Česká republika má být solidární výrazně více, než je doposud, a současnou migrační krizi musí řešit evropské státy společně. Rozhodnutí Rady ministrů vnitra je však nepřijatelné a poškodí evropskou integraci.
Nešťastný je samotný fakt, že o takto politicky citlivé otázce rozhodovala pouze Rada ministrů vnitra, a ne hlavy států na summitu. Je nezbytné posoudit, zda tímto rozhodnutím nebyl porušen článek 2, odstavce 4 Charty OSN, který hovoří o narušení svrchované rovnosti států a jejich politické nezávislosti.
Jsem přesvědčená, že se Česká republika k takovémuto postupu v Lisabonské smlouvě nezavázala. Článek 78 SFEU jako součást Lisabonské smlouvy hovoří o dočasných solidárních opatřeních se státy, které budou vystaveny například migrační vlně. Domnívám se však, že lze dovozovat, že nejdříve měly být využity všechny stávající mechanismy včetně ostrahy schengenské hranice, důsledné návratové politiky ekonomických migrantů, pomoci v místě a především zřízení hotspotů. Bez hotspotů nelze o přijímání uprchlíků jak už na dobrovolné či povinné bázi hovořit, protože všechny evropské dokumenty týkající se přerozdělování migrantů hovoří o právu státu prověřit migranta a v případě, že by byl bezpečnostním rizikem, ho odmítnout. Toto prověření by mělo probíhat právě na těchto hotspotech.
Evropa by se měla navrátit i k myšlence zřízení bezpečných táborů mimo schengenské hranice. Český parlament by měl zvážit využití nástroje žluté a oranžové karty. Zásadní v této situaci zůstává pomoci v místech uprchlických táborů a jednání s Tureckem, které hraje v současné době zásadní roli v migrační krizi.
Helena Langšádlová, místopředsedkyně TOP 09
zdroj: echo24.cz, 23. 9. 2015
