na Slovensku i tady, mi nepřipadá správné. Proto jsem navrhl tuto pasáž ze zákona o volbách vypustit.
Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Paní poslankyně Langšádlová, souhlasíte s pohledem pana poslance Tejce?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně /TOP 09/
Podle mého názoru je to trošičku matoucí. Protože pan kolega je ze sociální demokracie a je to vládní návrh, tak by bylo asi dobré, aby si to kolegové z vládních stran lépe nějak vydiskutovali. Ono se to totiž netýká jenom komunálních voleb, ale i voleb do Evropského parlamentu, kde podle stávající úpravy mohou občané členských států Evropské unie, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, se zúčastnit nejenom těch komunálních voleb, ale i voleb do Evropského parlamentu. V případě voleb do Evropského parlamentu bych i s tím kratším pobytem problém neměla, protože to jsou zkrátka evropské volby. V podstatě by mělo být jedno, z které části Evropy se těch voleb do Evropského parlamentu Evropan zúčastní. Protože všechny strany jsou pak součástí větších skupin v rámci Evropského parlamentu. TOP 09 je členem EPP. Tam bych s tím problém neměla. Dovedu si představit, že v mnoha zemích mají naši občané možnost volit i v případě, že jsou tam kratší dobu. A v mnoha zemích vůbec není přechodný pobyt. To znamená, že to je trošku naše specifikum, že vůbec máme statut přechodného pobytu. Většinou je tam jenom trvalý pobyt. Opravdu bych byla velmi ráda, abychom hledali cestu, aby i lidé s přechodným pobytem volit mohli. Ale až po nějaké době. Nedovedu si představit, že někdo získá přechodný pobyt a vzápětí se bude moci zúčastnit komunálních voleb. Myslím si, že tam by nějaká možnost zneužití toho systému byla. Takže myslím, že by to mělo být vázáno na nějakou dobu pobytu v České republice. A v té konkrétní obci především.
Celý záznam debaty si můžete poslechnout ZDE:
Zdroj: Názory a argumenty, ČRo Plus, 10. 12. 2016
